Děti budím před půl osmou, tou dobou už rodiče nejsou doma, do práce dojíždí do Londýna. Musím připravit snídani, což znamená jen uvařit čaj, nalejt do něj mléko a tuny cukru. Na stůl dát cereálie a mléko, misky a lžíce. Postupně se trousí a jí. Opět všichni v uniformách, tak ani nevím koho mám u které školy nechat. Připravuji jim ještě svačiny do školy, na které mají zvláštní kufříky, které si každý důležitě nese do školy.
Děti mě vedou ještě k jinému domu, kde jsou zvyklé vyzvedávat jiné děti s au-pair, který je ze stejné země jako já. Přicházáme k domu, kde jezdí malý kluk v uniformě dokola na kole, nezastavuje se, nevšímá si nás, moje děti zvoní. Vyjde opálený jemný hubený kluk a mluví anglicky. Až po několika minutách se tak nějak domluvíme, že já jsem češka a on slovák. Začneme mluvit československy. Jmenuje se Tom.
Odchytí ušaté díte na kole, vrazí mu tašku a kufr s jídlem a jdem do školy. Hned u první školy nechá Tom své dítě, ale jde se mnou, do dalších škol.
Tom je v rodině už půl roku, zná Darka a Silvii, která byla au-pair v mojí rodině ještě před Darkem. Nějak se to u nás hodně střídá, říkám si. Začínám mít první obavy.
Přijdu domů, uklidím po snídani, vlastně i po večeři dospělých, dám vše do myčky.
Přichází Darko. Dáváme prát prádlo, vysáváme dům, steleme postele, myjeme koupelny a záchody. Povídáme.
Pouští mi desky, které stojí za to. Na oplátku mu pouštím české Třistatřicet tři stříbrných stříkaček. Rozzáří se.
„To znám, to mě učila babička, když jsem byl malej, ona byla češka.“ Až později zjistím, že Darko pochází z Daruvaru, kde žije hodně čechů.
Darko jde spát. Já zase prozkoumat okolí.
Když jdu pro děti, zase se stavuji u Toma, o trochu dříve na čaj a sušenky. Dozvídám, se že je v městečku ještě jeden čech – taky au-pair.
Při vyzvedávání dětí si uvědomuji, že to bude každý den stejný, furt dokola. Trochu mě to děsí.
S Darkem vaříme. Na lednici visí jídelníček pro děti. Jedí každý týden to samé.
Pondělí: Boloňské špagety
Úterý: hovězí mleté s bramborem a zeleninou
Středa: Jacket potato
Čtvrtek:Jehněčí mleté s bramborem a zeleninou/nebo pie/quische pokud je v mrazáku
Pátek: Pečené kuře
Všechny potraviny jsou z Tesca, obaly teskové – výhodný nákup. Au – pair většinou jí s nimi. Omáčky jsou instantní, maso již namleté v mrazáku, kuře již naporcované ve velkém tesco pytli.
Večer jdu s Tomem do parku a okolí, ukáže mi kde co nakupuje. Je podivný, provádí mě drogeriemi, kde mají nejlepší make-up a tak. Pak obchody s hadrama.
Poprvé v životě se setkávám se slovenštinou, jsou slova, kterým vůbec nerozumím. Tom ale miluje angličtinu, dává si pozor na výslovnost a snaží se aby nebylo poznat, že je z východní Evropy. Na Slovensku je to prý hrozné, tu v Anglii si už vydělal několik desítek tisíc korun. Tolik se na Slovensku dá vydělat tak za celý život.
Sedíme v parku na lavičce, Tom něco rozprává, dívám se na nebe, blízko je Gatwick letiště, takže na nebi je jedno letadlo za druhým, přemýšlím kam asi které letí…
klaro,vidis. dik uz to mam prectene. je to bezva povidani.tesim se na dalsi.ja taky napisu zazitek z oddeleni. sla jsem vecer ulozit pacienty a dat jim tvarohove zabaly na opuchle ruce po urazech prijdu do obyvaciho pokoje pacientu a jdu k pacientce Biance20lete.tak ukaz dam ti obklad .ale dnes mas nejak smutne oci a malo opuchlou ruku ona:to vis blanko uz zitra jdu domu a libilo se mi tu.odpovi mi a cely pokoj se řechta.ja:copak se deje,proc se smejete? a zacnu ji davat na ruku studeny tvaroh…vtom se z pacientske loznice otevrou dvere a vyjde opravdicka bianka tato obvazovana pani se smutnyma ocima byla jeji verna kopie dvojce maritta.tak jsem se srdecne zasmala taky a jeste jsem obvazala tu spravnou bianku.je to privatni nemocnice 2 pacienti bydli spolu v bunce. kazdy ma svou loznici a spolecny obyvak s televizi.hezky den blanka a dik za pokracovani z anglie / Na ten tvarohovy dvojcatovy prebal se ostatni pacienti domluvili a sli se na me podivat do obyvaku bianky jak budu reagovat…vsichni jsme se srdecne tomu zasmali ,ale nemecka sestra by se ukrutne nastvala ze zadarmo prebalila jineho pacienta.jsou line jak najedene vši
Klári, dobrý. To sis psala tak podrobnej deník nebo si to pamamtuješ?