Tento týden se mi kolem okna proháněli nějací větší práci, větve stromů se klepaly, vítr nefoukal….

Všimla jsem si, že je ve větvích javoru, u mého okna, nějaká hromádka klacků.

Dnes, jelikož je sobota, dívám se z okna více. Hromádka klacků silně zhoustla.

Je tu rušno, makaj od rána, bez přestávky, straka a straková, nosej klacky, rovnaj to v hnízdě, aby to nikde netlačilo, jen jsou překvapený, že jsme doma. Otevřené okno a zvuky z pokoje je silně rušily, stejně tak focení, tak už jsem jim dala pokoj. Jsou hodně sehraný, výborný stavební tým.

O strakách se říká, že kradou, tak to mám pěkný sousedy, ale přece jen, na wiki je i něco jiného o strakách:

Latinský název pro straku obecnou je pica pica pica. Straky staví poměrně bytelné „nepořádné“ hnízdo většinou vysoko v korunách stromů i v klidných ulicích měst. Základním materiálem jsou suché větve pokryté hlínou a drnem. Hnízdní kotlinku vystýlá kořínky, stébly a chlupy. Hnízdo je shora kryto jakousi stříškou z větviček. Tato stříška má chránit hlavně před případnými útočníky. První vajíčka se v hnízdech mohou objevovat již v průběhu března. Ve snůšce bývá 5-8 vajec, výjimečně i více. Vajíčka jsou olivově skvrnitá, mnohdy i s tmavší čepičkou. Na vejcích sedí 17-18 dní většinou jen samice a pak jsou mláďata ještě dalších 22-27 dní krmena oběma rodiči na hnízdě. Po výletu z hnízda zůstávají mladí s rodiči až do příštího jara.
Pica pica je krkavcovitý pěvec velikosti hrdličky, s výrazným černobílým zbarvením a dlouhým stupňovitým ocasem. Má poměrně krátká a široká křídla a její let je ve srovnání s jinými krkavcovitými těžkopádný.

Kvalita fotek je nižší, otevřené okno se jim nelíbí.