Ryze dokumentární film se syrovou autentičností vypráví těžko uvěřitelný příběh Reného, který byl od sedmnácti let sledován filmovou kamerou na své cestě mezi vězeními a krátkými pobyty na svobodě. Kamera ho v roce 2008 opouští v jeho sedmatřiceti letech, tedy přesně o dvacet let později, jako nemocného člověka, muže stále se pohybujícího na hraně zákona, který napsal a publikoval dvě knihy. Čas proměny z mladíka v muže zaznamenávala režisérka Helena Třeštíková na pozadí významných politických změn střední Evropy.

Dokumentární série Manželské etudy široce zachycuje čtvrtstoletí české společnosti pozorováním osudu několika manželských párů. Jejich kauzalita je daná metodou, kdy sám čas skládá příběh. Jedním z nejsilnějších byl příběh Marcely, které na konci natáčení tragicky zemřela dcera. Cyklus právě vysílala televize a diváci vstoupili do dalšího dění. Zoufalé ženě se snažili pomoct, posílali jí dary a peníze. Režisérka s ní byla i nadále v každodenním kontaktu a pokračování emocionálně vypjaté situace tak dalo vzniknout celovečernímu filmu.

Dokumentární komedie ČESKÝ SEN zasáhla do skutečného života mnoha Čechů. Jednatřicátého května roku 2003 se sešlo několik tisíc lidí na louce v pražských Letňanech. Přilákala je sem reklamní kampaň, slibující hypermarket ČESKÝ SEN s nevídaně nízkými cenami. Dav však na místě našel jen plátěné průčelí. Tento „přátelský podvod“ byl součástí projektu filmových studentů Víta Klusáka a Filipa Remundy. Objednali totiž u jedné z největších reklamních agentur propagaci neexistujícího produktu – hypermarketu. Pak už jen s kamerou sledovali, jak se dnes vyrábí důvěryhodná reklama, jež nemusí být sebeméně podložena skutečností. Zábavný i znepokojivý film zblízka pozoruje reklamní profesionály, režiséry, psychology, analytiky, české celebrity, ředitele hypermarketu i zákazníky – tedy svůdný kolotoč konzumentství, v němž se dnes většina z nás veze.

Humorná, provokativní a inteligentní „reality show“ ČESKÝ SEN dokázala vrátit nejširšímu českému publiku zájem o dokumentární film. Film získal řadu ocenění nejen v Česku, ale i na významných světových festivalech v San Francisku, Dánsku, Rusku, korejském Soulu. Do programu svého festivalu ho zařadil i Michael Moore, tvůrce nejúspěšnějšího současného dokumentu Fahrenheit 9/11. Sousloví „český sen“ označující plané sliby přejali do svého slovníku novináři, politici i obyčejní lidé

Roku 1939 v době, kdy němečtí nacisté okupovali Československo, zachránil Nicholas Winton osobně a z vlastní iniciativy život 669 českým a slovenským, převážně židovským dětem, které vyvezl přes hitlerovské Německo do své rodné Velké Británie. Téměř 50 let mlčel o tom, jak děti zachránil a dnes je velmi často nazýván „britským Schindlerem.“ Na rozdíl od Oskara Schindlera a Wallenberga je Winton ve svých 98 letech stále živ a zdráv a stále velmi skromně vysvětluje, proč si tak dlouho uchovával své tajemství. Je nesmírně přesvědčivým symbolem toho, jak zaujetí a pomoc jednoho člověka může zásadně ovlivnit chod věcí a skutečně prokázat „Sílu lidskosti“.

Tři ženy. Dívka, kterou náhoda dovedla na konkurs modelingové agentury. Uspěla a stane se tváří z obálek.Průběžně sledujeme její cestu.Druhá žena se nechce podvolit tomu, že její tělo je jen pomíjivým tvarem v čase. Chce vrátit pevnost svých ňader.Třetí žena svůj boj s tělem prohrává. Odevšed k ní směřují slova o chybě jejího těla:je tlustá, a tedy nemocná, a tedy škaredá. Když si myslí, že vyčerpala všechny možnosti, které by ji z otylosti vyvedly, oběví se nový zaručený recept, který jí nabízí pomoc.

V roce 1992 začal režisér Pavel Koutecký natáčet Václava Havla, který kandidoval na funkci prvního prezidenta České republiky. Jeho přístup ve stylu direct cinema zachycuje události velmi autentickým způsobem, a dovoluje tak divákovi stát se svědkem zrodu demokratického prezidenta, vyvíjení idejí a zásadních rozhodnutí. Po tragické smrti režiséra Pavla Kouteckého dokončil film jeho kolega dokumentarista Miroslav Janek.