Když se člověk snaží, chová mile a slušně, čas od času se mu dostane cti, účastnit se nějaké hogofogo akce.

Jelikož vzorně pracuji i mimo práci, konzultuji a naslouchám, byla jsem v sobotu na premiéře hry Bengta Ahlforse Paní plukovníková, v divadle Na Jezerce.

Už při přiblížení se k divadlu bylo vidět, že se něco děje, všichni nastrojení, hlavně starší dámy v takových těch velkých čepicích z kožichu, všude pugéty kytek. Dost lidí mi tam bylo nějakých povědomých. Třeba Goťáka jsem jediného poznala hned, ostatní jsem spíše poznávala až později, že hráli tam či onam.

Obsazení bylo hvězdné, Bohdalka a Simona Stašová, matka s dcerou, no opravdu výkvět. Co slovo to perla.

O čem to bylo?
Zemřel starý pan plukovník, paní plukovníková si odnesla urnu s jeho popelem domů. Vystavila si ji a během celého představení k ní promlouvala.
„Je to jakoby tady byl, taky na nic neodpovídal…“ Obhajovala svůj bláznivý nápad.

Předmětem bylo opět dědictví, ale tentokráte se děj netočil jen kolem holého faktu. Odkrylo se i intimní přátelství pana plukovníka se služkou, dále platonická láska paní plukovníkové…když se to milenec dozvěděl, že pan plukovník umřel, přišel na návštěvu.

Děj byl opravdu pestrý, plný zápletek, humoru jak černého tak milého, divák se nestihl nudit ani chvilku.

Jiřina Bohdalová se ve svých dvaasedmdesáti letech poprvé dočkala toho, že jí při premiéře tleskali diváci vestoje. Byl mezi nimi i Karel Gott.

Excelentní konec roku Bohdalové, ve stoje ji tleskal i Gott.

V prosinci můžete na divadlo zajít:
27., 28., 29. prosince

V lednu:
16., 25., 30. ledna

Lístek stojí 390 Kč.

PS:Děkuji mediálním expertům, že vědí, že jsem taky expert a berou mě do party:-)