11 listopadu, 2008 
Klára To jsem nejen já slýchala každou povinnou lékařskou prohlídku.
Ploché nohy, vadné držení těla, další prosím…..
Čím jsem byla starší, tím víc jsem na to byla citlivá. Nejdřív jsem si říkala, že nohy přece máme od narození ploché, jaké jiné by měly být? Paní doktorka nám k tomu nikdy nic neřekla, jen to přepsala z jedné strany zdravotnického průkazu na druhou. Z pravidelných prohlídek jsme se všichni spolužáci vraceli se stejným verdiktem, byli jsme na doktorku naštvaní. Ani doma nám k tomu moc nedokázali říci. Na dotazy, zda měli rodiče taktéž v průkazu ploché nohy a vadné držení těla jsme se dozvěděli: “ To za nás nebylo, aby na nás někdo koukal.“ Tím nám nahrávali, abychom řekli, že na nás se paní doktorka taky ani nepodívá.
Uplynulo skoro 20 let, kdy mi to dětská doktorka řekla naposledy. Nikdy mi v ničem moje ploché nohy nevadily, alespoň jsem měla ten pocit. Když jsem poprvé šla na masáž zad a šíje, masérka se ptala, zda mám bolesti, a netvářila se nějak optimisticky co se mého těla týče. „To máte štěstí, že Vás ještě nebolí!“
Chce ze mne vytáhnout prachy, abych přišla zase, řekla jsem si a podruhé šla jinam. Vše se ale opakovalo.
Jednoho dne jsem šla k fyzioterapeutce Jítě, abych zjistila, zda mají masérky pravdu. Jelikož je to moje kamarádka, svěřila jsem se jí s podezřením, jak hodně jsou masérky ovlivněny vidinou zisku.
„Tak se svlíkni, podívám se na tebe jako na celek.“ Řekla.
Koukala, zkoumala, dumala a poté začla: “ Vemu to odspoda, máš ploché nohy, jednu víc, druhou míň…………“ Už jsem ji neslyšela dál, jen se mi vrátily vzpomínky z dětství, no to si snad dělá srandu, že mám ploché nohy, honí se mi hlavou.
“ to způsobuje pak problémy směrem nahoru, jeden kotník máš tak, kolena tohle, kyčle tamto, …..no a vidíš, to pak je jasný, že máš jedno rameno níž…….“
Bylo mi doporučeno cvičit ty ploché nohy, vyrovnat disbalance těla, naučila jsem se několik cviků, které kdybych prováděla každý den, tak věřím, že pomohou.
Měla jsem pocit, že se mi nikdy žádný lékař (orotopéd) takhle individuálně nevěnoval. Vše co mi říkala, říkala tak, abych ji rozuměla, vysvětlovala mi jak co funguje. Přístup byl opravdu velice individuální, a komplexní, není to jen o tom odstranit, či zlepšit funkčnost jedné části těla, vše souvísí se vším.
„Naše tělo je jeden velký informační systém“, učili jsme se na Projektování IS. No a já to právě pochopila.
Zveřejněno v
Na návštěvy ortopeda a následné kupování vložek do bot si také pamatuji. Jak moc mám/nemám ploché nohy ale nevím. Vložky do bod od ZŠ nenosím, na problémy se zády si nestěžuji.
Já plochy nohy nemám, ale zjišťovalo se to už dřív, můj děda na to dostal modrou.
Ale máš Klári pravdu v tom, že informace od doktorů, „že máš plochý nohy“ bez doporučení nápravy Ti k ničemu neni.
Když jsem teď běhala po doktorech s tou zhmozděnou nohou, na odbornou péči doktorů si nemůžu stěžovat, ale co se týče podávání informací, byla to hrůza.
Jeden předpokládal, že mi to řek jinej doktor a ten zase předpokládal, že mi to řekl můj obvoďák, u kterýho jsem vůbec nebyla. Nejvíc informací (asi 15 údajů) na mě nachrlili ve chvíli, kdy mě sádrovali nohu a nemohla jsme si nic zapsat.
…asi nás ta informatika přece jenom trochu postihla:))
Plochá noha není n i k d y vrozená, ale vždy získaná. Řeším to s dcerou… a docela mne to prudilo, kde a jak k tomu tedy přišla. Dědí se prý jenom dispozice… Já mám taky plochý nohy! Dokonce „příčně“..:-)
A jedno rameno víš, to má snad úplně každý ne? Aspoň v naší generaci se totiž na druhém stupni už aktovky na záda nenosily a batohy ještě nefrčely… Takže se nosila těžká tažka přes rameno.
Nedávno mi bylo 15 a tak jsem musel na preventivní prohlídku u lékaře. Hádejte, jaké informace se mi dostalo? Vadné držení těla, plochých nohou jsem se už zbavil.
Na špatné podání informací si osobně stěžovat nemochu, dostal jsem několik tipů, jak si záda dát do latě, bylo mi řečeno, co mě čeká za neskutečná muka, pokud se radami řídit nebudu. Tak jsem si řekl, že když jsem se dokázal zbavit plochých nohou, tak proč se nepřestat hrbit a snažím se narovnat se.
Jinak tenhle článek dám přečíst rodičům, jsou doktoři…
Michale, a co ti poradili? Uvítám nějakou radu – bráchovi je 16, hodně vyrost a příšerně se hrbí.