9 června, 2008 
Klára Dnes už i pro obyčejného člověka, aniž by byl „ajťák“ je velice snadné nakupovat přes internet. Zboží je levnější, je dopraveno až do domu, mohu nakupovat v čase kdy se mi zachce. To se týká zboží, které buďto dobře znám, nebo ho nepotřebuji dobře znát – vidět na vlastní oči, „ošahat“, vyzkoušet.
Jenže co když si chci například foťák vzít do ruky a zkusit ho? Ano, napadá vás to „easy“ řešení, co dělá čímdál více lidí. Běžte do kamenného obchodu, zeptejte se prodavače na vše možné, vyzkoušejte, rozmyslete. Pak poděkujte a……..objednejte výrazně levnější zboží z domu, přes internet.
Děláte to taky tak, co?
Jak dlouho tu tedy budou takovéto kamenné obchody? Speciálně s elektronikou. Kam si pak budem chodit kupovat žárovky, baterky, a jiné drobnosti?
***********
Při výběru foťáku jsem se Lufovi zmínila:
„Vyrážím do obchodu, prohlídnout si vybrané typy.“
„To není pěkné.“ Snaží se vychovávat Lufa.
„Myslíš, že to není etické?“ Uvádí mě do rozpaků a přemýšlení.
Vzpomenu si na kamaráda, co pracoval v Datartu a strašně na takovéto týpky nadával:
“ To už vidíš, přijdou a na papírku maj přesnej typ pračky.Teď se vyptávaj, strávím s nima půl hodiny a je mi jasný, že h…o.“ Rozčiloval se.
Jsem na vážkách, zda to je fér nebo ne, ale do obchodu vyrážím. Cena se až zas tak od té internetové neliší, proto si říkám, že bych případně klidně koupila i tam.
Paní prodavačku vyruším přímo u oběda, z plechovky tam jí kompot. Teda ona se rušit nenechá, jí dál, neptá se, ale vidí mě.
Vyruším ji tedy svým dotazem.
Ptám se na konkrétní model, ukazuji jí ho, ale ona mi je schopná říci jen to co je na cedulce u fotoaparátu.
„Mohu si ho vyzkoušet.“ Ptám se, a myslím tím, aby mi ho vyndala z vitríny.
Přišourá se, a podá mi ho: „Baterie tam nejsou, takže ho nezapnete.“ Oznamuje mi.
Model má jiné ovládací kolečko, než ty předchozí, proto se na to ptám. Kde je kytička, hory, obličej a pohyb?
Neví.
Bez baterek nevyzkouším.
Jsem bezradná. Co mám s tou paní dělat? Připadám si jako personalista u pohovoru, nebo u maturity, paní by měla mluvit a nemluví a mým úkolem je ji rozmluvit. Já jsem její zákazník, její pán?!?!? Napadá mě. A zkouším navázat hovor.
“ Máte modrej?“ Ptám se.
Paní ukáže na úplně jiný model a značku.
„Tady ty jsou modré a růžové.“
„Ale já myslím, tehnle, v modrým, máte ho v letáku modrej.“ Bojuju.
Nevěří a jde hledat leták.
Nejde se ji zorientovat. Najdu ji daný foťák v jejím letáku.
„No ale my máme jen stříbrnej.“ Odpoví na můj dotaz.
Konec.
Vůbec mě nepřemlouvala, neprodávala, a hlavně nevěděla o foťácích a focení nic. Byla tam asi jen tak, hlídat a aby bylo otevřeno.
Když jsem ji foťák vrátila do ruky, zamkla ho a vrátila se ke své plechovce kompotu.Začla přede mnou znovu jíst.
*************
Takže můj morální problém je pryč. Možná je to právě důsledek výše zmíněného jevu – kamenné obchody neprodávají, proto tam prodavači mají malé mzdy a tak tam postaví kohokoli.
Podobná věc se mi přihodila v knihkupectví, tam již taky neprodávají lidé s láskou ke knihám a literatuře. Takže krom aktuálního trhu, jim ostatní díla a autoři téměř nic neříkají. Na konkrétní dotaz jdou to hledat do databéze, když nenajdou, zkouší něco jako:
“ A nespletla jste ten název?“
Takže odcházím bez knížky a s pocitem, že jsem to popletla.
Náš zákazník, náš pán. Říkával pan Baťa. Kdoví co by říkal dnes, co by vymyslel v souboji s internetovými obchody. Boty se přece musí zkoušet, ne?
Zveřejněno v
v dnesnej dobe uz ani topanky nemusis skusat, ja osobne objednavam tenisky z USA a nikdy sa mi nestalo ze by nesedeli a pritom som usetril kopec penazi :)
Zlatej kamenej gešeft. Sice je o pár korun dražší, ale za ty nervy na poště při případné reklamaci se to vyplatí.
Přes net jsem koupil snad jen ledničku – na té není co zkazit a zpět jí posílat nebudu…
Z obchodu s foťákama máme taky podobnej zážitek – obchod byl na foťáky vyloženě specializovanej a uvnitř stál pán, kterej se tvářil vědoucně. Kamarádka si chtěla koupit foťák a tak jsme se chtěly vyptat na parametry, ovládání, nové funkce atd. Pán ale asi usoudil, že jsme nějaký ultra-blbky a prohlásil: „Na parametry se vůbec nekoukejte, důležitý je jenom jak vám sedí do ruky!“ …a měl po obchodu, hned jsme odešly.
PS Knížky zatím prodávají s láskou v Kosmasu. A Baťa už je u mě dávno měřítkem nekvality:(
2hurri: Naprostý souhlas – také raději kamenný obchod i když podívat se předem do jeho katalogu na Internetu je fajn.
Kamenný obchod má IMHO zatím více výhod než nevýhod
Výhody:
– mám konkrétní osobu, pro případnou reklamaci
– zboží a jeho stav vidím před tím, než za něj dám peníze
– prodavač je odborník a zodpoví případné dotazy nebo i předvede
Nevýhody:
– mírně dražší zboží
Případ srážky s blbcem není vlastnost nakupování ve kamenném obchodě, blbce lze úspěšně potkat i na internetu, kde mám naopak mnohem menší prostor pro manévrování (např. při reklamaci).
Možná by mi nejvíce vyhovoval hybridní přístup. Kamenný obchod, kde se člověk může poradit a případně „osahat“ vzorky. Zároveň katalog na internetu, kde si prohlédnu celý sortiment a případně objednám zboží, které vyzvednu a zaplatím při převzetí osobně v prodejně. Znám prodejce, kteří takto fungují.
Tak já doufám, že kamenné obchody, především ty kvalitní vydrží. Přes internet nakupuji tak nějak pouze počítačové komponenty a objednávám knížky. Objednané zboží si pak chodím vyzvedávat do kamenných obchodů. Ostatní věci nakupuji v kamenných obchodech.
Co se týká zážitku Lenky z nákupu fotoaparátů, tak je třeba podat informaci o typu foťáku, jehož parametry byly dotazovány. Ono, pokud to byl foťák z tzv. střední třídy kompaktů do ruky, pak na parametrech a novinkách dnes oproti minulosti tak mnoho nezáleží. Když jsem vybíral foťák pro Gabču, má první otázka směřovala k barvě, tvaru a ceně. Parametry jsem neřešil.
Živil jsem se prodejem asi 12 let. Je to řehole. Je to práce s lidmi a ti jak známo jsou nevyzpytatelní. Kamenné obchody toužebně očekávám u věcí tak speciálních jako je třeba řeznictví nebo pekařství. To že je tam cena vyšší je zejména můj problém. Prostě si sociálně stojím tak, že na něco nemám. Musím víc vydělávat. Přes internet jsem u firmy Azams objednal skvělou dětskou židli, protože jiní takovou a za tak dobrou cenu nenabídli. Pak v obchodě Kupkolo objednávám komponenty na kolo. Má super ceny. Jako princip je obchodování přes internet pouze doplňkem a nedá se považovat za normální z hlediska sociologického. V Japonsku vsadili v menších městech na nákup podle katalogu a na objednávku. Je to asociální a nepohodlné. Ne pro mě, jsem emocionální Čech nikoli technokratický Japonec.
Etika prodeje je v Čechách otřesná. Viz Klářin článek.
Mě vychovával v tomto směru můj otec, zelinář. Jeho napomenutí: co děláš za pultem s rukama za zády, vyplivni tu žvýkačku a netoč se k lidem zády si budu pamatovat nadosmrti.
Tátu to naučil můj děda a jeho praděda.
Provozovat služby je ta nejtěžší věc na světě. Snad jen doktorů a učitelů si vážím víc.
Věřte na kamenné obchody a jako bohatí Evropané je chtějte v centru měst. Jen americká „hovada“ bez urbanismu ve svých městech nakupují v kravínech supermarketech. Ne proto, že je to tam levné. Proto že nemají fantazii a jsou líní.
Až zdraží naftu o fous více než stojí teď, nebude se vyplácet jezdit do marketu za město.
Internetový prodej je fajn, ale bez vztahu s tím na druhém konci je to nepohodlný způsob nákupu. Případná reklamace stojí více na dopravě či poštovném.
Neumím psát a tak se vám omlouvám. Díky své vrozené inteligenci si správné znění příspěvku jistě domyslíte:)
kamenny obchod nebo kamenna posta v predmericich.prašť jako uhoď.dnes jsem sla koupit na postu hradecke noviny.vidim DVD z Mf Dnes.modra planeta-historie oceanu.koupim.posťacka :nekoupite jen s Mf dnes.ale muz si uz rano v 5h Frontu koupil.“neprodam, bastA!REDAKCE Z Mf chce kupon ktery je pro to DVD v novinach.Dobre.jdu do kameneho obchodu. Mate historii oceanu?“ne to uz vyslo minuly tyden.Pokracovani priste jdu hlidat deti
pokracovan o dobyti DVD o oceanech.Z kamenneho obch. se tedy stale jeste pomerně klidna vracim asi 500m na poštu.Ještě ze to svištim na koloběžce.pani poštmistrova vždyt to DVD je stare.!!no jo ale ja potrebuju ten kupon z Mf!!Ale pani ,v kamennem obch.ho nepotrebuji!!/ja na to/No dobre ja si tu Mf tedy koupim. ale v tom momente mě popadl vztek a napad. NE, NEKOUPIM JI. a koloběžím domu. pro 10 starych ustrizku z minulych Mf DNES a jedu zpět na tu poštici.mavam uz ode dveri na listonošku, ktery tedy chce kupon..mam červeny ,zluty a jeste jiny červeny./mavam na ni jak na byka v areně./ a ona me odzbroji větou. tak ja vam to DVD prodam bez kuponu.!!!!a me se zatmělo před očima.Takovy Kocourkov se vidi jen v Předmeřicich na poště.Což už jsem nekolikrat psalakonec hezky den blanka. A vecer jsme se pak s detmi na ty oceany divali ale to je blbina na třeti!!!!stal mě ten boj vubec za to? N E S T A‘ L.
Já dávám přednost těm internetovým obchodům. Nejde ani tak o cenu, ale o to pohodlí při nákupu. Můžu vybírat z velké nabídky zboží a nejsem limitovaný vzdáleností obchodu.
Všichni se pořád ohánějí tou horší reklamací, jenže jak často reklamujete zboží? A když už k tomu dojde, tak odnést balík na poštu snad dokáže každý (a cena za poštovné cca 100kč mě taky nevytrhne).
Navíc když něco kupuju tak já vím nejlépe, co chci. Kupuju s vědomím, že kupuju nejlepší výrobek v dané cenové kategorii a předem vím o jeho výhodách/nevýhodách. To vše si zjistím z různých diskuzních fór na internetu. Určitě bych nevěřil nějakému prodavači, protože kde mám zaručeno, že dostanu správné informace? Mnohdy se setkávám s prodavačema (nebo prodavačemi?), kteří toho ví dokonce méně než já.
Do kamených obchodů chodím jen v případě největší nouze a většinou se vracím otrávený a naštvaný :(
dadajaxi ja se z kamenaku a z post taky vracim nastvana a otrávena -hlavne když tam jdu3x zbytecne blanka