Tomáš Akvinský, latinsky Thomas Aquinas, žil ve 13. století. Byl katolický filosof a teolog scholastické tradice. Scholastika se snažila o rozumové podepření církevních dogmat. Jeho práce znamenala vrchol scholastiky, katolická církev ho považuje za svého největšího teologa a jednoho ze třiceti tří učitelů církve. Za svatého byl prohlášen roku 1323.
Tomáš pocházel ze starého italského šlechtického rodu, v sedmnácti letech se stal členem dominikánského řádu. Studia absolvoval jednak v Neapoli a Kolíně nad Rýnem, kde byl v kontaktu s významným dominikánským teologem Albertem Velikým, a jednak na univerzitě v Paříži, kde pak vyučoval teologii. Tomáš pokračoval v práci započaté Albertem Velikým – na spojení Aristotelovy filozofie a biblického zjevení. Svá hlavní díla sepsal v letech 1260 – 1273. Jsou to zejména knihy: Suma theologická, Suma proti pohanům, Otázky diskutované a Proti řeckým bludům.
Tomáš patří k největším teologům a filozofům křesťanského Západu. Vymezil hranice mezi vírou a rozumem. Pravda je podle něj jen jedna, ale vedou k ní dvě cesty, cesta rozumu a cesta víry. Stejně tak je možné obhájit rozumem existenci Boha. Akvinský říká, že Bůh je nejdokonalejším bytím a že ostatní skutečnosti jsou stvořené. Rozum a víra jsou podle něj v harmonii – obě mají počátek v Bohu. K čtyřem antickým ctnostem (uměřenost, statečnost, rozum a spravedlnost) přidal tři křesťanské (víra, láska, naděje).
Jak vypadal svět ve středověku? Západní společenství národů se zakládalo na jednotném základním postoji v náboženství a názoru na svět. Existovala jen jedna, pro všechny závazná pravda.
„Někteří lidé jsou přesvědčení, že teze, že Bůh existuje, nepotřebuje důkazu. „Boží existuje“ je prý samozřejmá pravda, neboť každý, kdo ví co slovo „Bůh“ znamená, musí nahlédnou, že Bůh existuje. Filosofové se vskutku pokoušeli dokázat boží existenci z této definice, a to už od sv. Anselma, který žil asi stol let před Tomášem. Tomáš takové pokusy odmítal. Soudil, že přesvědčení, že boží existence je samozřejmá, pochází z toho, že lidé jsou zvyklí slyšet od nejrannějšího dětství mluvit o Bohu. Není-li boží existence samozřejmá, vyžaduje důkaz a Tomáš vskutku v dalším výkladu formuluje dva dlouhé a nesnadné důkazy založené na učení Aristotelovy Fyziky.“
Lidský rozum není schopen pochopit božskou podstatu. My ale víme, že Bůh je, podle 5 důkazů.
Nevíme, ale jaký Bůh je. Jeho poznání nám zprostředkuje víra. Láska v Boha, podle něj, převyšuje víru a poznání. Ke spáse lze dojít, když vím v co věřit, co žádat… Člověk je jednotou duše a těla.
V současné době funguje Společnost Tomáše Akvinského, která je kulturní asociací usilující o povzbuzení plodného dialogu mezi myšlením Tomáše Akvinského a současnou kulturou. Česká Společnost Tomáše Akvinského je českou sekcí Mezinárodní společnosti Tomáše Akvinského – S.I.T.A. se sídlem v Římě s místními pobočkami po celém světě.
rano se probudim a kuk na me tomas akvinsky. je to hezko-zajimavy clanek.
Tak to máte dobrý spánek… Ale ten obrázek mi přijde takový trochu neživotně gotický… Já si naopak představuju světce jako „velmi živé lidi“… Oni ve své době mají často potíže – i se samotnou církví. Většinou až po několika staletích je prohlásí za „učitele církve“. A tak to bylo i s Tomášem… ale všecko se pochopitelně do toho článku nevejde. Jsem ráda, že Vás zaujal… :-)
Díky moc Marcelo za článek. Abych se přiznal, o světcích toho skutečně mnoho nevím. A jak to vypadá, určitě stojí za to o nich vědět víc.
Možná že ano. Nějaké povědomí o nich sice mám, protože mne duchovní otázky a souvislosti tak nějak přirozeně zajímají, ale i já se učím a dovídám při psaní nové věci.
Zítra vyrazím do práce cestou víry a uvidím kam dojedu.
Já kdybych publikoval takovou „pohádku“, tak bych uvedl odkud jsem čerpal. ;)
Čerpala jsem něco málo z knížky, ale hlavně z inernetu. Myslíš, že je nutné uvádět všechny internetové adresy?
Klidně všechny. Já bych se toho nebál.
hurri: Chceš mě kontrolovat, jestli si nevymýšlím… nebo jestli neopisuju? (Opisuju..:-)A to, co se mi líbí. Co mi připadá srozumitelné.)
O opisování mi nejde, ale co kdybych se chtěl přesvědčit, že je to v „richtigu“ – jestli bylo čerpáno ze zdrojů, kterým se „dá věřit“ a přečíst si ještě něco víc? Ale stačí až pro příště, Tomčík A. mě nezajímá.
Allahu Akbar!
hurri: Tvůj pozdrav napovídá, že házíš všechna náboženství tak trochu do jednoho pytle, chápu to, ale křesťanství se od Islámu liší třeba tím, že během svého dvoutisíciletého vývoje se vyrovnávalo a vstřebávalo různé vlivy, např. právě starověkou Aristetolovu filosofii v podání Tomáše Akvinského.
Islám je naproti tomu hodně zakonzervovaný. Ale to je věc všeobecně známá.