Trvalo to dlouho, než jsme se dohodly a uskutečnily setkání s Hankou, spolužačkou z gymnázia. Jelikož je doma s dvěmi raubíři, „do města“ se jen tak nedostane. Setkání se dohadovalo několikrát a pak jsme se konečně sešly, dokonce bez raubířů. V pátek večer jsme se zťukly v čajovně. Hanka přijela autem.
„Já Tě hodím domů.“ Říká Hanka, když se začínám loučit.
„Ok.“ Přitakám ráda.
Jedeme po náměstí, dolů a najednou je proti svítí reflektory auta, není vyhnutí, silnice je úzká. Zastavujeme.
„Co to je?“ Děsí se Hanka.
„Tyjo, my tady asi nemůžem jet.“ Dochází ji.
Chystá se couvat, ale za ní už blikají poldové.
„No to je v pytli, už tu jsou poliši.“ Hlásí mi a hledá doklady.
Vystupuje z auta a ujímá se slova: „ Já tady nesmím jet, že jo?“
„Dobrý den, ano správně, je tady jednosměrka.“ Přitakává policista.
„ No to víte, já jsem blbá ženská na mateřský, jednou si vyrazím do města a takhle to vypadá…….ještě že mi manžel všechno dal tady do obálky, pohromadě, jinak bych ani nevěděla, co vše vám mám dát.“ Nepouští ke slovu policisty a podává jim štůsek dokladů.
„Odkud jste?“ Ptá se policista, vypadá to že by mohl tolerovat, že nejsme místní, ale značku máme místní.
„Z Librantic, blbá ženská z vesnice si po pěti letech na mateřský vyrazí do města…..!“ Rozpovídá se opět Hanka.
„Tady se ale dřív normálně jezdilo, vždycky jsem tady jezdila.“ Odkdy to tu je takhle blbě?“ Neustále konverzuje Hanka.
„ Už dva roky.“ Odpoví stroze policista.
„No jo, tak to je jasný, dva roky, já už jsem pět let doma.“ Dozvídá se policista potřetí, že má tu čest se zasloužilou matkou.
„To nesmíte jezdit po paměti, musíte koukat po značkách, tady jste přehlídla hned dvě.“ Radí policista a opisuje si údaje.
Vrací doklady a radí jak se z pekelné jednosměrky bezpečně dostat ven. Hanka se rozloučila s tím, že je „blbá ženská na mateřský“ a vyrazily jsme z města ven. Bez pokuty.
Poučila mě, že to používá často i v jiných situacích: „No to musíš říci že jsi blbá, to oni chlapi rádi slyšej. Na tohle je dobrý to, že se všeobecně říká že ženský na mateřský jsou vymaštěný. Mě to fakt už hodněkrát pomohlo.To můžeš říkat taky, voni nepoznaj jestli máš doma děti nebo ne.“
A mě tak napadá, že pokud jste žena mezi 18ti a 45ti můžete vždy při přestupku zmiňovat, že jste blbá matka na mateřský, několik let zasekaná doma, a ještě k tomu na vesnici. Pokud si všimnete, že je silnice nová, můžete zkusit tvrdit, že to tam tak dříve nebylo. Není také špatné, začít šílet:“Mě manžel zabije, to už mě příště nepustí, to jsme si vyrazily po pěti letech poprvý a naposled …“
Pravidlo číslo dvě je nepustit policisty ke slovu. Být milá, pokorná, a přitakávat jejich poučováním. Je velká pravděpodobnost, že policista má doma taky „blbou ženskou“, co je několik let na mateřský a jezdí popaměti a ne podle značek. Proto se mu vás sželí, zapíše si vás jako běžnou kontrolu, poradí vám a rozloučí se. O policistech koluje spousta špatnejch vtipů, tak možná proto, se musí takhle snažit.
Moc hezké, Klárko. Možná ale, že byste bez pokuty vyvázly i tak, bez hraní si na „blbé zasloužilé matky“. Ono, i když větší část policie a ještě o něco větší část městských strážníků rád nemám, musím přiznat, že v té zbývající menší části se najdou i fajn lidi, kteří raději domluví, než buzerují.
Stalo se nám například před lety v zimě, že jsme jeli nočním osvíceným městem bez zapnutých světel. Toho, že jsou světla vypnutá jsme si všimli až když nás stavěl policejní vůz. Po zastavení se policajt zeptal řidiče, jestli si je vědom, čeho se dopustil. Řidič řekl, že ano a dodal, že ve městě je teď tolik světla, že si toho prostě nevšiml. Policajt řekl, ať si příště dáváme pozor a to bylo vše. Prostě domluva stačila. Obdobných případů, kdy se přestupek řešil domluvou namísto pokuty jsem pak zažil ještě několik.
Čest tedy výjimkám.
Ženský! Co dokáže správná délka sukně a kozačky…
Ne bylo to ok. Takhle „americky“ nebo londýnskobobíkovsky“ by se měli chovat všichni policisti. Bohužel je v nich stále dost „jakešismu“.
Už mě točí klávesnice na služeb pc. Je vymačkaná.
Dobrý článek, akorát mě ze začátku zaskočila jedna věc: Je tam napsáno, že to psal LuFa, ne Klárka. :-) Tak jsem se zprvu divil, že LuFa překonvertoval na ženu, ale když jsem viděl jeho hodnotící komentář, dospěl jsem k názoru, že je to chyba. :-)
Ředitel Zeměkoule: chybička se vloudila, psala Klárka, opravil jsem, díky za upozornění.
Za málo. :-)
Mám podobnou zkušenost se svou známou… Jenom jsem zírala, s jakou nonšalancí dokázala samu sebe před chlápkem shodit a ani to nebyl polda… No- máme se co učit..!! :-)
No, to je pěkný! Shazovat se před poldou kvůli dopravnímu přestupku. To bych se pak styděl sám před sebou.
to hurri: Tobě by to taky nejspíš nebylo nic platný.. :-)
Ale asi by mi to taky nešlo přes pusu. Nu – chce to trochu cviku…
Možná by byli stejně mírumilovní i kdybychom netvrdily kdo jsme. Hlavně nezačít útočit, na to jsou alergičtí, ať už slovně,nebo fyzicky, vidˇ?
ano zena se shodi pred polišem.ale muj muz se postavil na zadni pred SSSR policajtem a vytocil ho tak ze ho polda chtel zastrelit na miste.Muz chtel jen potvrzeni pro CZ pojistovnu ze na jejich silnici nam šutr rozbil predni svetla.Ne ,ne pane to jste si urcite sam vybil molotom!!/kladivem/Tak sakra kdo mi zde da to potvrzeni?? jen Gorbačov nebo kdo? A polda :ty pil vodku!!pojd do kancelare na zkousku alkoholu!a ja mela strach ze se tam poperou.MUZ VYSEL BEZ POTVRZENI ALE ŘECHTAL SE NA CELE KOLO .TA ZKOUSKA SE skladala z prazdne sklenice na vodu do ktere muz musel dychnout a 3 policajti to jako psi očichali:Něpil. volny a muz sel.Potvrzeni jsme v celem rusku nesehnali.Nas bratr prece nema rozbite silnice.Stalo se cestou na Jaltu 3000km autem.to byl jeden ze zazitků.
No, pěkný. Vymlouvat se při přestupku na osobu blízkou je špatně, ale na to že jsem „blbá ženská na mateřský“ je v pořádku.
Ale že se divím, stále stejná písnička. Stále stejná bramboračka.
mv: Jak se lidově říká, zase mícháš jablka s hruškami. Stále stejná písnička. Stále stejná bramboračka.
Prosím? Není náhodou obojí o porušení dopravních předpisů? Neměly náhodou dámy férově přiznat vinu a zaplatit pokutu, místo vyčůrané výmluvy a hereckých etud? Můžeš mi prosím vysvětlit, v čem přesně je to jiné?
to Lufa: No myslím, že tě mv tak trochu nachytal na hruškách.. :-)Ale líbí se mi chlapci, jak to berete vážně.
to mv: Ale Lufa se takhle přece nechová… Co?
Marcela: Ale publikuje to na svém blogu. Naprosto stejným způsobem jako mu vadí, že v novinách píšou, jak se vymluvit na osobu blízkou.
Jako ve spoustě jiných věcí nejdřív říká jednu věc, ale jakmile se to týká jeho nebo někoho blízkého, najednou je to všechno úplně naopak. Tomhle se říká různě. Ale žádné to slovo nemá moc pozitivní nádech…
mv, Marcela: Bohužel, tady stále někomu nedochází rozdíl mezí svalováním viny na někoho jiného (jablka) a podáním vysvětlení o spáchaném přestupku (hrušky). Copak v tomto článku ona žena zbaběle tvrdila, že neřídila? Že řídila osoba blízká? Ne. Udělal přestupek schválně, s vědomím, že když přijde na lámání chleba, bude svou vinu svádět na někoho jiného. Ne.
Co se v příspěvku píše, ihned, jak zjistila, že jede nějak špatné, chtěla vycouvat. Bohužel k vycouvání nedošlo, na místě byla policie. Došlo ke kontrole, žena vysvětlila, proč k přestupku došlo. Policie neudělila pokutu, ale domluvila.
To jestli na policii zapůsobilo to, že byla ženská, těžko říct, viz. můj první příspěvek. Rozhodně popisovaná situace nijak nesouvisí se svalováním viny na osobu blízkou.
mv:
Uveď prosím konkrétní případ a nemíchej při tom jablka s hruškama.
No upřímně – mně to nepřipadá moc „košer“ dělat ze sebe blbku za tím účelem, abych se vyhla pokutě (ty tomu říkáš „vysvětlovat přestupek“), ale je to „legální“ a nikoho bych kvůli tomu neodsuzovala… Už jenom proto, že sama neřídím. :-)
Jde tak trochu o to, že svoje etické normy je asi moudřejší nechávat si pro sebe a nevyžadovat je od jiných… a to z vícero důvodů…
Ale líbí se mi chlapci, jak to berete vážně.
Ale to neznamená, že neetické chování obhajuju… já mám pro ně spíš – pochopení. A to v tom smyslu, že rozumím, že někdo udělá občas i třeba něco proti svým zásadám – z lidské slabosti… Dovedu svým způsobem pochopit i Čunka za to, že bral přídavky, když měl miliony..(!) Ale už nemůžu uznat to, že toto své jednání před národem(!) obhajoval… To se nedá z etických důvodů obhájit. A že po tom všem má „kuráž“ pořád se cpát do vlády…
Tož asi tak, chlapci.
Ale různí lidé to vidí různě…
Přesto si myslím, že na politika by měly být kladeny vyšší požadavky než na „normálního“ člověka… a když už se to provalí, měl by jít. Nějaký pořádek být musí.
(Ale různí lidé to vidí různě.. :-)
Neúcta k zákonům je pro tento národ typická, ale neměla by se asi podporovat tím, že novináři radí lidem, jak tyto obcházet. Tady s Lufou souhlasím. Ale máme tu svobodu slova na jedné straně a etiku lidí, kteří působí v médiích, na straně druhé.
Kromě toho v minulosti znamanalo „ošulit stát ošulit bolševika“, a asi to do jisté míry ještě přežívá… Kdo jsi bez viny… :-) Míra citlivosti svědomí asi vždycky bude do určité míry individuelní.
LuFa: Je to stejné vykecávání se z chyby, kterou člověk udělal, jako svalování na osobu blízkou. Snaží se z toho vykecat hraním na city tak, aby policajt přimhouřil oko a nepotrestal ji. Když je to „blbá matka na mateřský“ a nezvládá sledovat značky, tak nemá sedat za volant, protože tak ohrožuje nejen sebe, ale i ostatní na silnici. Říkat „já to nebyl“ je úplně stejné jako „já za to nemůžu“. Chápeš? Asi ne.
A příklad, kdy stejnou situaci posuzuješ jinak, když se tě týká ti taky najdu. Podívej se na svůj článek o F. Procházkovi a diskuzi. O Procházkovi píšeš, že je borec, když ukradl nezajištěných půl miliardy, ale kdyby tobě někdo z nezamčené garáže ukradl auto, tak je podle tebe břídil. Srovnej si to v hlavě, prosím.
mv: Bohužel, stále nechápeš. Ale ok, beru to. Třeba se ti poznání jednou dostane ;-).
Ve zmíňce o příspěvku o F.Procházkovi jsi má slova trošku vytrhl z kontextu, ale i to jsem vzhledem k tvým předchozím popleteným komentářům schopen pochopit ;-).
LuFa: Že nejseš schopen pochopit psaný text bych třeba pochopil, ale že nejseš schopen pochopit text, který píšeš sám, to už je docela soda :-)))
…já se sice zařekl že to vzdám, ale jedno starší CTRL+C a CTRL+V si neodpusím :-)):
mv: Forrest: Nech to bejt, to nemá cenu. Jak jsem psal výše, prostě bramboračka…
Forrest: :-))) Já vím, ale mně to prostě někdy nedá…
A jak se říká „opakování matka moudrosti“, třeba i ten největší vořech tím opakováním někdy prozře ;-)
Ahoj hádači, jelikož píši fejetony, je to nadnesené, plné sarkasmu a ironie a nadsázky. Záměr udělat ze sebe blbku a ukecat poldy tu nebyl, to až pak jsme si uvědomily, resp. já si všimla, jak jsme jednaly. Nechtěly jsme je ani tak ukecat, ale nechali se. Hanka mele furt, i když nemusí, i bez poldů, takže se nehádejte o tom kdo rád hrušky a kdo jabka.Chtěla jsem poukázat na to, kam až to vede, když ve společnosti neustále slyšíš hlášky typu, že je doma na mateřský a ví prd, nebo dělá prd, obecně se o těch co jsou dlouho s dětma doma nemluví hezky, takže pak se stane co stalo.
Klára: Ale my přece nesoudíme, jestli to, co jste udělaly bylo správně nebo ne. My řešíme, že LuFa si nevidí do úst a zatímco v obecné rovině jednu věc haní, pokud se ho to týká osobně, najednou je to naopak. O to tu běží.
mv: Líbí se mi jak jsi použil „my“ někdy se za vámi do kanclu budu muset vydat:-)
LuFa je ajťák, nepamatuje si, co kdy jak….
A je gentleman, tak brání dámy, poldové byli taky gentlemani:-)
mv: chjo, já stále nechápu v čem konkrétně máš pořád problém. Co se mě týká osobně a co je najednou naopak?
No-tak se nehadejte. kdo ma lasku v srdci ma štěsti v životě .Hotovo.Blanka