„Tati,“ oslovil mě Davídek ráno v kuchyni. Podíval jsem se na něj a čekal s čím příjde. „Víš, že jsou čerti jen taková finta na děti?“
„To teda nevím,“ odpověděl jsem mu. „Kdo ti to říkal?“
„Maminka.“
„Já mu to přesně takto neříkala,“ ozvala se Gabča. „Říkala jsem, že někteří lidé se za čerty jen tak převlékají. S tou fintou si to vymylsel sám.“
„Tak počkej Davídku na večer, uvidíme, jestli čerti existují.“
Davídek tedy čekal a když večer uviděl prvního čerta, moc do smíchu mu nebylo.
A to ani tehdy, když čerti nesli dárky. Moc v to, že něco dostane nedoufal.
Pak se objevil Mikuláš a přeci jen dětem něco málo nadělil.
Nakonec se s Mikuláše a andělem i vyfotily. S čerty nechtěly. Ti museli pryč.
Na sklonku večera, když strach opadl, se nakonec Davídek převlékl za čerta, Lucinka za Mikuláše a společně šly nadělit dárky dědovi a babičce. Ti to nečekali, tak byli velmi rádi.
Čert je moc hezkej, většina čertů jsou oškliví, tenhle je fakt hezkej, je ženatej? :-)
Klárce:
Aby tě chtěl, tak bys musela být Káča a né Klára:)
Náš mrňous se byl včera taky podívat na čerty. Chlapečci tam prý nebrečeli:
– „řekneš nám básničku?“
– „ne“
– „jestli nám ji neřekneš, nedostaneš balíček!“
– „tak si to sežer sám!“
zato holčičky to braly zodpovědně:
– „zlobila jsi?“
– „ne…vlastně jo, beeee, jednou jsem doma sebrala bonbón, ikdyž jsem nesměla, beee“
Když jsem viděl fotky z Rakouska, co tam chodí za čerty, tak jsem docela koukal. Podívejte se na http://lubator.rajce.idnes.cz/Sobota_v_Rakousku/#DSC00065.JPG a dál. Myslím, že tohle potkat jakékoliv dítě u nás, tak má doživotní trauma. :-)
tyto certi su velmi pekny takze to niesu certi!!!!!!§