Tak se teď dívám na iDnes a trošičku nechápu. Skutečně mohou děti na vozíčku chodit?
(Zdroj: Děti na vozíčku mohou chodit i do běžné školy)
Nebyl by lepší nadpis třeba takto: Děti na vozíčku mohou navštěvovat i běžnou školu.
Tak se teď dívám na iDnes a trošičku nechápu. Skutečně mohou děti na vozíčku chodit?
(Zdroj: Děti na vozíčku mohou chodit i do běžné školy)
Nebyl by lepší nadpis třeba takto: Děti na vozíčku mohou navštěvovat i běžnou školu.
Jestli tím autor nemyslel prostě jen slovní hříčku. Tím, že se vozíčkářům dávají stejné šance, tak de facto „chodí“ do školy.
I když je fakt, že iDnes je takový hodně chabý.
určite to nemysleli nijako žartovne, len aj nazvom chceli povedať že to skutočne ide
Jej, tak žertovně, to mě ani nenapadlo. :-) To je fakt, to by mohlo i urazit. Jojo, někdy je to těžké volit slova…
Ano, ve kterém díle IT crowd to bylo? I’m disabled, I’m disabled… Trocha černého humoru, no. IMHO to jen autor článku nedomyslel a nic dalšího bych za tím nehledal.
U nás v ulici, když mi bylo cca 18, jezdily děti na vozíčku a dopoledne chodily do normální školy.
Hurri. :-D
Já jsem jednou sebral tetě, když měla zlomenou nohu, fofrklacky a zkoušel s nimi chodit po obýváku. Za týden na to jsem si zlomil nohu. :-)
nazdárek švagře, přečetla jsem si ten článek a jsem ráda, že se děti s postižením zase jednou „dostaly“ do novin. Na druhou stranu věřím, že ne všechny děti se integrují, protože bych tím pádem přišla o práci. :)
Jen jsem chtěla přidat svůj komentář ohledně „slovíčkaření“, hold život je takový – naše ředitelka pochválila jednomu pánovi hezké boty, a on, že si jimi udělal radost, že se mu líbily a pak ředitelka se rozvykládala o tom, jak dnešní boty nic nevydrží, že je to děs, ta kvalita, že člověk v nich 3x jde a už se někde rozbijí – a na to ten dotyčný: „no mě určitě nějakou dobu vydrží“ – byl na vozíku. Jí nedošlo, čeho se dopustila, ale jeho to pobavilo.
Nevidomému taky můžeš s klidným svědomím říct – „podívej se“ – jsou na to zvyklí ze života, nebudou v tom hledat žádnou narážku, naopak to vezmou – jako že se s nima jedná naprosto narovinu. Lepší, než neříkat nic a přemýšlet, jak se tvářit, co říct, abych neurazil atd.
takže nemusíme se bát hovořit s handicapovanými lidmi, jen do toho !!! :)
To je jako říci vládě a celé koalici,aby přemýšlela.