Odpovědi ředitelky České protipirátské unie Markéty Prchalové skončily a já tak mohu navázat na svůj včerejší příspěvek – Dnes na živě: otázky na ředitelku České protipirátské unie. Položil jsem tři otázky.. Z položených třech otázek viz. odkazovaný včerejší příspěvek, mi paní Prchalová odpověděla pouze na druhou a to následovně:
Otázka:
Hezký den Vám přeji,
v hromadných dopravních prostředcích pozoruji v poslední trend, kdy především mladí na svých noteboocích, či kapesních videopřehrávačích sledují po cestě filmy. Spolu s nimi je nechtěně vidí, je nechtěně nuceno, tyto filmy sledovat a někdy i částečně poslouchat značné množství spolucestujících. Je takovéto chování v souladu s autorským zákonem? Pokud ne, za jakých podmínek by možné bylo?
Odpověď:
Samozřejmě přísně vzato by nikdo neměl umožnit, aby dílo spolu s ním sledoval někdo jiný, resp. by k němu měl mít souhlas. Nicméně se domnívám, že při sledování na kapesních přehrávačích je zřejmé, že si to člověk pouští pro sebe, nikoli pro ostatní. Samozřejmě pokud by pustil film například na přehrávači v autobuse, takže by byl vidět na obrazovce umístěné ve vozidle, už by se o veřejnou projekci, i když by si to někdo pustil jen pro sebe, aby si zpříjemnil cestu. K veřejné projekci je třeba získat souhlas držitele práv a zpravidla i zaplatit poplatek OSA.
V odpovědi je klíčová hned první věta: Samozřejmě přísně vzato by nikdo neměl umožnit, aby dílo spolu s ním sledoval někdo jiný, resp. by k němu měl mít souhlas.. „Počítám, že slova „přísně vzato“ vložila do věty paní ředitelka jen proto, že z otázky je zřejmý úmysl, dívat se na video sám. Ostatní cestující z výhledem na displej zařízení nejsou ideální, ale co už, v tomto případě by protipirátská unie přihmouřila oko a nechala vás klidně žít.
Klidného života se ale zřejmě nemusíte dočkat, když si legálně zakoupíte DVD a budete se na něj dívat ze svými známými, či kamarády. Předpokládám, že toto by mohla být odpověď na moji první otázku. V tomto případě totiž vědomě umožňujete, aby dílo spolu s vámi sledoval okruh lidí, mimo vaší rodinu. Zde autorský zákon smrdí. Skutečně nechápu, co je špatného na tom, když svému dítěti zakoupím v trafice na DVD pohádku a on se pak na ni s kamarády ze školy dívá.
Správnou odpověď na svoji třetí otázku, která se týkala čtení z autorský chráněné knihy širšímu publiku si odhadnout nedokážu. Teoreticky by se zas mohlo jednat o zpřístupnění díla dalším, takže by to opět nemuselo být v pořádku :-(. Být ředitelem školky, tak si toto zjistím, abych případně předešel sporům s protipirátskými institucemi a ochrannými autorskými svazy.
Na závěr vám všem doporučím článek: Války pirátům hudebních nosičů, který se mi velmi líbí a s kterým souhlasím.
Všechny odpovědi paní Prchalové na některé z položených otázek naleznete zde: Ptejte se: Česká protipirátská unie.
Už samo označení pirát a pirátství mi přijde silně neadekvátní k podstatě prohřešku a tou je vyrobení kopie nějakého díla, nikoliv kradení (http://cs.wikipedia.org/wiki/Krádež) ani pirátství (http://cs.wikipedia.org/wiki/Pirát).
Asi by se měli pánové zákonodárci zamyslet a přizpůsobit zákon, jehož kořeny sahají pár století do minulosti, novým možnostem jak ve vytváření kopií nehmotných děl, tak jejich užití. A týká se to nejen filmů a hudby, ale i knih a dalšího „obsahu“. A stejně tak by se měli zamyslet i pánové prodejci a přizpůsobit svůj styl práce.
Kdo to je „ředitelka České protipirátské unie“? Z jejich webu čtu, že to je nějaké zájmové sdružení. Stejně jako zájmové sdružení sběratelů známek či přátel zvířat … Tzn. jaký vztah má ona ředitelka k českému právu a určování toho co je nebo není legální? Pokud víte odpověď, pak mi ji napište. :-) Jinak se domnívám, že to je jsou její výroky jen věcí sporu a dohadu, ale s tím co je či není v mezích zákona to má asi tolik co dočinění jako můj blábol tady…