Co by poslouchal praotec ÄŒech

Je plno lidí, kteří nebyli nikdy na Řípu, někteří z nich jsou i přesto v evidenci českého statistického úřadu jako češi.

Pověst praví, že praotec Čech vylezl právě tady na tu horu a prohlásil, že je to jeho země zaslíbená. Od té doby je Říp symbolem vlastnectví.

p1010214

„Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp“

Dřív než poutník uvidí rotundu, uvidí turistickou chatu, s vlasteneckým nápisem. Přisedám a pomýšlím na to, že tedy teď jsem ta pravá češka, ta která byla tam, tam a dokonce až tam a nebyla nikdy zde.

U chaty sedí malíř, učitel češtiny na Mělníce, maluje rotundu Sv.Jiří, kterou už tam takhle malíři malují od dvanáctého století. Obrázky i prodává. Holt učitel, co mu zbejvá. Nezbejvá, dělá to rád, je to jeho koníček.

p1010216

PÅ™edstavuji si, jak to tam vypadalo pÅ™ed tÄ›mi stovkami let, Říp byl bez stromů, výhled do kraje na vÅ¡echny strany, konaly se zde prý tábory lidu, pozdÄ›ji i setkání příznivců politických stran. Když se nÄ›co dÄ›lo, chodil lid právÄ› sem, jakoby věřil v magické kouzlo hory. K hoÅ™e se stoupá stromoÅ™adím, ve stínu a vánku lip, dalšího národního symbolu….

„Tyvole to je jedno Paroubek nebo Topol, to už máš úplnÄ› jedno.“ Slyším od vedlejšího stolu novodobé poutníky, dresy plné reklam, helmy, kola, piva pÅ™ed sebou. Odvážní a svalnatí to jinochové, otcové dalších čechů a čeÅ¡ek…..

„Jak jedno? Co jedno? No to není jedno!“ Už to zase začíná, Říp neříp, symbol nesymbol, tradice netradice. Nespokojenost, velká nespokojenost, že by taky symbol? Takový neoficiální…

„Zateplování, to si zase určití lidi zateplej svý konta, vole, musíš zateplit s určitejma firmama, jinak seÅ¡ v pytli, to si zase nÄ›kdo namastí kapsy.“ Pokračuje cyklojinoch.

„No a hlavnÄ› já nemám co zateplit vole, leda že bych zateplil stan, nebo vole dobytku chlív.“

„Zatepli svou starou, příští rok sem nepojedeÅ¡ na kolech dvou, ale čtyÅ™kolákem, to bych nechtÄ›l to tlačit nahoru….!

„Co nahoru, horší je to dolů, když nejsou brzdy…“ PÅ™idá se zkuÅ¡ený praotec.

„To by mÄ› zajmalo, jak by sem s kočárem Paroubek vyjel, to by ho kleplo. A byl by pokoj.“ Fantazíruje cyklojinoch.

„Ne, Petra mu kočár jen tak nepůjčí to sem vytlačí sama.“ Kontruje praotec znalecky.

PÅ™ekÅ™ikujou se jeden pÅ™es druhého, nadávají na dobu, na politiky, ale ve skutečnosti se smÄ›jí, jsou spokojení, pijou pivo, ….

Co si ten Říp za ta léta už asi vyslechl, jaké všechny nálady a protesty lidí, a pak že nemáme speakers corner. Přemýšlím.

Nasedají na kola.
„Tyvole, bolej mÄ› ty kosti zespoda.“ Diví se praotec.
„Cože, kde je další hospoda?“ Reaguje cyklojinoch. Se smíchem nasedají na kola a sjíždí horu Říp.

PS. Praotec byl vlastenec, přijel Škodou 120, která tam dodnes hrdě pozuje fotografům.
p1010223

Ne každý Čech sem vyšplhal, ale japonec, ten je všude
p1010217

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

Jeden komentář k “Co by poslouchal praotec ÄŒech”

  1. LuFa napsal:

    Výborně napsané, velmi vtipné. I fotky Klárko sedly. Ani bych se nebál zařadit příspěvek pod fejetony.

    Na Řípu jsem byl asi čtyřikrát. Upřímně ale, neznat pověsti, které se k němu vážou, myslím, že jednou by mi to stačilo ;-).

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.