Blázni jsou Ti, kterých je míň

Nedávno jsem na ČT 2 náhodně viděla dokument a fotografovi Miroslavu Tichém – Tarzan v důchodě.
Díla pana Tichého vystavuje Frankfurtské muzeum moderního umění. Dá se tedy říci, že se jedná o slavného českého fotografa.

Jemu je to ale úplně jedno, dvaaosdesátiletý fotograf žije v malé moravské více, v polorozpadlém domě, v neuvěřitelném bordelu. Je mu jedno vše. Zaujala mě jeho myšlenka, definice blázna: Blázni jsou Ti, kterých je míň. Jak prosté.

Tichý fotil ženy, zachytil hodně fotek žen, které fotil přes plot plovárny, či přímo tam. Jedna z nich se dokonce v dokumentu objevila. Na fotografii se poznala, a zavzpomínala na podivína, co postával za plotem a fotil je.

V dokumentu byly vidět i jeho fotoaparáty, které si vyrobil sám, bohužel, vše naprosto neopečovávané. Včetně pana umělce. Místní říkají, že kdysi hodně pil, svého vzhledu nikdy nedbal, a zůstal sám, protože tak zůstat chtěl. „Protože je blázen…. pro mnohé.

Pro některé je to ale génius, umělec a asi i boháč. Některé jeho fotografie ve Frankfurtu dosáhly ceny 12 000 EUR.



Další Tichého výroky:

* „Já zvířata nejím! Poněvadž, podle mého názoru, zvíře je jako já. Má hlavu, má srdce, má nohy. Ještě bych k tomu přidal, že my se tomu zvířeti nemůžeme vyrovnat, protože my se tomu zvířeti nemůžeme vyrovnat, protože člověk má jenom dvě nohy a zvíře má čtyři! Lidi ty superexistence zabíjejí, aby se najedli, ale správně by si zasloužily ctihodný pohřeb se všemi poctami.“

* Myši jsou mé sestry. Jestli je zabiješ, zabiješ i mě! – reakce na sousedčin nápad nalíčit v domě pastičky

* „Žena je pro mě motiv. Nic jiného mě nezajímá. Se ženami jsem se nespustil. I když vidím ženu, která se mi líbí – a možná bych se mohl pokusit o nějaký kontakt – uvědomím si, že mě to vlastně nezajímá. Namísto toho si vezmu tužku a nakreslím ji. Erotika, to je stejně jenom sen. Svět, to je jenom zdání, to je naše iluze.“

* „Nožem jsem z plexiskla vykrojil čočku a pak jsem ji vyšmirgloval. … Samozřejmě že to fungovalo, když já něco dělám, tak to musí být přesný. Ovšem fungovalo to nepřesně a to bylo třeba právě to umění. … Pak tu čočku brousím na různých šmirglpapírech: nejdřív na hrubo, jemnější, jemnější… Až přes to bylo krásně vidět. No a co dál? Potřebuje se to vyleštit. To není problém: vezmeš si zubní pastu, mícháš to s cigaretovým popílkem, a teď to leštíš. No a s tím jsem fotografoval.“

* Odpověď na otázku, podle čeho vybírá fotografie: „Já jsem nic nevybíral. Já jsem to dal do zvětšováku, a teď jsem s tím jel a co se mi zdálo trochu podobný světu, tak jsem otisknul, to bylo všechno.“ Co znamená „podobné světu“? „Všechno, co je, to je svět. Co tam bylo trochu rozeznat, to jsem otiskl.“

* Reakce na skvrnu na fotografii: „To dělá tu poésii, tu malířskou kvalitu. Filosofie myslí abstraktně, ale fotografie je něco konkrétního, to je vjem. Oko, to, co vidíš. To musíš mít v první řadě špatný aparát! Jestli chceš být slavný, musíš něco dělat tak blbě, že tak blbě to na světě nikdo neudělá! Ne tak pěkně, krásně vypiplaný, to nikoho nezajímá.

Rváč, alkoholik a génius

Na hranici šílenství, Případ Miroslav Tichý

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

2 komentáře k “Blázni jsou Ti, kterých je míň”

  1. Kobliha napsal:

    Já viděla kdysi dávno (snad v pořadu Na vlastní oči to bylo) taky reportáž o tomhle podivínovi. Pamatuju si, že měl doma neuvěřitelný binec a že se o něj starala jakási sousedka. „Slavný šmírák“ jsme mu tenkrát doma po skouknutí dokumentu říkali. Je fakt, že takhle asi vypadají géniové (nebo blázni) – on prý valnou většinu své práce zničil. Díky za připomenutí!

  2. Marcela napsal:

    Pana Tichého potkávám od svých dětských let, žijeme v jednom městě. Ale teď už několik let nevychází ze svého domu, pokud vím. V našem městě bydlel i slavný (hladovkář) Mareček, který nedávno zemřel. Přitom jsme takové typické moravské maloměsto… (nikoli víska… to bych si vyprošovala..!!)
    Ale s žádným z těch slavných pánů jsem osobně nikdy nemluvila…(Ona ta „sláva“ fakt není zadarmo!! Aspoň co se týče těchto dvou případů. Podivíni…ale proč ne?!)

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.