Pozor, už i děti znají číslo 112 :-)

„Auuu, už nemůžu dÄ›ti, už po mÄ› neskákejte,“ smÄ›ju se na rozverného Davídka a Lucinku, kteří po mÄ› vesele skáčou. Myslím, že toto zná každý rodič.

„JeÅ¡tÄ› tatínku, jeÅ¡tÄ›,“ jásají dÄ›ti. Lucinka mÄ› začíná lechtat.

„Néé, už,“ říkám a snažím se dÄ›ti nÄ›jak zklidnit. DÄ›ti se ale nedají.

„Auu, auu, auu,“ kÅ™ičím. „Jsem celý rozlámaný dÄ›ti, zavolejte doktora. Auu, auu, auu.“

V mžiku děti se skákáním přestávají. Začínají si hrát na doktora. Lucinka se ptá co mě bolí. Davídek si jde do pokojíčku pro lékařský kufřík.

„Zavolejte Davídku Sanitku, auu, auu, auu,“ volám za ním jeÅ¡tÄ›.

Počítám, že se místo s lékaÅ™ským kufříkem vrátí se sanitkou, kterou mu pod stromeček nadÄ›lil Ježíšek. Nevrací se. Po chvíli pÅ™ichází Gabča a ptá se, „můžeÅ¡ mi prosím tÄ› Lukáši říct, na co si hrajete?“

„Na doktora, nÄ›co se dÄ›je?“

„Jo, Davídkovi jsem na poslední chvíli típla telefon. Vytáčel 112.“

Sklapla mi čelist. Ještě že tak, toto jsem fakt netušil. Nemocného člověka již asi hrát před dětma nebudu :-).

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

6 komentářů k “Pozor, už i dÄ›ti znají číslo 112 :-)”

  1. Klárka napsal:

    Kdyby přijeli, tak by sis poplatil:-)

  2. Trtkal napsal:

    Na druhou stranu zas vis, ze pokud se opravdu neco stane, muzes si byt vcelku jisty, ze zachranky se dovolaji i deti :-)

  3. (teta) Klárka napsal:

    no tak zitra jedeme na hory tak se jim to bude možná i hodit………….i když doufám že snad ne

  4. LuFa napsal:

    (teta) Klárka: Hlavně aby byl sníh. Co jsem se díval, něco málo sněhu je, tak snad napadne i nějaký nový. Co jinak snowboard a vázání, povedlo se? Napadlo mě, že by ti ho mohli přidělat i v servisu na horách.

  5. TLAMPAČÍNO, ZNÍ TO TROCHU JAKO AL PACINO! napsal:

    TADY JE VIDÄšT JAK MOCNÉ JSOU GENY. OKAMŽITÄš APLIKOVAL NOVÄš ZÍSKANÉ POZNATKY V PRAXI. MÄšL JSI MU DÁT VELIKOU ÄŒOKOLÁDU, TŘEBA TI JEDNOU LUCASI ZACHRÁNÍ ŽIVOT…
    NE VÁŽNĚ, MOJE MÁMA MĚLA JEDNOU MIMODĚLOŽNÍ TĚHOTENSTVÍ, JEN TO, ŽE MĚ V PĚTI LETECH POSLALA VOLAT TELEFONEM TÁTU, JI ZACHRÁNILO ŽIVOT. NEBYL JSEM TAK SCHOPNEJ JAKO DAVÍDEK, BREČEL JSEM AŤ MĚ NIKAM NEPOSÍLÁ, ŽE SE STYDÍM A BOJÍM ATP. PAK UŽ NA MĚ MUSELA BÝT HODNĚ PŘÍSNÁ A TO JI BYLO FAKT ZLE. TENKRÁT JSME BYDLELI NA ROZESTAVĚNÉM SÍDLIŠTI A JEDINEJ TELEFON MĚLI STAVBAŘI V KANCELÁŘI V PANELÁKU NAPROTI. BYLA TO PRO MĚ HRŮŮŮŮZA.
    DAVÍDKOVI SMEKÁM
    AHOJ.

  6. TLAMPAČÍNO, ZNÍ TO TROCHU JAKO AL PACINO! napsal:

    VOLAL JSEM SAMOZŘEJMÄš TAKY ZÁCHRANKU…
    PROTO TADY DNESKA JE.

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.