„Kdyby chodila Ivanka do školy před sto lety, tak si ani neškrtne.“ Hlásila mi jednoho dne Ivančina starší sestra po návštěvě výstavy Škola před sto lety, která se konala v místním muzeu.
„Ta by neprolezla ani první třídu, protože by si všechno co napsala okamžitě smazala. Protože tenkrát se psalo na takové tabulky z kterých se pak zas vše mazalo.“
Ivanka do sestry naštvaně šťouchla, očividně komentování toho, že je levačka zažila několikrát a nebylo ji příjemné.
Ivanka píše levou rukou. Není právě toto ten důvod, proč se dřív leváci přeučovali na praváky? Protože v době, kdy se psalo na tabulky, by takový levák opravdu vypadal že nic neví, neumí a ve škole nedělá, protože by si okamžitě při psaní vše mazal? Nebo co byl ten důvod, že děti nemohly psát rukou, kterou chtěli?
Vzpomněla jsem si na vyprávění babičky, jak paní učitelka zkazila naší tetě život. Teta byla levačka a paní učitelka ji přeučovala. Pleskala ji přes prsty a teta do školy vůbec nechtěla chodit. Psaní pravou rukou ji samozřejmě nešlo, když byla už několik let zvyklá kreslit rukou levou. To vše se pak promítlo nejen na vysvědčení, ale i na jejim vztahu k učitelce, ale i k učení a škole samotné. To vše babička s oblibou shrnovala do jedné věty. Učitelka tetě zkazila život, jinak by to byla dotáhla dál. Pro bližší charekteristiku učitelky pak babička používala hrubá slova a bylo vidět i po letech to rozčilení při vzpomínce na tehdejší bezmoc.
Když připočtu zmatení tetiných hemisfér, musel to být pro děti dvojnásobný handicap. Jednak se něčím odlišovaly, což v dětské kolektivu je silně vnímáno a děti, které se liší bývají terčem posměchu který přechází v šikanu. Další už zmíněnou věcí byla pomalost. Začít psát druhou rukou znamená být pomalejší a nemotornější. Např. písanky v první třídě mají vzorová písmenka nalevo, tedy přesně v místech, na kterých leží ručička malého leváka. Dočkáme se doby, kdy bude vzorové písmenko i napravo?
Nedávno mě šokoval názor, že leváctví je důsledek špatné rodičovské výchovy. Rodiče prý měli dávat pozor na dítě, aby bralo vše do pravé ruky, lžíci, pastelky…. Takže v tomto případě by na vině byla babička, že tetu špatně „vychovala“.
Teta to vše přežila a těžko říci zda její život paní učitelka opravdu zkazila. Jediné co je ze školního přeučování dodnes viditelné je, že teta sice píše pravou ale ostatní činnosti dělá stále levou rukou. Kdyby ji pani učitelka viděla, ta by ji zase sekla přes prsty!!!
Leváci ale dnes snad již mají své internetové stránky - www.levaruka.cz, kluby, obchody se zbožím pro leváky (psací a kancelářské potřeby, kuchyňské potřeby, ale i hodiny s obráceným ciferníkem - Nástěnné hodiny jdoucí pozpátku.
