Život pro práci, práce pro život

O workoholicích se píše už dlouho a často. Dříve to byla vlastnost (označení) pozitivní, nyní si už nejsem tak jista.
O lidech, kteří pracovali a navrcholu své kariéry se najednou zastavili, zamysleli a odešli do pastušky bez elektriky, a spokojeně tam žijí bez mobilu a notebooku dodnes, se taktéž píše častěji a častěji.

Ale co řádoví běžní „fasádníci“? Co ten průměr? Řešíme to dnes a denně a vy možná taky. Když přijdem z práce, už je tak pozdě, už se nikam nevykopem, nic jiného než práci tedy ten den nezažijem. Člověk se pak stává jakýmsi naprogramovaným robotem.
Když se do toho přidá odpovědnost, které je moc, stane se, že za rok ani neodjedeme na dovolenou. Nemusí se jednat jen o manažery a podnikatele. Stane se to i řadovému zaměstnanci.

„A to takhle bude celý život? To znamená ještě 35 let?“ Ptáme se.

„ Furt to samý?“

Jednoho dne se dostaneme do bodu, kdy je nám volný čas dražší než vydělané peníze. Je nám jedno kolik si vyděláme, protože to o čem sníme si za ně nekoupíme. Odpovědnost nám nedovolí zabalit to a odjet na 3 týdny třeba za Fidelem na Kubu. Odpovědnost nám dovolí odjet s mobilem a notebookem na chalupu a bejt na příjmu. Pokud máme chalupu bez signálu, pak nám zbejvá jen koupit chalupu se signálem.

VÄ›k nabití tohoto skeptického dojmu se snižuje. Zdá se mi nyní velmi nízko, dokonce je v mém okolí nÄ›kolik vrstevníků, kteří už se na to „vyprdli“. Ekonomové, pÅ™ekladatelé, ba i ajťáci se kolem tÅ™icítky obrací k duchovnu a esoterice. Zajímají se o astrologii, magii, reiki, auru a jiné. Jelikož se pak dostanou aÅ¥ už pÅ™es internet, nebo pÅ™es různé kurzy k sobÄ›, je to ideální startovací pozice pro zmÄ›nu života. Spolužačka ekonomka to už dotáhla na cvičitelku jogy na plný úvazek, spolubydlící ajťák drží každý týden jednodenní půst. Brzo už ajťákem nebude. Odjíždí meditovat, kamsi na východ, cítí kam ho to táhne. Na jak dlouho, neví….

Dřív bych řekla: „ Blázni“
Dnes si říkám: „ Nemají pravdu? Nepřijde na to někdo dřív a jiný později?“
„ K čemu mi jsou peníze, když je nemohu využít?

Co řeknu za rok?

To už budu třeba v Africe, vysvětlovat malým i velkým afričánkům jak a proč si čistit zuby, jak se pěstuje mrkev a proč je třeba si zavázat boty. A tou nejkrásnější odměnou bude pro mě bude jejich úsměv, s nudlí u nosu:-)

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

5 komentářů k “Život pro práci, práce pro život”

  1. LuFa napsal:

    Velmi rozumný postřeh Klárko, taktéž se domnívám, že v práci by člověk neměl trávit většinu svého života.

    V ekonomii se tomu co popisuješ říká důchodový efekt. Tj. při vyšší mzdě člověk nabízí méně práce. Peníze ho již tolik nezajímají a víc si cení volné času.

    S čím tak trochu ale nesouhlasím je extrém „úniku z reality“ a obrácení se na 100% k východním praktikám.

    Myslím si, že člověk by měl v jistém životním období založit rodinu a splodit děti a těm předat část své genetické výbavy a věnovat jim svůj volný čas.

  2. Viliam Búr napsal:

    „Život po práci“, to znie ako nejaká knižka od Moodyho. („Existuje život po práci? Ľudia, ktorí údajne sami zažili túto neuveriteľnú skúsenosÅ¥, sa o ňu teraz podelia s naÅ¡imi čitateľmi…“)

    Mám tesne po tridsiatke, no a predstava, že by som takto mal stráviÅ¥ nasledujúcich tridsaÅ¥ rokov, to je… určitý druh pekla. Mám pocit, že by v živote malo byÅ¥ aj „niečo viac“. A to teraz nemyslím na žiadne ezoterickosti, skôr niečo ako viac času na svoje hobby. Rád by som sa dočkal dňa, keď sa ráno budem rozhodovaÅ¥ podľa toho, na čo mám práve chuÅ¥; s vedomím, že danú aktivitu nemusím preruÅ¡iÅ¥ s príchodom najbližšieho pondelka alebo konca dovolenky. Aby sa život neskladal iba z prestávok počas pracovného procesu.

  3. Klára napsal:

    Viliam:
    Hej, vela pekny prispevok. Tak to som presne myslela, že bych se chcela rozhodovat že si budu dělat kdy chci co chci. Prostě chybí ta svoboda. Nechali jsme se lapit do pasti.

    LuFa: No ono plodit děti není až zas tak jednoduché, to je taky vo držku:-)

  4. LuFa napsal:

    Klára: LOL, ale vážně Klárko, co je na plození dětí vo držku?

  5. Zolda napsal:

    ahoj Kláro,
    je to pÅ™esnÄ› tak jak píšeÅ¡,vÅ¡ude kolem nás je zbÄ›silý tempo a je tÅ™eba se zastavit a zvážit hodnoty.Pokud se je človÄ›k rozhodne pÅ™ehodnotit /nÄ›kdy z donucení – já už po klinické smrti jedu na druhej lístek…/ je to OK a pÅ™estává se honit za pochybnými vÄ›cmi jako je kariéra,moc prachů atd. Pro mÄ› se stala nejdůležitÄ›jším má rodina,nestrádající nefetující a dobÅ™e a k samostatnosti vychovaný dÄ›ti, přátelé , a tÅ™eba obyčejná rozkvetlá luční kytka………………………….

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.