Ne, nejde o upoutávku na nový hororový film, ale o skutečnost. Ta malá nic, žijící nejčastěji v dětských vlasech se znovu vrátila. Jsou silnější, úspěšně vzdorují mnoha proti vším přípravkům (možná si na nich i s gustem pochutnávají) a vesele skáčou z hlavy na hlavu.

Mnoho let jsem si myslel, že vši jsou již dávno pasé, podařilo se je vyhubit, takže pro nikoho žijícího v civilizovaném světě nepředstavují žádný problém.

Jak jsem se mýlil, mi několik týdnů zpět ukázal Dáda, který byl na několik dní poslán ze školky domů, protože mu v hlavě bylo nalezeno pár vších hnid.

Druhé mé překvapení se odehrálo v lékárně, kde jsem se ptal po prostředcích proti vším a milý pan lékárník mi s vědoucím výrazem v tváři oznámil, že téměř nic na vši nemají. Celý Hradec je prý zavšivený jako nikdy před tím. Vši jsou prý odolnější než bývaly a velmi těžko se jich prý zbavit.

Třetí mé překvapení se odehrálo zhruba čtrnáct dní zpět, kdy jsem potkal známé, kteří mě tak nějak s nadhledem na dálku oznamovali, abych se k nim moc nepřibližovat, že mají všichni vši. Prý už mrtvé, ale jeden nikdy neví.

Z dalších hlášení od přátel a známých, že jejich děti mají vši, jsem už tak mnoho zaskočen nebyl. Prostě vši jsou zpět a tak je se čas od času v hlavě vyskytnou.

Z čeho však zaskočen jsem, je současná malá informovanost o vších mezi lidmi. Pokud je Hradec (možná i další města) natolik zavšiven, jak říkal pan lékárník, proč se o tom mnoho mezi lidmi bez dětí neví? Ani já bych ostatně, být bez dětí, o veškách nevěděl.

Jsou snad vši společenské tabu? Zřejmě do jisté míry ano. Lidé se trošku za vešky v hlavě stydí a pak o nich mnoho nemluví.

Ke studu za vši však není žádný velký důvod, ukazuje se totiž, že výskyt vší nijak nesouvisí se špatnými hygienickými návyky a vyskytuje se ve všech sociálně-ekonomických a věkových skupinách. Prostě děti, dospělí dají hlavy dohromady a vešky skáčou a zabydlují se.

Pokud by se vědělo, že někdo vši má, hlavy by se tak do hromady nedávaly a možná by bylo lépe.

No, ale teď vši jsou, tak co s nimi. Jak se zdá, situace není moc růžová. Účinných prostředků proti vším není mnoho. (mnozí používají i prostředky určené pro zvířata) Léčba zabere pár dní času. A když už jsou vši z hlavy pryč, pustíte dítko na pár týdnu do kolektivu a vešky máte zpět doma. Naštěstí u nás ještě nejsou, ale co takhle říkají známí, stává se, takže jsem na možný výskyt vešek připraven.

Několik faktů o veškách naleznete třeba zde: Nevítaná návštěva v naší hlavě nebo zde Svědectví všího cirkusu.

A co vy, máte s veškama nějaké zkušenosti?

Update – nový článek:

Veš dětská – po prázdninách opět do školek a škol. Jak na ni?