Archiv pro kategorii ‘Poezie’

Ta druhá

Ta druhá Když ses jí podíval do očí s chutí, hrozilo jisté oslepnutí, zářila na 2kilometry, hřála jak angorské svetry. Svatozář zaplašila všechny splíny, utekly strachem temné stíny. Kdy asi nastala tahle změna, nadvládu převzala jiná žena. Trendy jí ušily jiný kabátek, vřelost před ní prchla nazpátek. Ospale mžourá po flámu myslí si, že je […]

Viktor Dyk – ZEMĚ MLUVÍ

Viktor Dyk – ZEMĚ MLUVÍ Tvrdá matka byla jsem tobě. Těžce chléb jísti dala. Nehýčkala jsem robě, muže jsem zraňovala. Když prohlédly poprvé tvé oči vyjevené, smutný se obzor před tebou šířil. Mluvila jsem o ráně zasazené, které čas neusmířil. Na nás oba padal těžký stín, matka tvrdá byla jsem, ty tvrdý syn. Nepozdvihl jsi […]

Překročení

V hlavě má své myšlenky.. Na oči dává si linky.. Lakem nehty přetře, ubrus potom prostře.. Hudbu líbeznou slyší – – načatým večerem se těší.. Sklenky vína o sebe cinkají.. Červené rty něco si šeptají.. Šeptají si něžná slova.. otvíraj se zas a znova.. Nic od sebe nečekají, Pohledy se proplétají. Ústa s ústy teď se střetnou, […]