13 února, 2007 
LuFa Před pár týdny Jaromír Nohavica, teď Josef Tošovský a před nimi mnoho dalších. Všichni zasaženi „bolestným“ odhalením, že se před velmi dlouhou dobou s kýmsi sešli, cosi řekli. Média a bulvár je nyní propírají. Mnoho lidí je odsuzuje. Ukazuje si na ně prstem a dává jim za vinu mnoho svých bolestí, kterých se ještě z předlistopadové doby osmadevadesátého roku nezbavili.
Osobně si však myslím, že takovéto vytahování a propírání kdejakých byť pravdivých informací z archívů StB a dalších není vzhledem k velmi dlouhé době, kdy k nim došlo, správné. Člověk se jako osobnost stále vyvíjí. A vyvíjí se i okolí, v kterém člověk žije. Různí se i tlaky, kterým podléhá a tak, takže mnoho dobových dokumentů, které říkají to co který člověk dělal před lety, nic nevypovídají o tom ten který člověk je teď.
Přiznávám, v době řádění temné kočičí pracky StB jsem byl ještě dítě, které se vlivem okolností, dostalo maximálně do pionýra, kterého jsem ani v nijakém politickém kontextu nechápal. O pionýru však mluvit nechci. Spíš o tom, že před velmi dlouhou dobou, jsem jako mladiství určitě nedělal všechny věci, tak jak se dělat měli. Sem tam jsem dostal špatnou známku ve škole. Sem tam poznámku. Učil jsem se kouřit a v necelých šestnácti pít pivo. Taktéž jsme s partou chodili do kina na nepřístupné filmy. A určitě, kdybych chtěl, bych teď toho sem mohl na sebe napsat daleko více. Ale nenapíši. Mnoho věcí je minulostí, které se staly za jistých okolností, které byly spjaty s dobou, ve které jsem žil a za přičinění lidí, s kterými jsem žil a kteří mě ovlivňovali.
Podívám-li se teď z hlediska své minulosti do současnosti, vidím se mírně jiným. Nekouřím, neperu se, jsem zodpovědnější, mám rodinu, práci a s tím i jiné starosti a zájmy.
A stejné to je myslím i u osobností na které se dnes tahají obludní kostlivci z archivů. Ano, zachovali se kdysi tak, jak se zachovali. Možná bychom se tak ve stejné situaci zachovali všichni tak. Včetně těch, co dnes nejvíce křičí. Možná ne. To už nikdo zpětně nezjistí. Podstatné ale je, že zmiňované osobnosti jsou již dnes někde úplně jinde. Nespílají po změně režimu, k návratu ke starým časům. A dost dobře možná, že je ani politika nezajímá.
Jsem tedy pro, aby se na lidi vytahovali špatnosti, v době v které se tyto špatnosti páchají, nebo v době velmi blízké. Ne ale až po desetiletích.
Proto, odložte už archívy, včetně archívu StB k ledu a dívejte se na lidi v kontextu dneška. Člověk se vyvíjí a nikdo z nás není svátý.
Zveřejněno v
Pěkně napsané. Souhlasím s každým písmenkem…
Měli je postřílet hned! Nemuseli jsme se tím dnes zdržovat…
to hurri: žádné střílení a podobná zvěrstva prosím. Díky.
Co se týče střílení, nebyl bych asi tak radikální :-) na druhou stranu by lidi neměli zapomínat! Nikdo asi nemluví o lidech, kteří působí někde jinde. Ale je tu spousta takových, kteří se za každé doby (ať je socialismus nebo demokracie) snaží maximálně prosperovat na úkor těch druhých… ano mám na mysli především politickou scénu, ať na vrcholné nebo regionální úrovni. Taková individua a vychcánci jsou velkým nebezpečím – proto beru zmíněné „štourání“ jako prostředek, kdy alespoň část jich dostane veřejně přes prsty.
I když slovo demokracie však asi úplně přesně necharakterizuje současný stav… :-)
Souhlasím zde plně s bratrem a až dnes budu předvolán na policii třeba k nějakému výslechu, odmítnu vypovídat, abych se náhodou za destel let nemusel stydět, že jsem spolupracoval s touto policií současnou, která se také v očích budoucích generací může jevit jako se dnes jeví ta minulá.
ten článek myslíš jako vtip, že jo? tohle přece nemůžeš myslet vážně…
Spolupráci si každý vykládá po svém… :-) v komentáři jsem narážel úplně na něco jiného.
Ahoj Lukáši,
možná bych to rozdělil na dva problémy, jeden je fakt, že někdo spolupracoval a druhý jak se s touto informací dnes naloží.
To první stojí za to pojmenovat i kdyby to bylo sto let zpátky. Člověk se opravdu mění, ale taky má možnost se ke svým chybám nějak postavit. A to je důležité. Zlo nepřestane být zlem jenom tím, že se o něm bude mlčet. S čím souhlasím , že bulvár to taky neřeší.
P.S.: Tošovský není Tošenovský
to Jirka Vrba:
Ahoj Jirko, díky moc za P.S. opraveno, hloupý překlep :-(.
Jinak tak nějak souhlas s tebou. Myslím, že to nijak nepopírá to, co jsem se snažil vyjádřit.
clověče kde ses tu vubec vzal????? zamysli se nad sebou!!!!Ja sem na netu teprve chvilku a už je mně s podobejch nazorů špatně!!!!
omlouvám se za to že jsem to napsal tak slušně,a zaroven za pravopisné nedostatky!!!
Lukas se nam na netu vyskytl :-)) Ale jinak Lukasi nemohu s tvym dnes uz postarsim clankem kategoricky souhlasit. Jedna vec je odpusteni, dobra, ale to nemuze byt bez pokani. Takze asi tak. Naprosto tedy nesouhlasim s doporucenim „lehke ztraty pameti“ to neni dobra rada, naopak at to kazdy vi. Dejiny je nutne znat, jinak se nelze poucit a tudiz ani vyvijet k lepsimu!
Jan Najman: Díky moc za krásné a především slušné vyjádření nesouhlasu. Věta, „Omlouvám se za to, že jsem to napsal tak slušně,“ se mi moc líbí.
Co se týká periodického oprašování činů z let minulých, tam jsem názor zatím nezměnil. Život plyne a lidé se mění.