Tak již je to nějaký ten čas zpět, co jsem se stal majitelem komunikátoru (telefon + kapesní PC). Komunikátor krom telefonování a běžných kancelářských věcí používám jako čtečku knih, hudební a filmový přehrávač. Proč ho také k pro čtení knížek, přehrávání muziky a filmů nepoužívat, když vše z jmenovaného zvládá na jedničku.
Možná že teď někteří nechápavě kroutíte hlavou a říkáte si, „poslouchat muziku, to bych pochopil, mp3 přehrávač mám, ale číst v komunikátoru knížky, nebo se dívat na filmy? Nikdy. Papír je papír a na filmy je displej nějakého komunikátoru malý.“ Částečně mnohé, kteří tento názor mají, chápu. Papír je skutečně papír a držet knihu v ruce, listovat si stránkami a pomalu se prokousávat ke konci knížky je zážitek. Taktéž film si člověk vychutná nejlépe na velkém plátně či obrazovce se skvělým zvukem. Bohužel, doba je hektická, úkolů, které se musí stihnout je mnoho, takže najít si doma delší čas na čtení knížky, nebo klidné sledování filmu je vzácností.
Naštěstí, když už člověk přes den nenajde mnoho delších celistvých úseku, najde spoustu čekání a krátkých chvilek, které se díky možností komunikátoru dají využít lépe, než jen k civění do blba, nebo chytání lelků. Ne že by civění do blba nebylo užitečné, člověk někdy potřebuje vypnout, ale všeho moc škodí. Tedy i civění do blba ;-). Díky komunikátoru, může mít člověk s sebou spoustu knih, nebo filmů, které si ve chvilce volna může pustit. Protože si při přerušení knihy, nebo filmu, čtečka, nebo přehrávač zapamatuje, kde skončil, není problém v další volné mezeře ve čtení knihy, nebo dívání se na film pokračovat.
Navíc, s čím mám třeba problémy u knih je absence světla v ranních, či nočních autobusech a vlacích. Zatímco na papíře za snížených viditelných podmínek nic nepřečtu, s komunikátorem problém nemám. Prosvícení displeje je fantastické, takže nádherně přečtu cokoliv.
V současné době tedy preferuji knihy, muziku a filmy v elektronickém formátu. Pro větší požitek z hudby pak navštěvuji koncerty a pro větší požitek z filmu kino.
Ač vše co jsem popsal vypadá ideálně, tak bohužel není. Přes všechny klady výše napsaného spatřuji jeden obrovský zápor a to je absence zdrojů pro muziku ve formátu .mp3, .ogg, .flac, knih ve formátu .pdb a filmů ve formátu .avi, uzpůsobeným rozlišení malého displeje.
Ano, existuje služba pro stahování muziky jako i-legalne.cz a zřejmě i některé další. Bohužel tyto služby používají na hlavu postavenou ochranu DRM, která skladby přes tyto služby stažené neumožňuje přehrávat jinde než pod operačním systémem Windows. Taktéž filmy, které jsou dnes poskytovány v elektronické podobě nesou ochranu DRM, takže pro nějakou konverzi v Linuxu do mobilního formátu nejsou vhodné. U knih je pak situace ještě horší, než u muziky a filmů.
Z výhod výše popsaných a z hlediska potenciálních zákazníků z řad majitelů kapesních počítačů, myslím, že je škoda že nikdo nic podobného na trhu nenabízí. Nezbývá mi tedy položit otázku, proč tomu tak je? Proč tuto situaci, kdy zákazníci poptávají audiovizuální díla v elektronické podobě, vydavatelé ne a ne vzít na vědomí? Co jim brání. Bojí se snadnějšího šíření jednou prodaného díla? Nebo je v tom něco jiného?
Sám nevím a pomalu uvažuji, že se na každého jednotlivého většího vydavatele zkusím písemně obrátit s otázkou, v čem má problém. Myslíte, že toto má cenu? Kupovali byste si knihy a muziku v elektronické podobě za přijatelný peníz? Snad nejsem příliš velký optimista, když si odpovídám, že ano.
Lukáši, problém je v právech. Jak jinak. Zatímco papírovou knihu jen tak nezkopíruješ, soubor *.pdb je klonován ajn cvaj. Pokud by Nakladatelství nebo Vydavatelství chtělo skutečně obchodovat s elektronickými knihami, muselo by nasadit ceny jako jsou teď na DVD, co vycházejí spolu s nějakými plátky. 40 Korun. Jinak by knihy nikdo nekupoval, pouze kradl.
Tokugawa: Rozumím, práva a kopírování. Jako vedlejší efekt elektronického prodeje audio-vizuálních děl a knih by ke kopírování jistě docházelo. Především u mladších věkových skupin s minimálním, či žádným příjmem. U skupin, které již s nějakým finančním obnosem disponují, by situace s kopírováním u děl za přijatelnou cenu zas tak hrozná být nemusela. Daleko pohodlnější si je za dílo nějakou rozumnou částku zaplatit, než obcházet kamarády a ptát se, zdali to, či ono náhodou nemají a nenabídnou ke skopčení.
Co se týká dnešního fenoménu DVD za 39,- Kč, taktéž si většina lidiček toto DVD raději koupí, než aby si ho kopíroval.
Lukine, Palm používám již 4 roky a čtyři roky v něm čtu. Když jsem se zajímal, proč tady není žádný obchod, tak jsem zjistil, že pokusy o vydávání e-booků zde již byly, ale… Vydavatelům se to „prý“ nevyplatí. Je to „prý“ z toho důvodu, že za 200 by to nikdo nekupoval (což je imho pravda, když za 300 mám celou knihu) a s menší cenou se jim nevrátí náklady. Navíc trh je malý. Přitom je hodně knih, které byly převedeny do digitální podoby pro potřeby zrakově postižených. Je to opravdu velká škoda. Pokud budeš někomu psát, dej vědět, jak jsi dopadl.
BTW, už Ti odepsali z kina ohledně reklam před filmy?
Mozno to nie je najlepsi priklad, ale ked som bol na VS, veselo sme kopirovali vsetky knihy, ktore sme si nechceli kupit, pretoze nemali pre nas tu spravnu hodnotu – nechceli sme si ich nechat, mali sme ich len kvoli skuske. Ano, bolo to nieco pracnejsie ako kopirovanie suboru, ale aj knihy sa kopirovali…
…co sa tyka knih, v sucasnosti uz citam takmer vyhradne len knihy na PDA. A mam podobny problem ako Lukas – rad by som si knihy kupil, ale nemam kde. Neverim, ze je problem v nakladoch – ak vydavatelstvo vydava papierovu knihu, pred poslanim do tlaciarne ju ma celu v digitalnej podobe. A konvertovanie do PDB je praca na par kliknuti mysou, bolo by to lahke, jednoduche, bola by to sluzba navyse pre zakaznika a bol by to dodatocny prijem vydavatelstva k prijmom z predaja tlacenej knihy.
Ocakavam, ze citatelov elektronickych knih bude pribudat. A preto verim, ze skor ci neskor sa zmeni aj postoj vydavatelstiev.