30 dubna, 2009 
LuFa Cestou do práce se mi čas od času poštěstí přečíst si pár článku v tisku. U některých článků zůstanu pouze u názvu, či prvních pár řádek. Některé si ale se zaujetím přečtu celé a pak o nich přes den přemýšlím. Již delší čas si také říkám, zdali by nestálo za to, skutečně to nejzajímavější a při tom ne zas tak známe zde pár slovy zmínit a odkázat. Zkusím to tedy dnes, možná za čas a pak dle komentářů uvidím, nakolik je toto dobrý nápad a zde v tom pokračovat, nebo ne.
První článek, na který bych nyní rád poukázal se týká mexické prasečí chřipky. Plné znění článku naleznete zde: Prasečí chřipka? Panika, která se záměrně vyvolává, aby se lidi zviditelňovali a aby se utrácelo.
Autor v článku vyjadřuje názor, že to s prasečí chřipkou není až zas tak vážné, jak se ve světových médiích hlavního proudu píše. V úvodu článku se autor článku vyjadřuje k riziku nákazy ptačí chřipkou.
Riziko, že někdo dostane prasečí chřipku, musí být miliony ku jedné.
Dále pak pokračuje velmi zajímavým výčtem planých poplachů z minulých let.
Během poplašné zprávy o nemoci šílených krav v Británii v letech 1995-1997 předpovídali dospělí muži s lékařskými tituly konec světa a u zděšených politiků vyvolali nemoc šílených politiků. Hysterie vědců, podle níž měla „nemoc šílených krav potenciál nakazit 10 milionů Britů“ znamenala, že byly povražděny desetitisíce krav, které byly spáleny v elektrárnách a zemědělci dostali odškodné ve výši 5 miliard liber. O rok později se pokusili vědci o tvrzení, že by se „možná“ mohla nemoc šílených krav rozšířit i na ovce, protože, jak uvedl jeden vědec, „to, že nemáme žádné důkazy, neznamená, že neexistují“. Zlikvidovalo to masný průmysl.
V roce 2003 měla prý epidemie Sars „25procentní šanci usmrtit miliony lidí“. V tisku se psalo o „moru horším než AIDS“. Nezemřel nikdo.
K témuž šílenství došlo r. 2006 s ptačí chřipkou. Šílenství vzniklo, když vědec jménem John Oxford prohlásil, že „to bude první pandemie 21. století“. Světová zdravotnická organizace vydala prohlášení, že „by mohla zemřít čtvrtina Britů“.
Na závěr se pak v článku uvádí málo zmiňovaná epidemie bakterií MRSA a C difficile, která byla údajně lékaři potlačena, protože bylo zjevné, že vznikla jejich vinou.
Tato epidemie způsobila v britských nemocnicích skutečná úmrtí – jen r. 2007 zemřelo v britských nemocnicích na MRSA 1652 a na C difficile 8324 osob.
Tolik článek. Osobně se prasečí chřipky zatím neobávám a spíš čekám, že se vše brzy vrátí k normálu, tak jak se stalo s obdobnými zaručenými katastrofami v minulých letech. No a pokud se něco skutečně stane, stát se to asi bohužel muselo.
Druhým zajímavý článek, na který bych rád upozornil naleznete zde: Projev, který jste neměli slyšet. Jde o přetisk přednášky, která měla z úst Davida Duke zaznít na Karlově univerzitě, ale nezazněla.
Zde musím upřímně napsat, kdyby tato přednáška nebyla zrušena a David Duke nebyl zatčen (Dukea zatkli na politickou objednávku, tvrdí expert na extremismus) ani bych se o obsah přednášky nezajímal. Takto jsem si přečetl, abych shledal co, závadného mělo zaznít. Nyní tak máte možnost učinit i vy.
V souvislosti s otištěným projevem doporučuji k nahlédnutí a přečtení i komentáře.
Zveřejněno v
Já naopak odmítám to bagatelizování nemocí. Co když se nakonec nic nestalo jen a jen proto, že se to zavčas podchytilo a statisíce zvířat položily životy za nás? Jak můžeme vědět, co by se stalo, kdyby nad tím všichni jen mávli rukou? Po bitvě je každej generálem.
Je to konspirace, státy se potřebují zbavit antivirotik (tamiflu), které nakoupili při hrozbě ptačí chřípky a jimž by pomalu měla končit spotřebitelnost. :-D
Další článek: Řízená panika, aneb máme rizika podcenit, nebo přecenit?