Ještě minulý rok, bych se dnešním Davídkově úkolu do prvouky nijak nejspíš nezmiňoval. Dnes mi to ale nedá. Úkol zněl celkem jednoduše, popovídat si s rodiči o jejich současném zaměstnání, napsat do sešitu jejich název a zítra být na hodině schopen o nich pohovořit.
Jako regulérně pracující jsme s Davídkovým úkolem neměli problém. Udělali jsme si čas, poseděli a vše vysvětlili. Davídek pak naši práci popsal svými slovy. Vše bylo v pořádku. Byly jsme tomu rádi.
Pak nám ale na mysl přišla myšlenka, jak se s úkolem vypořádají děti, jejichž rodiče jsou nezaměstnaní. S prohlubující se krizí není nezaměstnanost nijak neobvyklá. A pokud je v našem kraji ještě v mezích únosnosti, jsou oblasti, kde je skutečně vysoká a kde děti v první třídě používají stejnou učebnici prvouky a v dnešních dnech mají stejný úkol. Pohovořit na téma zaměstnání rodičů.
Učitelka: „Jaké povolání má Aničko tvá maminka?“
Anička: „Maminka je nezaměstnaná.“
Učitelka: „A tatínek?“
Anička: „Tatínek je nezaměstnaný“
Učitelka: „Hmm, Honzíku rodiče Aničky jsou nezaměstnaní, můžeš nám říci, co dělají tví rodiče.“
Honzík: „Rodiče jsou Paní učitelko nezaměstnaní“
Učitelka: „A tvoji rodiče dělají Martinko co?“
Martinka: „Táta s mamkou jsou doma, nepracují“
Učitelka: „Pracují zde něčí rodiče?“
Pár dětí ze třídy zvedá ruce. Učitelka si oddychne, začínala se cítit trapně.
Bohužel toto je současnost. Doufám, že bude lépe. Může být však i hůř :-(.
Do budoucna jsem zvědavý, jaké „zajímavé“ úkoly nás od Davídka ještě čekají.
Ještě trochu více pesimismu by se nenašlo? Recesi úspěšně rozjíždí sezení na penězích, naprosto iracionálně přestali utrácet ti, co příjmy mají a jaksi není odbyt, což stahuje dolů další firmy.
MaReK: Nejde o pesimismus, ale realitu. V mnoha případech tato situace nastane. O čem pak mají děti povídat? :-(.
S utrácením máš Marku pravdu, na druhou stranu, za co stále utrácet? Má smysl měnit věci, které stále dobře slouží za nové? Zvykat si na ně?
Spíš bych řekla, že to není trapné pro učitelku, ale pro děti, dokonce si myslím, že to je zdroj šikany. čí rodiče jsou bohatí a čí socky. Už i děti chtějí být bohatý.viď, LuFo?
Úkol je to vskutku těžký, některá povolání nepochopí ani dospělí.
…copak asi rekne dite ucitelce o povolani sve maminky rekneme „public affair manager“ :-)
Za našich školních let jsme v prvouce zase dostali úkol napsat, odkdy jsou rodiče ve straně. A co jsme měli psát my chudáci, co jsme ve straně rodiče neměli;)
Lukáši, uč synka čemukoliv, kromě gramatiky :-)
Já bych se na místě učitelky zkusil zeptat, co tedy rodiče dělali předtím, než práci ztratili. Spousta dětí by pak určitě něco řekla.
A vis Lukynku cos ty rekl v prvouce pani ucitelce? -presne te co ted uci i tveho syna Davidka-,kdyz se te ptala co dela mamka a tys ji rekl, ze ma v praci taky prestavku na svacinu,protoze jsi me videl, jak si sobe, tatovi i tobe svacinu vzdy rano chystam.A ucitelka se jen zasmala.mamka