Maily dnes nefrčí

Maily dnes nefrčí a na jejich místo se bezpochyby derou kecálci, neboli správně řečeno instant messenger klienti, zkráceně IM. Programy, které zajišťují komunikaci mezi dvěma a více lidmi v reálném čase. Pro ty co stále nevědí o čem je řeč, uvedu jednoduchý příklad.

Představte si jednoduchou aplikaci – kecálka, v které máte seznam všech svých rodinných příslušníku, přátel, spolupracovníků a vůbec všech lidí, z kterými si máte co říct. Lidi z tohoto seznamu si pak rozdělte na dvě skupiny. Lidé z první skupiny mají právě kecálka zapnutého, jejich jména v seznamu jsou žlutá. Lidé z druhé skupiny mají kecálka vypnutého, jejich jména v seznamu jsou šedá. První skupině lidí máte tedy možnost zaslat zprávu s vědomím, že si ji hned přečtou a budou reagovat, což znamená, že vám hned i odpoví. O druhé skupině, lidí s šedými jmény víte, že právě není v prostředí kecálka přítomná, a tak ji alespoň zanecháte vzkaz, který se přečtou a odpoví později.

Někteří z dnešních kecálků mimo přenosu textových zpráv umožňují i přenos souborů, hlasu a videa, tak své přátele můžete dokonce vidět a slyšet. Společnost Google dokonce svého kecálka integrovala do prostředí své mailové schránky. Takže si namísto mailování kolikrát raději se svým protějškem bez problémů pokecáte.

Trocha z historie

S vědomím, že historie většinou není nic moc zábavná a daleko lepší je žít současností, budu stručný. Poprvé se systém, který umožňoval zasílání krátkých textových zpráv objevil na počátku 70. let minulého století v privátní síti PLATO. Okruh uživatelů tohoto systému byl však velmi omezen. V 80-90 letech doznal značného rozšíření UNIX/Linuxovový program Talk. Jediné, co mu do správného kecálka chybělo byla prezenční listina, tedy seznam, který vám ukazuje, který z uživatelů je a není přihlášen. Po Talku přišel Zephyr, který rovněž jako Talk měl zázemí v UNIXu, ale na rozdíl od Talku již svým uživatelům dával informaci o tom, který z vašich protějšků je právě přihlášen. O dobové dokonalosti Zephyru svědčí fakt, že je některými univerzitami v USA používán dodnes.

Revoluci v komunikaci způsobila Izraelská firma Mirabilis, která ke konci roku 1996 představila komunikační systém ICQ. Systém uměl jednoduše spravovat seznam uživatelů, podávat informace o tom, kdo je právě přihlášen a zasílat uživatelům zprávy. Po představení a velkém úspěchu ICQ se v různých místech světa začali objevovat další kecálci. AOL Instant Messenger – AIM, Yahoo! Messenger, MSN Messenger, Skype nebo třeba Google Talk. Každý však s jiným komunikačním protokolem.

Co kecálek to vlastní jazyk

Stejně jako lide různých národů používají různé, mnohdy dosti odlišné jazyky, tak i různí kecálci od různých firem používají na technické implementační úrovni různé jazyky – odborně protokoly. Použití různých, většinou uzavřených, komunikačních jazyků je dáno především komerčními zájmy jednotlivých společností, což nám koncovým uživatelům mírně stěžuje život. Naštěstí se v posledních pár letech objevují snahy najít společný otevřený jazyk, který by všem jeho uživatelům přinesl do jejich kecálků maximum služeb. Tento jazyk pro kecálky se jmenuje Jabber a ke konci čánku se o klientech pro něj také zmíníme.

Kecálci a Linux

Z pohledu občana Česka, a faktu, že nejpoužívanějším kecálkem u nás je ICQ (celosvětově prý ICQ používá 400 miliónů uživatelů), není situace na první pohled nijak růžová. Originální ICQ kecálek pro Linux neexistuje. Naštěstí řešení je mnoho a tak bez ICQ a jeho uživatelů nezůstanete. První kecálek, který vám ICQ z větší části hravě nahradí je Licq, neoficiální svobodný klon ICQ.

Licq

Licq, jak sám název napovídá byl vyvinut s úmyslem plně nahradit originálního klienta ICQ. Nutno říct, že se to zatím daří a lepší náhradu za ICQ pod Linuxem nenajdete. Tedy v případě že vyžadujete něco víc, než jen přenos textových zpráv. Co nad textové zprávy vám Licq nabídne? Je toho dost.

Licq vám poskytne všechny standardní vlastnosti ICQ. Podporu chatu, takže můžete mluvit s několika uživateli najednou. Umožní vám zobrazit uživatelské foto, pokud je u vašeho protějšku dostupné. Podporuje přenos souborů, takže si s vašimi přáteli můžete bez obtíží pohodlně vyměňovat žádaná data.

Pokud si chcete s někým povídat a nemáte s kým, můžete díky Licq využít funkce hledání náhodného uživatele, která vám dle zadaných kriterií náhodně vyberu osobu vhodnou pro povídání. Pokud se vám nelíbí jak Licq vypadá, můžete si na domovské stránce vybrat jeden z mnoha vzhledů a ten na Licq aplikovat.

Kromě kecálka ICQ, dokáže Licq komunikovat i s kecálky AIM a MSN, takže pokud máte přátele i na těchto službách, můžete pro komunikaci Licq směle využít.

Co od Licq a vůbec od kecálků, které mají pod Linuxem snahu nahradit originální ICQ čekat nemůžeme, je poskytovaný přenos hlasu. Naštěstí, v době skype přenos hlasu přes ICQ mnoho lidí nevyužívá a tak byste absecni hlasových služeb u ICQ neměli téměř pocítit.

AOL Instant Messenger – AIM

Uživatelskou základnu AIM dne prý tvoří 200 miliónů uživatelů. Je tedy dost velká pravděpodobnost, že se s uživateli AIM setkáte i v našich podmínkách. Pokud zrovna nepotřebujete využívat nejnovější vlastnosti poslední verze originálního AIM kecálka, mezi které patří přenos hlasu a obrazu, máte možnost používat starší verzi AIM (2003), která je ke stažení z oficiálních stránek kecálka AIM. Pokud preferujete výměnu souborů přes klienta AIM, měli byste používat tohoto originálního, leč zastaralého klienta. Pokud výměnu souborů nepotřebujete, můžete použít i některé z dalších kecálků, které budou v článku ještě popsány.

aMSN

aMsn představuje klon MSN Messengera společnosti Microsoft, který dnes využívá 200 miliónů uživatelů. Tomuto číslu se není proč divit, když u Windows XP je MSN Messenger součástí standardní instalace. aMSN se MSN Messengerovi snaží přiblížit jak vzhledem, tak vlastnostmi.

aMSN má dostupné velké množství nádherných vzhledů. aMSN podporuje přenos souborů a webovou kameru, takže můžeme s jeho uživateli přenášet i obraz. Kvalita obrazu by měla být stejná jak u originálního MSN Messengera.
Špatnou zprávou nyní budiž, že i přes možnost přenosu obrazu prostřednictvím webové kamery, postrádá aMSN přenos zvuku. To je naštěstí jen jediná vada na kráse, a tak pokud služeb MSN Messengra využíváte, naleznete pod Linuxem jeho důstojný obraz v aMSN.

Yahoo! Messenger

Mezi další, ve světě velmi populární kecálky patří Yahoo! Messenger. Pokud máte na Yahoo! Messengeru své přátele, tak stejně jako u AIM, naleznete origálního Yahoo! Messenger pod Linux. Bohužel poslední verze tohoto kecálka je z roku 2003 a bez problémů chodí jen na starších distribucích RetHat a Debian. Reportována je ale i možnost běhu na jiných a novějších distribucích. Protože nám originální Yahoo! Messenger mimo psaní textových zpráv nic nového nepřinese, je lepší použít některého z multiprotokolových klientů, který bude ještě popsán v textu níže.

Skype

Přestože doménou Skype (asi 70 miliónů uživatelů) je spíš internetová telefonie, než zasílání krátkých textových zpráv, najde se mnoho lidí, kteří Skype používají i jako kecálka. Protože autoři Skype myslí i na uživatele Linuxu a Skype i pro Linux vyvíjejí, nejsou uživatelé tohoto kecálka pod Linuxem, proti uživatelům jiných operačních systémů nijak omezeni.

Všechno hezky v jednom, aneb nenechte se omezovat

Není ničím neobvyklým používat služeb více kecálků. Představte si například situaci, kdy používáte u nás nejrozšířenějšího kecálka ICQ. Za čas si na dovolené v cizině uděláte přátele s kterými byste rádi občas pokecali i dál, ale oni používají zas u nich nejrozšířenějšího MSN Messengera. V budoucnu pak za vámi přijde ještě kamarád s tím, že by s vámi moc rád pokecal, ale připojení má jen z firmy a ta ho nutí používat AIM. Protože s každým byste rádi pokecali, máte dvě možnosti.

První možností je si na počítač kromě ICQ doinstalovat kecálky aMSN a AIM. Druhou možností je nainstalovat kecálka, který zvládá více komunikačních jazyku – protokolů, v případě příkladu minimálně ICQ, MSN Messengera a AIM. Protože i takový polyglotní kecálci existují a je v mnoha případech výhodné jejich služeb využívat, představíme si nyní dva nejvýznamnější, které pod Linuxem najdeme. Pidgin a Kopete.

Pidgin dříve Gaim

Pidgin je obecně považován za nejlepšího univerzálního kecálka pod Linux. Jak již bylo zmíněno, zvládá mnoho protokolů. Z těch významných si jmenujme především ICQ a AIM (Oscar protokol), MSN Messenger, Yahoo!, IRC a Jabber. Z těch okrajových pak Gadu-Gadu, SILC, Novell GroupWise Messenger, Lotus Sametime a Zephyr.

Další z výhod Pidginu je to, že existuje na mnoho platforem, takže pokud se s ním naučíte v Linuxu, můžete ho později bez obtíží používat pod operačními systémy Windows, MacOS a BSD.

Na Pidginu se stále intenzivně pracuje a takže i do budoucna se u tohoto kecálka máme na co těšit. Vývojáři Pidginu kromě jiného nyní pracují na přenosu hlasu a obrazu.

Kopete

Hlavním cílem Kopete je, poskytnout uživateli jednoho kecálka, prostřednictvím kterého bude schopen komunikovat se všemi ostatními kecálky. Kopete je navrhováno s ohledem na integraci do KDE, ale můžete ho provozovat i na jiných prostředí. Nevýhodou Kopete oproti Pidginu je nemožnost Kopete provozovat nikde než v Linuxu. Po funkční stránce se mi zdá víceméně schodné s Pidginem, takže je pouze na uživatelských preferencích, co si zvolit.

SIM-IM

Ač byl SIM-IM původně navržen jako klon ICQ, tak dnes ho již směle můžeme zařadit mezi multiprotokolové kecálky. Podporovaných protokolu není tolik, jako u předchozího Pidginu nebo Kopete. Ale dá se říct, že s ICQ, AIM, MSN, Yahoo a Jabberem si většina uživatelů vystačí. SIM-IM je kromě linuxu taktéž dostupný pro Windows a Mac OS X.

Jabberu patří budoucnost

Nevýhoda ICQ, AIM, MSN, Yahoo a dalších komerčních protokolů je v jejich uzavřenosti. Vývojáři mají veliké problémy zjistit, jak přesně daný protokol funguje a ještě jim nikdo nezaručí, že se protokol časem nezmění. V případě, že změní, tak je čeká další práce. Jabber je protokol otevřený s plně přístupnou dokumentací, takže ho každý může použít. Díky transportům lze pak s Jabber kecálka přistupovat i k jiným kecálkům, jako ICQ, AIM, MSN, Yahoo! a dalším. Klientů pod Jabber jsou stovky. Zde si zmíníme dva. Psi a Gajim.

Psi

Psi je čistě Jabberovský klient. Jak jsme si ale již napsali, technologie Jabberu umožňuje propojení s dalšími klienty. Psi nalezneme dostupné i pod operačními systémy Windows a Mac OS X. Po grafické stránce vypadá Psi naprosto úžasně. Jeho ovládání je velmi intuitivní, dá se říct jednoduché. A do příští verze Psi slibují jeho vývojáři dokonce implementovat přenos hlasu, takže se je na co těšit.

Gajim

Obdobně a s obdobnými cíli jako Psi je na tom i Gajim. Též jde o čistě Jabberovského klienta, jehož vývojáři se snaží dodržovat standardy Jabberu. Přestože Gajim je dostupný i pro Window, je od jeho uživatelů pro Windows hlášena jistá míra nestability. Oproti Psi má Gajim o něco více funkcí, na druhou stranu, Psi zase lépe vypadá.

Závěr, aneb jakého kecálka tedy používat

Určit jednoznačně nejlepšího klienta z výše popsaných nelze. Vždy záleží na účelu použití a osobních preferencích. Pokud jste již například uživateli některého z originálních klientů pod operačním systémem Windows, jako třeba ICQ, nebo MSN a plně využíváte vše co originální klient nabízí, tak pro vás bude asi nejvhodnější použít některý z jednoúčelových klonů, jako LICQ, nebo aMSN. Jestliže si ale třeba s ostatními pouze píšete a další možnosti nevyužíváte jsou pro Vás jako stvořené více protokolové aplikace jako Pidgin, Kopete, nebo Jabber klienti jako Psi, či Gajim.

Odkazy

Domovská stránka klienta Licq – http://www.licq.org/

Domovská stránka klienta AIM – http://www.aim.com/

Domovská stránka klienta aMSN – http://amsn.sourceforge.net/

Domovská stránka klienta Yahoo! Messnenger – http://messenger.yahoo.com/

Domovská stránka klienta Skype – http://www.skype.com/

Domovská stránka klienta Pidgin – http://www.pidgin.im/

Domovská stránka klienta Kopete – http://kopete.kde.org/

Domovská stránka klienta SIM-IM – http://sim-im.org/wiki/Main_Page

Domovská stránka klienta PSI – http://psi-im.org/

Domovská stránka klienta Gajim – http://www.gajim.org/

Článek vyšel původně v časopisu LinuxEXPRES. Autor článku Lukáš Faltýnek.

Článek je uveřejněn s GNU FDL licencí (anglicky).