Noc z 30. dubna na 1. května bylo pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodeností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých se daly nalézt poklady. Hlavním úkolem tohoto starého lidového svátku byla oslava plodnosti.
(zdroj: wikipedia.org.)
Ani my, ostatně jako celá naše vesnice, včetně mnoha spoluvesničanů, jsme nezůstali pozadu a šli se účastnit jednoho z největších pohanských svátků. Děti se těšily na soutěže.
My dospělí především na dobré klobásky, prasátko a pivo. Všichni pak na zapálení hranice s čarodějnicí.
Jedna čarodějnice již byla připravena na hranici. Druhou pak přinesly učitelky z místní mateřské školky, kterou společně s dětma v minulých týdnech vyráběli.
Čarodějnice Máňa, jak byla během akce nazývána si nejprve s dětmi během soutěží zaskotačila.
Poté byla vhozena na hranici. Nakonec se hranice zapálila a spolu s čarodějnicemi shořela.
Nakonec jsem vyfotil naši čarodějnou rodinku a ve zdraví, bez upálení, jsme se všichni dostali domů.
Kolik čarodějnic (holek) jste upálili?
fremy: nóóó, par jich bylo ;-). Snad žádný omyl.
Fremy: Co jsem slyšel, sám Lukáš měl co dělat aby ho tam taky nehodili… ;)
LuFa: A kde se to vůbec konalo?
Původně jsem chtěla napsat příspěvek k čarodkám, ale jěště by mohl můj příspěvek ze záhrobí způsobit poprask, jak vidíte, internet, tady máme, alespoň komentář poslouží jako důkaz, zdravím všechny pozemšťany od nás upálených čarodějnic. Luky napsals to hezky, už ti tam chybí jen vzpomínka na tvou hodnou čarodějku.