Nepublikovaný příspěvek z roku 2003

Nastal právě svátek zamilovaných, což pro mnohé studenty znamená velké rozhodování. Ne, že by byli všichni tak hodně zamilovaní, ale GTS ve spolupráci s mnoha leteckými společnostmi prodává podstatně levné letenky, asi nejlevnější… Je to boj, získat letenky na zvolený termín a destinaci. Odlety bývají dost narychlo. My se rozhodli hodně pozdě, takže jsme letěli „jen“ na Kypr.

Přípravy nebyly velké, letěli jsme jen ve dvou, každý jsme si přečetli něco v průvodcích, něco na internetu, zabalili spacáky a stan a na konci února vyrazili na Kypr.
Kypr je od roku 1974 násilně rozdělen na jižní řeckou část a severní tureckou. Tureckou republiku Severního Kypru neuznává žádná země krom Turecka.

Přistáli sme na řecké části Kypru. Kypr je bývalá britská kolonie, takže první věc, která vám to připomene je jízda vlevo. Pro toho, kdo už byl v Anglii, to není až zas tak závažná věc, pro toho, kdo ale nebyl, hrozí nebezpečí na každém přechodu, kdy čeká auto z jiné strany.

Z letiště v Larnace sme se ihned vydali do hlavního města, Niccosie – rozdělené město. Zaskočila nás zima, je kolem 12 stupnů ve dne, rychle jsem zahnala představu spaní ve stanu. V prvním hostelu se dozvídáme, že je neobvyklá zima, že minulý týden nasněžilo i tady, což se stane jednou za deset let a v pohoří Troodos jsou skoro 2 metry sněhu. V hostelu je taky zima, protože kyperské domy nemají topení, obvykle tam není potřeba. Na první procházce městem si hned každý uvědomí vážnost problému, se kterým se tento ostrov už od roku 1974 potýká. Město je odděleno demarkační linií, hlídají ji vojáci, u hranic jsou zničené, neobydlené domy, památné tabule, připomínající tisíce životů, které byly ztraceny.

Do turecké části je vstup dovolen pouze cizincům, ti mohou přejít každý den mezi 8 a 13h směrem tam, ale do 17h musí být zpátky. Nemělo by se tam nic nakupovat a přenášet, píši nemělo, protože v turecké části je všechno významně levnější, nejvíce jídlo. Rozdíly jsou veliké od minaretů po jídlo a obyvatele samotné. Každý se nám snaží vysvětlovat jak to tenkrát v 1974 bylo a kdo je špatnej a kdo hodnej. Turci se chtěli sjednotit ( pozn. Bylo to ještě před vstupem Kypru do EU)
V Niccosii sídlí několik cestovek, které pořádají plavby do Egypta a taky do Libanonu. Bohužel, ale ne mimo sezonu, leden a únor je opravdu mrtvý měsíc.

Další velké město je přístav Limasol. Sídlí zde pivovar a vínovar Keo, který nás provázel na každém kroku po celém ostrově. Jsou zde umožněny prohlídky zdarma, s následnou degustací. Prohlídka je velmi rychlá, stručná a nejasná, to co ale čeká na konci je naprosto jasné. Prostřené stoly, lahve vína, piva a tvrdšího alkoholu čekaly na nás. Na prohlídce s námi byla spousta britských turistů (důchodců), kteří jezdí na Kypr trávit zimu. Všichni usedají, dávají se do pití a do řeči, i s námi. Zanedlouho se otevírá i stánek s prodejem, to co jsme ochutnali, jsme mohli ihned nakoupit. Britové nakupují ve velkém. Na vlastní oči vidíme, jak funguje podpora prodeje. Dobrý nápad. Asi po hodině je vše vypito, a loučíme se, britové ověšeni igelitkami s flaškami na nás rozesmátě křičí: „ See you tomorow here“.

Po pár dnech na Kypru zjištujeme, že Kypr není pro backpackery stavěný a že z ekonomického hlediska bude nejlepší půjčit auto v půjčovně a zároveň v něm i bydlet. Jediná veřejná doprava jsou autobusy, které ale nejezdí často a nejezdí na mnoho míst. V neděli nejezdí vůbec, neděle je celkově mrtvý den, ani obchody nefungují, všichni odpočívají.

Půjčoven aut je mnoho, stačí k tomu jen pas a věk na 25let. V ceně půjčovného je i pojistné, což bývá důležité, jezdí se vlevo. Auta z půjčovny mají ale červené SPZ značky, což je znamení pro místní, že se na něj řítí někdo, kdo rád jezdí v protisměru.

Se západem slunce dorážíme autem k Petra tou Romiou, místo kde se Afrodita narodila. Na informačním letáku je na fotkách plno turistů, my tam jsme úplně sami. Výhoda konce února.

Kypr není jen moře a pláže, ale hory a kláštery v horách. Menší či větší je v každé vesničce. Do některých nemají ženy přístup, do některých se musí opásat sukní, aby jim nebyly vidět nohy, sukně, které jsou k dispozici jsou ale vesměs docela krátké, takže evropankám nohy vidět jsou.
Zdejší pohoří se jmenuje Troodos, a nejvyšší hora Olymp je 1951m vysoká. Fungují tam 4 lyžařské vleky, svítí sluníčko a na sjezdovce se chystají závody. Samotný vrchol hory je zabrán a znepřístupněn, britové odtud odposlouchávají blízký východ. Mají tam radar.

Přes den lyžovat a navečer se koupat v moři není na Kypru nesplnitelný sen, vzdálenosti jsou tak malé, řekla bych, že všude dojedete za hodinu. I nám se počasí umoudřilo, únor se překlopil do března, my sundali zimní bundy a vyndali plavky. Moc lidí se nekoupalo, britové se asi koupali v hotelových komplexech ve vyhřátých bazénech.

Kyperský venkov je plný vinic a koz. Výrobky z kozího mléka jsou všude, jogurty, sýry i mléko samotné. Velmi dostupné jsou zde i grepy a pomeranče, hlavně jsou sladké, s tím, co si kupujeme v ČR se to nedá srovnat. Vypadá to že kypřané žijí velice zdravě, jejich kuchyně je plná zeleniny a skopového masa. Pro nás to bylo příjemné zpestření, víno i pivo jakbysmet.

O Kypru jsem mnoho nevěděla, natož o nábožensko etnickém problému, který stále není vyřešen. Právě proto jsem asi byla překvapena horami, vinicemi, dobrým jídlem, vojenskými základnami – velkou část zabírají britové. Díky intenzivnímu slunečnímu záření se na každém baráku tyčí nádrž na ohřev teplé vody, což hodně šetří energii na ostrově.
Lidé jsou milí, nepostřehla jsem známku kriminality, neměla jsem strach. Na mnohých místech ještě ani není vybudována silnice – poloostrov AKAMAS.Ale už se budují. Brzy se asi i tato fakta změní, důsledkem negativní globalizace. Škoda.

Kypr zima – 2003
Kyperská libra (pound) – zhruba 55 Kč
Turecká část – Kurs je 1CYP za 2 900 000 tureckých lir

Hostel – 5 CYP/noc/osobu
Guest house – 4-6 CYP/noc/osobu

grepy za 1 KG 0,30 CYP, a pomeranče za 1 kg 0,40 CYP.
pivo 0,80 CYP – nejlevnější, často 1CYP
voda se dá v určitých oblastech u pramene natočit – Argos
víno od 2CYP
Jídlo v restauraci – 4-8 CYP

Auto
za 11CYP na den(i s pojištěním). (Na 8 dní) – vyjednává se, čím víc dní, tím nižší cena na 1 den ( v sezoně výrazně vyšší, terénní vozy taky vyšší)
95 unleaded za 0,46 CYP