10 ledna, 2008 
Klára Jelikož se blíží čas rozhodování maturantů (možná i jejich rodičů), co a jak dál, začíná boj vysokých škol o uchazeče. Všechny školy v těchto dnech pořádají dny otevřených dveří, ty soukromé navíc publikují inzeráty v tisku, i jinde.
Kritiků školství je moc a moc, jenže ono zlepšit tuto oblast nezáleží mnohdy jen na školách samotných. Největší překážky klade zákon, jakýsi předpis, pravidlo, které vzniklo už dávno a myslím, že vůbec není in. Mám na mysli povinné počty titulovaných hlav pro jednotlivé fakulty vysoké školy. Zjednodušeně řečeno, na každé škole musí být profesoři, docenti, doktoři, aby mohla škola získat akreditaci a oficiálně fungovat.
Pak se stane, že škola je plná titulovaných hlav, které celý život studují, žijí v knížkách, statistikách, výzkumech. Realitu života firmy nikdy nepoznaly. Ve firmě ani byznyse nepracovaly. Většinou je pro ně i těžké, své odborné znalosti a zkušenosti předávat dál, chybí pedagogické vzdělání i zkušenosti. Škola je ale nutně k existenci potřebuje.
Není to postavené na hlavu, když ekonomii, účetnictví a byznys učí lidé, kteří se nedostali (protože nechtěli) dál, než za práh akademické půdy? Jak se pak studenti zařadí do pracovního procesu, když nezůstanou na škole, ale půjdou do světa byznysu? K čemu jim ty akademické povídačky budou?
Kdo studoval, ví o kolik lepší je přednáška doplněná o konkrétní příklady a případové studie, než přednáška, kterou si profesor připravil už na začátku své kariéry a každý rok říká to samé. Jak hodně zaujme studenty rozebrat s nimi konkrétní marketingové akce, než jim vyjmenovat AP,5P, 7P?
Kdo by měl učit na vysokých školách?
Když pominu výše zmíněné požadavky na titulované hlavy, tak ideální vyučující by mohl být absolvent dané vysoké školy, který několik let pracoval. Zároveň by měl mít schopnost a ochotu předávat své získané know how a stále se pídit po dalších informacích. Se studenty by měl navodit diskuzi, čímž zvýší jejich zájem. Musí si být vědom, že ho názory studentů mohou obohatit.
Příklad ze života je paní učitelka, která pracovala v bankovní sféře, avšak když nastaly mateřské povinnosti, zjistila, že je to pro ni příliž náročné, ale úplně zůstat doma nechtěla. Inu, šla učit. Učí dodnes, je to žena z praxe, plná elánu a touze po nových informacích. Jedno z pozitiv je že je mladá a drží krok se všemi technologickými novinkami, snaží se výuku oživit o přednášky odborníků z praxe, exkurzemi do firem, články z odborných časopisů, i serverů. Sleduje trendy vývoje, a neopomene ani připomenout, jaké by byl ideální profesní start pro její studenty. Mnoho studentů ji označuje za nej učitele, nechává za sebou všechny ty titulované hlavy. Možná to bude inspirace pro některé z vás…….
Pokud se vám článek líbí dejte mu prosím hlas na: vybrali.sme.sk – K čemu jsou titulované hlavy na vysokých školách?. Děkujeme.
Zveřejněno v
no viac prinosom by asi boli pedagogovia ktory maju dobre skusenosti s praxe
Jako vždy závisí na každém jednom učiteli a to bez výše jeho získaných titulů. Jako student jsem zažil pár vysokoškolských „teoretiků“, jejichž přednášky mi dali mnoho a také pár úspěšných lidí s reálnými zkušenostmi, kteří je však pedagogicky nedokázaly studentům předat. Jako ideálního vyučujícího na Univerzitě bych tedy viděl člověka s bohatým reálným i teoretickým zázemím obdařeného pedagogickými schopnostmi. Bohužel, kde takového člověka za státní almužnu do státní školy vzít, to otázka …..
Myslím, že LuFA to vystihl dost přesně.
Taky je myslím dobré, když studenti už během studia si snaží zajistit nějakou tu praxi v oboru.
U človeka z praxe môže byť aj riziko, že síce pozná prax, ale iba jej malú časť. Napríklad pracuje 5 rokov v nejakej firme, ale možno tá firma nie je pre dané odvetvie typická. Potom záleží na tom, či si to vie uvedomiť.
Myslím si, že nelze házet všechny „titulované hlavy“ do jednoho pytle. Alespoň tak na mě první půlka článku působila.
Je pravda, že ideální vyučující na vysoké škole by měl mít nějakou tu praxi a samozřejmě se ve svém oboru neustále vzdělávat. Studenti za čas poznají, že pořád mluví o tom samém leta beze změny. :-)
Co to mohu posoudit z vlastní zkušenosti, tak u nás je na katedře drtivá většina vyučujících odborníků z praxe – samozřejmě na svou specifickou část. Skoro všichni při škole ještě pracují v roli poradců a podobně.
Správný pedagog by dále měl umět i pozvat nějaké hosty. Dost často je fajn, když vám přijde z firmy odborník na danou problematiku a ukáže vám to ze svého pohledu. Pak i pochopíte, že teoretická část je v reálu hodně jiná, ale že na vysoké vás mají naučit především vědět, kde se po čem shánět a případně jak to zhruba koncepčně funguje.
Dále by určitě měl mít zajímavě podanou látku. U nás se dost často pracuje týmově, ale některé ty práce, které vznikají, nemají podle mě reálnou funkci v životě.
A jinal LuFa: státní almužna není na vysokých školách až tak mizivá, pokud tedy nezačínáš od píky. Jsou tuším snad i příplatky za tituly a dá se v rámci škol hodně „vydělat“ na své vlastní práci pomocí grantu, ale to už záleží spíš na vedení, jak se umí otáčet. No nic, to jsem trochu odbočil. :-)
Sečteno podtrženo: pedagog na VŠ by měl být hlavně někdo, koho to baví a chce ty vědomosti předávat. A musí to umět předávat. Když bude makat v oboru a brát školu jako příjemný vedlejšák, pak to může být hodně zajímavé. :-)
Ředitel zeměkoule: Já jsem to nemyslela že jako kdo má tituly vepředu i vzadu musí být nutně out. Spíš, že vysoká škola musím mít určitý počet těchto lidí, at už jí k něčemu jsou či ne.Myslím, že zejména v byznyse a ICT by jich bylo minimum, kdyby to nebylo nutné. Pokud je někdo pouze na katedře skoro celý život, opravdu je pak hůře využitelný a použitelný.Např. znám jednoho, co si myslí že víkend jsou tři dny. Pátek, sobota, neděle, pak se diví, že to ostatní vidí jinak, a požadují jeho přítomnost ve škole.
Ne, neházím je do jednoho pytle, my měli ve škole i šikovné a milé titulované hlavy, vid LuFo?!? Dodnes mě uctivě zdraví a usmívají se a ptají se jak se mám a co dělám. Jsou ale jen dva.
Šmarjá… praxe přece není teorie a jedno bez druhého? šmarjá….
…mea culpa,
mea culpa,
mea maxima culpa…
mea culpa… Co to znamená? Moje vina? Moje největší vina? And why?
Mea culpa na Wikipedii
Klárka: Jojo, i když teda i v ICT jsou hodně titulovaní a pořád je to nějak motivuje, že chtějí tituly. :-) Aspoň u nás. :-) Ale obecně máš nejspíš pravdu. Tyhle lidi jsou hodně praktičtí – teda co se oboru týče, jestli uměj zatlouct hřebík, jsem se jich neptal. :-)
Díky za poučení. Skoro jsem to trefila. I když souvislosti mi pořád trochu unikají. Ale moje maminka mi taky říkávala, abych chybu hledala vždycky u sebe. No, nevím…(občas je i jinde.)