Přiznám se, že článek byl původně psán pro jednu cestovatelskou rubriku v tištěném časopise, avšak nakonec nedostal prostor, jeho stránky plní tipy na dovolenou v Alpách, rakouských a německých termálech, občas se tam dostanou obrázky z české krajiny.
Možná to může být symbolika, že jsem při vzpomínkovém sedmnáctém listopadu zmínila právě slovenskou krajinu. Kdysi součást naší země, jet na dovolenou do Tater, tenkrát znamenalo něco jako dnes jet do Alp. I Slovensko má ale své hory, termální lázně, ledové jeskyně, má dokonce i svůj Ráj. Slovenský ráj se Českému ráji moc nepodobá, alespoň ne na první pohled, místo je to ale krásné asi tak jako náš Český ráj, nebo je to jinak? Co myslíte? Možná se tam vydáte příští léto…
A teď už začnu.
Slovenský ráj se rozhládá ve východní části Slovenska. Oblast je protkána řekami a potoky, které v roklinách vytváří půvabné vodopády. V oblasti se nachází i jeskyně. V okolí je spousta historickách památek.
Do národního parku se dá vyrazit z několika míst, záleží kde se ubytujete, případně kam se popovezete autem, vláčkem či autobusem.
Pěkná trasa vede ze Smižan, po žluté do Čingova přes Tomášovský výhled a pak podél Hornádu (Prielom Hornádu) do Letanovského mlýna. Cesta kaňonem se může zdát náročnější, díky řebříkům, stoupačkám a řetězům, které vednou mnohdy tesně u skály a nad divokou vodou. Z mlýna se můžete vydat dále do Podlesku, či nahoru na Kláštorisko, či už zpět domů, podle toho kolik vám zbylo sil. Na Kláštorisko je to sice velké stoupání, ale nahoře na vás čeká pohled na ruiny bývalého kartuziánského kláštera a zároveň hezký výhled z terasy restaurace.
Zpět se do Smižan se dá jít dolní cestou, po modré , tedy bez výhledů, ale podél potoka.
Krásné trasy vedou i od Pelcmanské Maši, která zároveň v horkých letních dnech slouží ke koupání, či romantické projíždce na lodičce. Jedná se o nejrozsáhlejší vodní nádrž ve Slovenském ráji.
Od jezera je možné vystoupit na planinu Geravy. Cesta vede Zejmarskou roklinou, kde se vás osvěží jsou působivé vodopády, které se nazývají Nálepkovy. Část trasy vede po žebříkách a část po kamenech, korytem potoka. Za půl hodiny už jste na Geravách, kde je možnost se občerstvit, či se projet na koni, podívat se na kozy a prasata, která na planině chovají.
Z Geravy se dá jít do Stratené pily, opět se jedná o odlehlou osadu, kde je pár chat, krásné louky a vodní plochy. Nedaleko se nachází i obec Stratená, nad kterou se rozkládá Havraní skála. Odtud se dá motorákem vrátit zpět k Pelcmanské Maše, či k Dobšinské ledové jeskyni.
Dobšinská ledová jeskyně je přístupná veřejnosti. Od parkoviště musíte ještě cca půl hodiny pozvolně stoupat a dostanete se ke vchodu do jeskyněm který se nachází v nadmořské výšce 971 metrů. Průměrná teplota v jeskyni jsou 2 stupně, proto myslete na teplé oblečení i v parném létě. Prohlídka trvá asi půl hodiny. Prohlédnete si různé útvary, projdete Velkou a Malou síní. V některých míste se hloubka ledu blíží 30ti metrům.
Oblast Slovenského ráje je protkána turistickými trasami. Rozcestníky pocestné neinformují o kilometrech ale minutách, které je oddělují od cíle. Pokud má někdo závratě, je dobré prohlédnout vybranou trasu pečlivě, v mapách jsou žebříky a stupačky vyznačeny.
Pokud vás už chození omrzí, či počasí nebude přát, je v okolí mnoho míst k navštívení. Z měst je to Levoča, s nejvyším dřevěným gotickým oltářem Mistra Pavla, který se nachází v kostele Svatého Jakuba na Levočském středověkém náměstí. Levoča zůstala i dnes obehnána hradbami. Z náměstí je vidět Mariánská hora, poutní místo s Mariánskou basilikou, kam se dá pěšky vystoupat za necelou hodinu, nebo dojet autem až nahoru.
Před nepřízní počasí vás neuchrání Spišský hrad, protože celá prohlídka je venkovní. Hrad je nejrozsáhlejším středověnkým hradem ve stření Evropě a je zapsán do světového dědictví Unesco. Pokud budete mít štěstí, můžete v areálu na slunném břehu pozorovat zvědavé sysly, ve skutečnosti oni zvědavě pozorují vás, hlavně jestli vám od pusy neupadne kousek nějaké té pochoutky.
Spišská Nová Ves je městečko na úpatí Slovenského ráje. Vyznačuje se dominantou – nejvyšší kostelní věží na Slovensku, měří 87 metrů. Na náměstí je možné si koupit tradiční slovenské výrobky, brynzu, žinčicu, ovčí sýr, medovinu.
Dostupné na výlet jsou i Tatry. Rekreační je procházka ze Štrbského plesa na Popradské, kde se nachází symbolický hřbitov milovníků hor, kterým se staly osudné. Cestou z Tater se můžete příjemně zrelaxovat v termálních koupelech Vrbov, kde je několik venkovních bazénů s teplotou vody 32 – 36 stupňů. Koupele jsou výborné na unavené svaly, regma a pohybové ústrojí. Součástní komplexu je i plavecký bazén, či vyhřáté sedací bazény s masážními tryskami.
Do Slovenského ráje se vyplatí voděodolné pohorky, jednak nikdy nevíte kdy zmoknete a cesty jsou mnohdy vedené podél potoků, které mohou být po letních deštích rozvodněné. Pohorky vám také zajistí větší bezpečnost při výstupech a sestupech, které jsou taktéž kamenité, či prorostlé kořeny. Do baťůžku doporučuji pláštěnku a lehké občerstvení, které zatím stále není na každém rohu.
U některých roklin se vybírají poplatky za vstup, peníze jdou na správu turistických cest, zábradlí a stoupaček.
Tipy:
Cesta autem z Prahy trvá cca 6 hodin. Do Spiššské nové vsi se dá dojet i vlakem.
Ubytování se dá najít přes internet, např. www.ubytko123.sk
Tradiční slovenská jídla mají spíš v turistických oblastech, nepočítejte že ho mají v každé restauraci.
Koupání: Pelcmanská Maša, Spišská Nová Ves, Vrbov
Slovenský ráj mám rád. Jezdili jsme do něj při každé delší návštěvě Vysokých Tater. Naposledy kolem roku 1996 a tak nějak doufám, že se tam někdy pojedeme podívat celá rodina. Co si z návštěv pamatuji nejvíc jsou lávky, žebříky, divoká říčka a cikánské vesničky. O nich se v článku nepíše. Jsou tam stále? Termální koupaliště i Spišský hrad jsou také fajn. Díky za fotky.
Článek by byl na časopis asi trochu moc stručný, ale tipů na výlet je v něm dost a doprovázejí ho moc pěkné fotky. Já mám na své dosavadní výlety na Slovensko hezké zážitky a rád bych se tam podíval znova – třeba právě do této oblasti… :-)