Jak to tak bývá, dostáváme dnes ze všech stran informace o viru H1N1 a jeho mutacích, dokonce se dozvíme, jak jsou na tom s chřipkou v Norsku i Karlových Varech. Taky novináři stříhají metr, kdy už přijdou ty vakcíny do Česka, kolik jich bude a kdo bude očkován a kdo ne.
Hodně doktorů odmítá podstopit očkování, protože není otestované a stejně nepomáhá.
Co tato informovanost způsobuje u „normálních“ smrtelníků?
Bojíme se.
Dnes ráno, docela brzo ráno jsem nakupovala v obchodě co není Kaufland, ale přesto tam stála střednědlouhá fronta. „Normálně“ vypadající pán asi nakupoval vyjímečně, možná to za něj obvykle dělá někdo, kdo má chřipku. Pán ale náhle promluvil:“ Co to tam je za afričany? Jsou pomalý a černý, pak nemáme bejt nemocný, šahaj na naše jídlo a naše peníze a prskaj nám tady, ať jsi jdou prskat domů do Afriky.“ Pán si vše výrazně přivlastňoval.
Tady se pán projevil jako ten, o kterém píše pan psycholog (nebo sociolog?):Jsme národ pitomců. Hned jsem si na tento článek vzpomněla a bylo mi líto paní Jaroslavy, která měla tento víkend šichtu na pokladně. Paní Jaroslava měla jen černě obarvené vlasy a možná tmavší oči. Do vzezření afričanky hodně daleko. Možná by se mohla považovat za romku, ale romové přeci nejsou afričani, nebo?
Dnes jsem jela tramvají, sednu si a za mnou začne někdo kašlat, lidi od člověka odstupují, odsedávají si, udělám to i já. Tady mám pocit, že mohlo jít o fígl, jak si vydobít místo k sezení.
Nebo: Lidé více než jindy nadávají na ty, co chodí do práce nemocní, s teplotou a rýmou. Používají stejné toalety, kuchyně, místnosti jako ostatní. V tomto případě se dá rychle poznat kdo z dam je čerstvě těhotný (rozuměj,ve té fázi, kdy je to tajemství). Ta začně totiž vyšilovat nejvíce a posílat krchláky domů, případně radši zůstane doma preventivně ona.
Co jsme se tak bavili v práci, rozhodně se nestýkáme s lidmi, co mají děti, protože tam to je jasný a vysoce pravděpodobný.
A to všechno i přesto, že nemáme kolem sebe někoho, kdo by měl prasečí chřipku prokázanou, nebo kdo by na ni dokonce umřel.
Myslím, že o co víc se budem bránit a budem na to myslet, tím je pracděpodobnější, že padnem a posílíme Tím silný pharma průmysl.
Po návštěvě čtvrtečního koncertu Pink, kde se nás na jednom místě sešlo tisíce, čekám (prasečí) chřipku každý den. No uvidím, jak a kdy přijde.
Očkování zatím odmítám. Nemyslím si, že by pro zdravého člověka bylo nutností.
Panikááá paniknááá! Nikdy jsem se neočkovala proti chřipce, nebudu ani proti té prasečí.
Taky to považuju za uměle vyvolanou paniku. Zatím na ni umřeli jen lidi, kteří by těžko rozdejchali i normální chřipku. A že denně umře mnohem víc lidí na infarkt, než na prasečí chřipku, tak to už se nikde pro jistotu neříká, ještě by lidi přestali šílet a nekupovali by lékárnický preparáty.
Podle toho, co vím, tak u člověka v produktivním věku, který není jinak těžce nemocný je to k nerozeznání od „normální“ chřipky.
Většinou je to potřeba jenom vyležet… takže k panice zatím není důvod.
Souhlasím, že panika je zbytečná. Snad jen u nás zemře ročně 2 000 lidí na normální chřipku, kdyby se jim média věnovala tolik, jako lidem, jež dostahnou chřipku H1N1, tak ve zprávách není nic jiného.
Podle mě zemřou ti, kteří by zemřeli i při „obyčejné“ chřipce, jen kolem toho bude větší humbuk. Pomohli jsme si ale sami, tak moc jsme nadužívali antibiotika, až se nám to pomstilo, viry a baktérie mají absurdní odolnost.