Asi před měsícem si ten, kdo jezdí metrem mohl povšimnout upoutávek na knížku, která získala ocenění Knižního klubu. Cena za výhru v této literární soutěži byla publikace vítězné knížky.

Podivné, česká soutěž a na obálce knížky se line cizí jméno, které si asi nikdy nezapamatujeme. Pro nás to bude vždy „ta mladá vietnamka co napsala tu knížku.“

Při prvních stránkách mi to přišlo jako nějaké výkřiky z deníčku, žádné barvité vyprávění, rozvětvené věty, vykreslení postav, prostředí. Prostě stručné útržkovité, někdy pro nás odporné.

Druhá půlka díla se ale tak zvrtkne, že musím říci, Vietnamko, klobouk dolů. Taková mladá a tak drzá. Opravdu hodně kriticky popisuje politiky a politickou scénu jejího rodného města. Málokdo by se asi odvážil, i když máme demokracii a cenzura prý je minulostí. Krom odvahy mě zarazilo to, jak silně vnímá dnešní prostředí, svět, rozdíly. Kritici uvádí, že se nejedná o dílo literárně cenné, ale sociologicky cenné.

Určitě jste slyšeli někdy něco at Ti vietnamci táhnou domů, berou nám práci, zničili několik malých podnikatelů. V centru Prahy je zázrak najít malý obchůdek s potravinami, kde by za pultem nestál vietnamec, ci vietnamka a to doslova ve dne v noci.

Na to, jak je nemáme rádi a jak nám tu berou práci se Knižnímu klubu docela zadařilo, Kniha je už skoro od vydání na žebříčku neprodávanějších knih.

PS. Po přečtení knížky je mi jasné, proč studuje v Malajsii, tady si už asi dveře zavřela.