Pozor, už i děti znají číslo 112 :-)

„Auuu, už nemůžu děti, už po mě neskákejte,“ směju se na rozverného Davídka a Lucinku, kteří po mě vesele skáčou. Myslím, že toto zná každý rodič.

„Ještě tatínku, ještě,“ jásají děti. Lucinka mě začíná lechtat.

„Néé, už,“ říkám a snažím se děti nějak zklidnit. Děti se ale nedají.

„Auu, auu, auu,“ křičím. „Jsem celý rozlámaný děti, zavolejte doktora. Auu, auu, auu.“

V mžiku děti se skákáním přestávají. Začínají si hrát na doktora. Lucinka se ptá co mě bolí. Davídek si jde do pokojíčku pro lékařský kufřík.

„Zavolejte Davídku Sanitku, auu, auu, auu,“ volám za ním ještě.

Počítám, že se místo s lékařským kufříkem vrátí se sanitkou, kterou mu pod stromeček nadělil Ježíšek. Nevrací se. Po chvíli přichází Gabča a ptá se, „můžeš mi prosím tě Lukáši říct, na co si hrajete?“

„Na doktora, něco se děje?“

„Jo, Davídkovi jsem na poslední chvíli típla telefon. Vytáčel 112.“

Sklapla mi čelist. Ještě že tak, toto jsem fakt netušil. Nemocného člověka již asi hrát před dětma nebudu :-).

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

6 komentářů k “Pozor, už i děti znají číslo 112 :-)”

  1. Klárka napsal:

    Kdyby přijeli, tak by sis poplatil:-)

  2. Trtkal napsal:

    Na druhou stranu zas vis, ze pokud se opravdu neco stane, muzes si byt vcelku jisty, ze zachranky se dovolaji i deti :-)

  3. (teta) Klárka napsal:

    no tak zitra jedeme na hory tak se jim to bude možná i hodit………….i když doufám že snad ne

  4. LuFa napsal:

    (teta) Klárka: Hlavně aby byl sníh. Co jsem se díval, něco málo sněhu je, tak snad napadne i nějaký nový. Co jinak snowboard a vázání, povedlo se? Napadlo mě, že by ti ho mohli přidělat i v servisu na horách.

  5. TLAMPAČÍNO, ZNÍ TO TROCHU JAKO AL PACINO! napsal:

    TADY JE VIDĚT JAK MOCNÉ JSOU GENY. OKAMŽITĚ APLIKOVAL NOVĚ ZÍSKANÉ POZNATKY V PRAXI. MĚL JSI MU DÁT VELIKOU ČOKOLÁDU, TŘEBA TI JEDNOU LUCASI ZACHRÁNÍ ŽIVOT…
    NE VÁŽNĚ, MOJE MÁMA MĚLA JEDNOU MIMODĚLOŽNÍ TĚHOTENSTVÍ, JEN TO, ŽE MĚ V PĚTI LETECH POSLALA VOLAT TELEFONEM TÁTU, JI ZACHRÁNILO ŽIVOT. NEBYL JSEM TAK SCHOPNEJ JAKO DAVÍDEK, BREČEL JSEM AŤ MĚ NIKAM NEPOSÍLÁ, ŽE SE STYDÍM A BOJÍM ATP. PAK UŽ NA MĚ MUSELA BÝT HODNĚ PŘÍSNÁ A TO JI BYLO FAKT ZLE. TENKRÁT JSME BYDLELI NA ROZESTAVĚNÉM SÍDLIŠTI A JEDINEJ TELEFON MĚLI STAVBAŘI V KANCELÁŘI V PANELÁKU NAPROTI. BYLA TO PRO MĚ HRŮŮŮŮZA.
    DAVÍDKOVI SMEKÁM
    AHOJ.

  6. TLAMPAČÍNO, ZNÍ TO TROCHU JAKO AL PACINO! napsal:

    VOLAL JSEM SAMOZŘEJMĚ TAKY ZÁCHRANKU…
    PROTO TADY DNESKA JE.

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.