…řekla ilustrátorka Lucie Seifertová v rozhovoru pro Onu dnes.
Ano, to je ono, to je to co jsem nedovedla pojmenovat. Dnes je „in“ nestíhat, nemít čas, být ve stresu a presu. Nepřirozená rozevlátost duší i těl. Proč to děláme? Proč si ten život tak kazíme?
V USA prý je děsně „in“ nosit odrostlé barvené vlasy nebo melíry. Majitelky odrostlých vlasů tím vyjadřují, že jsou tak „busy“, že si ani nestihnout dojít k holiči. Čím větší odrosty, tím lépe.
Ti, kdo už dosáhli o stupeň výš, poslouchají svůj vnitřní hlas a život si žijí v poklidu, někde stranou. Málokdy spěchají a něco nestíhají. Mají rádi sebe, své tělo a tak se k němu i chovají. Takových lidí je málo, nebo lépe řečeno, takoví nejsou vidět. Možná, že právě oni žijí skutečný život.
Proč je moderní stále hlásat:“ Mám hodně práce…..nestíhám,…..jsem dead,…..jsem ko….nemám čas…. jsem vyřízená….“
Proč se to mezi lidmi tak zpopularizovalo?
Proč je slovo workoholik pozitivního významu?
Protože jsme hloupí. Simply hloupí.
Souhlas Klárko, nic by se mělo přehánět, odpočívat je také třeba. A proč tomu tak je? Když se nad tím zamyslím, možná to má dělat i co do činění s životem ve městě. Co tam mají lidé dělat, když příjdou z práce. Mnoho toho na výběr nemají a tak radějí zůstávají v práci. Možná jim je tam lépe než doma.
Já ale nemyslím to, jestli lidé jsou nebo nejsou busy. Já myslím to, že se prezentují jako busy, že je moderní říkát všem, že toho máme hodně, nestíháme atd.
Proč se tak prezentujeme? Proč se to stalo moderním, vždyt je to znak slabosti a neschopnosti zorganizovat si svůj čas…..
Myslím Klárko, že lidě se jako vytížení prezentují, protože svou vytíženost skutečně cítí.
Je pravda, že u nás ve firmě hodně frčí, prezentovat se, jak jsem v jednom kole. Když obchoďačka přijde k šéfový 20x denně a vždy nahlásí, jak nestíhá, je mnohem víc v kurzu než my, kteří vedle skutečně pracujeme. Závěr na poradě: obchoďáci nestíhaj, my máme „nohy na stole“ :)
Možná je to i věc priorit. Nemáme jasno v tom, co je skutečně (a z dlouhodobého hlediska) důležité a jsme spokojení, když si v diáři odfajfkujem denní úkoly. V severských státech je prý životní tempo o něco pomalejší a lidé tam vykazují větší spokojenost se svými životy…
Jo, tak to funguje. Kdo nestíhá ať už má nebo nemá hodně práce, ten je pro firmu (v mém případě pro školu) nepostradatelný, kdo naopak nedělá nic navíc (i když to navíc se dělá doslova zadarmo), s tím se při blížícím se propouštění rozloučíme. Tak to kolem sebe vidím já.
Je tedy dobré „být aktivní“, „být vidět“, „dělat projekty“ a zbytek je nepodstatný a nedůležitý. Chybou je, že si takoví lidí myslí, že tím jak jsou aktivní se stávají nenahraditelnými, ale přitom jen oddalují to co je dříve či později stejně čeká jako v případě těch lidí, kteří jsou „méně aktivní“.
Stojí za tím hromady nesmyslných hesel, ale co, doba je taková, doba je zlá.
me heslo je: delej jen tehdy ,kdyz TO ostatni vidi ze delas.
ja mam času stale dost.a kdyz nestiham ,jdu si lehnout.a pak mam stale dobrou naladu.uz jsem od nemcu za tech 17let odkoukala ty jejich figle.blanka
Všelikeré kvaltování lidské toliko pro hovado dobré jest.
sam: Neřekl to Komenský, učitel národů?
Marcela: řekl ale jak vidno málokoho to oslovilo :)