5 února, 2008 
Dena Minulý týden jsem šla na polikliniku na odběr krve. Doprovázel mě i můj čtyřletý Maty. Aby se tam nelekl, co to mamince sestřička dělá, tak jsem mu cestou všechno vysvětlovala. Zdálo se, že to chápe:
„No, dobře, tak takhle ti to berou. Ale jak do tebe něco dávaj?“ Nerozuměla jsem mu.
„Třeba…jak do tebe dávaj spemie?“ (myslel spermie, tomu už jsem rozuměla)
„To ti jako rozříznou břicho a daj ti je tam?“
Vůbec jsem nevěděla, co mu na to odpovědět..a on si dál mudrcoval:
„Nebo je spolkneš?“
Tak teď jenom čekám, kdy ve školce vybalí, že maminka polyká spemie ….
Pokud se vám příspěvek líbil, můžete pro něj zahlasovat na http://vybrali.sme.sk/c/Cestou-na-odber-krve-detske-perly/.
Zveřejněno v
Teda síla :-).Docela by mě Deno zajímalo, jak se Maty dostal k spemiim. Myslím, že naše děti už znají ledas cos, ale spemie ještě ne.
Lufa: Ale znají, jen mají strach, jestli je znáš ty a bojí se Ti o nich říct.
hurri: LOL, že bych se na spemie zkusil dětí zeptat?
„Davídku, Lucinko, znáte spemie?“
„Tatínku, ne.“
„Hmm, tak teď už je děti díky Hurrimu znáte.“
:) No, já jsem asi před půl rokem vysvětlovala Matymu rozdíl mezi holkama a klukama. A on:“A co to mám teda pod pinďourem?“
Tak jsem mu objasnila, že to je „pytlík“ a v něm jsou spermie, který jsou – samozřejmě kromě lásky maminky a tatínka důležitý k tomu, aby se narodilo miminko.
„Takže budeme mít ještě tolik miminek?“ A na prstech ukazoval dvě a dvě. Koukala jsem asi nechápavě…
„No, když má tatínek dvě spemie a já taky dvě, tak ještě budeme mít tolik miminek“.
Pak následovalo složitý vysvětlování, že to nejsou sperime, ale „kuličky“kde ty spermie jsou, a že na svoje miminka si bude muset najít jinou holku než je maminka…
Takže než se pustíš do vysvětlování, tak se obrň trpělivostí, a věř, že všechno co řekneš, si budou mrňata dokonale pamatovat :)
A chce to hlavně říkat pravdu. Pamatuji si na dobu, kdy já sama jsem byla zvídavé dítě. Leckdy jsem o dané problematice věděla a spíš jsem rodiče zkoušela jestli mi lžou nebo ne. I když to nevěděli, měla jsem je „v hrsti“. A po lživých odpovědích jsem se raději svěřovala své o 4 roky starší sestřenici. Dodnes si pamatuji na situaci, kdy maminka uklízela skříň a já v ní viděla takový ten barevný kondom ve tvaru zvířátka. Ptala jsem se co to je a na co to je. Maminka mi odpověděla, že je to tatínkovo, že si to dává na prst když se jde koupat. Prst totiž strčil do pily a měl tam stehy. Opravdu skvělá výmluva :).
Ano, tohle vysvětlování je vždycky zábava (teda hlavně zpětně ;)) Mne naši kluci vždycky dostanou, když na ně přijde filozofická nálada a dostává se mi od nich dotazů typu „Kdo je to bůh?“ nebo „Co je to přesně to nic?“ :)
No přiznám se, že sexuální osvětu svých dětí jsem tak trochu ignorovala… ale myslím, že ani opačný extrém – příliš mnoho podrobných informacích – není to pravé. Jak radí Konfucius – zlatá střední cesta – ve všem. (A nezabloudíte.j)
Nevím,jakou sexualní osvětu prováděl Konfucius…:)
Ale myslím, že u dětí je důležitej individuální přístup – a sexuální výchova není výjimka.
Moje kamarádka má stejně starýho syna jako já. Když byla podruhý těhotná, tak syn sledoval bratříčka na ultrazvuku, sledoval jak v bříšku „kope“. Ale za celou dobu ho nenapadlo se zeptat jak se tam ten bratříček dostal…
Na druhou stranu ten můj chlapeček je jedináček…ale tyhle otázky ho napadají už půl roku. Podle mě nemá smysl mu lhát, nebo si něco vymýšlet. Ale tím nechci říct, že povídání o čápovi je špatný :)
Nogard: S tím jsem se už setkala víckrát, že filosofické otázky dětí přivádějí rodiče do rozpaků. Ale já bych řekla prostě – pravdu. Jestli je Bůh – to nikdo stoprocentně neví, jsou lidé, kteří si myslí že ano a někteří zase že spíše ne. Ti co v Boha věří, říkají že je vševědoucí, všemohoucí, že stvořil Zemi i lidi, které má rád. Ale je neviditelný… a proto zůstává tajemstvím… např. A můžeš mu třeba ještě říct něco o tom, proč jsi věřící, nevěřící nebo se tím nezabýváš.
Ale mluvíš s dítětem… takže raději trochu jemně.. :-)
Dena: V tomto jsem srab… Já bych to „zamluvila“.
…já zamluvila prezervativy v drogerii plný lidí:)
Ne nadarmo se říká, že „kdo je zvědavý, bude brzo starý…“ (Ale to není od Konfucia.. :-)
Dena: Nebo jsi mu to doma potom v klidu vysvětlila? :-)
Dena: No co, třeba z něho bude pan doktor, nebo rovnou sexuolog, tak se mu to bude hodit. Jako zdravotní sestra (nepletu se, že) nahlížíš na tyto věci možná otevřeněji než jiní. (Doufám, že se nezlobíš… to jen tak plácám.)
A omlouvám se za to tykání…