Letos jsem byla jedním z těch prvních lyžařů, co minulý víkend vyrazili na první lyžovačku. Vzpomínali jsme, že jsem asi nikdy v životě nebyla na lyžích tak brzy, vždy to bývalo maximálně těsně před Vánoci.
Sníh napadl letos přesně na Martina. Krakonoš opravdu překvapil jak nás milovníky hor, tak i horaly a provozovatele. První jmenovanou skupinu překvapil mile, tu druhou leckdy i nemile. Alespoň to tak vypadá. Týden po Martinu bylo možno v horském středisku vidět u hotelu neuklizený zapadaný bazén, bufety byly zapadané a opuštěné, nikde nikdo, jízdenky na vleky byly provizorní, turnikety nebyly instalovány, na některých menších vlecích nebyly zavěšeny kotvy.
Provozovatelé ještě neměli najatý personál na obsluhu vleků, do restaurací, půjčoven, lyžařské instuktory,…měli to naplánovano jinak, ale copak nevědí, že v Krkonoších odjakživa vše plánuje Krakonoš?
Musím říci, že já jsem výše zmíněné zaspání nepociťovala negativně, lyžování bylo levné, našli se i tací, kteří prokoukli zmíněnou nepřipravenost a jezdili zadarmo. Jediné co bylo špatné – v celém areálu jediné občerstvení pro všechny lyžaře – a tam jak jinak – obrovská fronta. Takže paradoxně lyžování bez front, občerstevní a WC s frontami.
Sněhové podmínky suprové!!! Díky, Krakonoši!
Abych teď Klárko napsal pravdu, docela ti první lyžování závidím. My se s rodinkou na hory dostaneme asi až začátkem února. Do Rokytnice nad Jizerou. Kde jsi byla ty?
Byly to Vítkovice, nechtěla jsem dělat až zas takovou reklamu:-) Bazen mají „připraven“ na Benecku, kde bylo lyžování zadara, což znamená – plná parkoviště, rozrytá sjezdovka, fronta na vlek, zachod, čaj, parkoviště,….