27 dubna, 2007 
LuFa Až moc se nám v našich končinách vžilo heslo „Linux zdarma“ a spolu s ním „Open Source zdarma“. Ano, většinou, až na pár Linuxových distribucí je toto pravda a skutečně je možno zdarma a bez problému Linuxové distribuce a open source programy používat.
Nicméně, cokoliv vytvořit něco stojí. A tak není k podivu, že se u mnoha projektů, mimo nápisu, že je používání zdarma objeví i nějaká ta prosba o pomoc, o příspěvek na vývoj, prodej reklamních předmětů a podobně. A zde si myslím, pokud mi produkt dobře slouží, je dobré se čas od času zastavit a autorovi/rům softwarového produktu nějak pomoci (i pomoc, resp. čas investovaný do pomoci, se dá nakonec vyčíslit v penězích :-) ), či jim poskytnout finanční pomoc.
Z tohoto důvodu se domnívám, že ač se velmi často razí heslo, Linux a Open Source je zdarma, není to zas tak pravda. Navíc, pokud se podívám k sobě, do Linuxu a open source jsem za léta používání investoval více, než kdybych koupil OEM verzi Windosws XP Home a k tomu pár programů.
Samozřejmě, nemusel jsem vydat ani korunu, vše je poskytováno zdarma. No, ale dá mi to, neocenit výbornou prácí lidí, jejichž výsledné produkty konzumuji? Nedá. A tak čas od času nějaký produkt podpořím.
Naposled jsem včera poslal 250,- Kč na podporu českého Jabber serveru Jabbim. Není to nejvíc, ale i tak si myslím, že to provozovatelům tohoto výborného Jabber serveru pomůže. Zvlášť když tato částka není rozhodně z mé strany poslední.
A co jsem chtěl tímto říct? Přesto že používám věci, které jsou zdarma, nepoužívám je proto, že jsou zdarma, protože i tak za ně nějaké finanční částky vydáváme, ale používám je proto, že jsou výborné. A v tomto přístupu k Linuxu a open source nejsem určitě jediný.
A jak se na toto díváte vy?
Zveřejněno v
Dívám se na to stejně. Ale co mi není jasné, jak to máš s tou hudbou – tu totiž vytvořit taky něco stojí.
vidím, že jsi názorově pěkně rozpolcená osobnost. stějně jako mj – co ta hudba?
mj, boris: originálních nosičů jak s hudbou, tak s filmy, nebo knihy, kupuji stále relativně mnoho. K tomu pak co čas dá, zajdu na film do kina, na živý koncert, nebo do divadla. Za kulturou mnohdy nejdu sám, ale s celou, nebo s části rodiny, takže částky vynaložené za kulturu jsou občas celkem vysoké.
Ne ale všechnu muziku, filmy, nebo knihy mám koupené. Dle v současnosti platného autorského zákona pro ČR je kopírování (při kopírování se nesmí překonávat žádna ochrana) hudby a filmů pro vlastní potřebu legální. Takže i toho u málo známých, nebo mě jinak těžce dostupných, děl využívám. Takže například u hudby, poslechnu si co neznám, když se mi moc líbí, nahrávka je lehce dostupná a za slušné peníze, tak koupím. Nebo nakupuji přímo na koncertech od interpretů, kde jsou ceny většinou lepší než v obchodech.
Jako velmi zajímavá možnost mi pak připadá i nakupování audiovizuálních děl z internetu. Bohužel jako uživatel Linuxu si stále neporadím s DRM ochranou, takže zatím je tato možnost nákupu od českých provozovatelů těchto služeb nemožná.
Před časem jsem dokonce na téma DRM napsal do TV NOVA k novácké kinománii tento dotaz:
Vážení,
velmi vám děkuji za snahu a zprovoznění služby Kinomania. Každý takový
počin osobně vítám.
Vašich služeb bych velmi rád využíval. Bohužel jsem uživatelem
operačního systému Linux a jak jsem se dozvěděl, nemám možnost využít
technologie Microsoft DRM. Obracím se tedy na vás s otázkou, zdali do
budoucna budete v nabízených službách podporovat i operační systém
Linux?
Děkuji mnohokrát za vaší odpověď,
Odpověď mi přišla tato:
Dobry den,
bohuzel v teto chvili neni pro Linux akceptovatelne DRM reseni. Z
dovodu ochrany autorskych prav musime zajistit co mozna nejlepsi
zabezpeceni obsahu. Jinak nam nikdo filmy neda.
U dalších služeb, kde se prodává audiovizuální obsah toto bude obdobné.
Až tedy bude u nás možno kupovat muziku, filmy bez DRM ochrany, určitě mé náklady na pořízení muziky, ještě o něco stoupnou.
Takže co se týká muziky, filmů, knih, kultury obecně, určitě za dobrá díla, která mě, vás nějak obohatí, rozhodně platit.
Co se však týká ochranných autorských svazů, které se snaží vytřískat peníze tam, kde na ně nemají žádný nárok, to se mi nelíbí.
Autory, interprety, umělce obecně určitě v rozumné míře podporovat, dělám to, ochranné autorské svazy ne, bohužel dnes jsem k tomu proti vlastní vůli nucen.
Článek i odpověď kontrastuje se názorem, který jsi napsal v článku „Úvaha nad současnou hnilobou a zvráceností hudebního průmyslu – jak by to být mělo a není“: „Na druhou stranu, pokud si obyčejný člověk pořídí kopii pro sebe, nebo své okolí a nijak se na tom nesnaží vydělat, mělo by být vše v pořádku.“
Takže jak je to podle Tebe správně? Všechno by mělo být zdarma, a my, protože víme, že vyrobení něco stojí, za to platit dobrovolně?
Ehm, „V rozumné míře“ a „dobrá díla, která … obohatí“?
mj: tento a tebou zmiňovaný článek “Úvaha nad současnou hnilobou a zvráceností hudebního průmyslu – jak by to být mělo a není” mi názorově protichůdné nepřijdou.
Tebou uváděná citace:
“Na druhou stranu, pokud si obyčejný člověk pořídí kopii pro sebe, nebo své okolí a nijak se na tom nesnaží vydělat, mělo by být vše v pořádku.”
by měla být uváděna takto:
„Na druhou stranu, pokud si obyčejný člověk pořídí kopii pro sebe, nebo své okolí a nijak se na tom nesnaží vydělat, mělo by být vše v pořádku. Přeci jen, takovému člověku jde jen o to, aby své okolí seznámil s nějakou dobrou skupinou, muzikou, kterou neznají. Efektem takového chování může být, že člověk, který získal nahrávku za cenu nosiče a nahrávka se mu bude líbit, využije první možnosti kdy bude moc zajít na koncert kapely a tak vystoupení, z něhož mají hudebníci příjmy podpořit. Na koncertu si takový člověk ostatně může zakoupit i originální CD.“
V závěru se domnívám, že pokud se posluchači nahrávka líbí, půjde na koncert, nebo si i zakoupí originální CD.
A jak je to správně? Platit tam kde se musí a zvažovat dobrovolný příspěvek, kde se nemusí. Bohužel v případě kolektivních správců duševního vlastnictví jsou mnohé poplatky vyžadovány i tam, kde by dle zdravého rozumu neměly být vůbec vyžadovány. Nákup CD, DVD, paměťových karet kam si ukládám své fotky a data. Kopírování úředních dokumentů……. Protože požadování platby je v souladu s autorským zákonem, je potřeba i zde platit. Nicméně i reptat, aby se toto do budoucna zrušilo.
Pardon, zkrátil jsem citát, protože ony věci efektem sice můžou být, ale taky nemusí, zatímco fakt zkopírování zůstává.
S kolektivním správcovstvím, „výpalným“ i s DRM nesouhlasím; účel klauzule o kopírování pro osobní potřebu vidím jinde, ale o to teď nejde, zajímalo mě jak se na to díváš – což přibližně vidím. Takže díky za podporu :).
mj: bezva :-). Někdy ještě zkusím rozvést svůj pohled na „fakt zkopírování“ jak píšeš a účel klauzule o kopírování pro vlastní potřebu. Zde by mě docela zajímal i tvůj názor. Díky.
Bohužel jsem uživatelem operačního systému Linux
Lukáši, jak to teda máš? Bohužel musíš používat Linux, bohužel musíš používat ICQ a co ještě? ;-)
Vlasta: Bohuzel jsem uzivatelem Linuxu pouze ve vztahu k DRM. Bohudik pak ke vsemu ostatnimu :-). ICQ mi neva, pouzivam a nestydim se za to ;-)
Jestliže ti někdo působí nějaký prospěch, automaticky se cítíš vděčným a pokud máš z čeho, snažíš se to nějak oplatit. A že máš z čeho se rozumí samo sebou, vždyť ti to působí prospěch. To je, podle mě, základní princip. Ježíš Kristus to pojmenoval takto: „Miluj bližního svého, jako sebe samého“
(Na otázku: „Kdo je můj bližní?“ se tam dočítám odpověď: „Ten kdo ti prokázal milosrdenství“)
A pokud ti, kteří mají např. z využívání linuxu prospěch, se nebudou tvůrcům linuxu odměňovat a tím je podporovat, možná pak nebude ani linux a tím těmto lidem jejich zdroj prospěchu skončí. Nezbude jim, než si naprogramovat svůj vlastní OS a pak teprve poznají, jak drahé je to jejich „zadarmo“.
Jeden byste platil za dobrá a obohacující díla (ale pro koho; každého obohacuje něco jiného), druhý spoléhal na křesťanskou lásku (která univerzálně nefungovala ani ve středověku, kdy křesťanství bylo jedinečný univerzální princip celé Evropy). Nemůžu se zbavit dojmu, že tudy cesta nevede.
Na jabbimu mám VIP účet, takže v podstatě zaké přispívám na provoz, ikdyž za to dostávám něco navíc. :-) A co se týče hudby, tak já objevil už i svobodnou hudbu. :-)
Tak, tak. Jsme na tom uplne stejne, Lukasi. Kdyz sectu kolik jsem „nacpal“ penez za Mandrake/Mandrivu tak mam doma legalni Widle. Jenze furt ty stejny. Takhle mam co rok novej system :-D A na trech pocitacich :-)
A jeste male doplneni. Posledni SW ktery jsem kupoval byl do PDA nejaky hezky zobrazovac uvodni obrazovky, schuzek a ukolu. Cele to stalo asi 650,- tak ze to ani nebolelo. Proc se vyrobci SW nedrzi hesla „Nemusi prset, staci kdyz kape.“
Clanek je o platbe za kernel? Necekane, zrejme zde stale nekdo nepochopil do oci bijici rozdil mezi kernelem a operacnim systemem (Linux vs. GNU/Linux)
FreeZ: Článek je o dobrovolné podpoře projektům, které jsou k užívání poskytovány zdarma. Přestože se v článku o kernelu nezmiňuji, domnívám se, že i jeho tvorbu bude možno finančně i jinak podpořit.
Proč píši Linux místo GNU/Linux vysvětluji zde: Proč píšu Linux místo GNU/Linux a jak to vlastně doopravdy je.
aj ja prispievam. obyčajne aj do zahraničia, keď sa dá nejako rozumne cez paypal (openbsd, archlinux)