Slovo úvodem
Tak jste se konečně vy i já dočkali :-). Dnešním článkem, v návaznosti na malý průzkum zde: Malá dobrodružství ve velké Číně a Mongolsku – psát, či nepsat? začínám psát o své pozemní tříměsíční cestě do Číny a Mongolska. V příspěvcích se pokusím napsat vše důležité, tak aby případní zájemci o exotické kraje mohli obdobnou cestu zrealizovat. V komentářích se pak pokusím zodpovědět případné dotazy.
Nadchnut pro Bajkal
Nebýt cestopisného časopisu Lidé a země, a článku o čtrnáctidenním putování při březích Bajkalského jezera, asi bych se do Číny nikdy nedostal. Článek a v něm popisovaná panenská příroda mě tehdy tak nadchl, že jsem sám začal o cestě k Bajkalu vážně uvažovat. Myslím, že to bylo někdy v polovině dubna roku 2000. Měsíc po tom, co jsem se nadšený, plný cestovatelského ducha vrátil z Maroka (Maroko – Afrika na dosah ruky).
Díky tomu, že taťka pracuje na dráze, mohl jsem jako syn počítat s využitím jízdenky OSŽD (Organizace pro spolupráci železničních drah), která rodinného příslušníka zaměstnance dráhy stojí pár korun a je platná pro mnoho asijských státu, včetně zde zmiňovaného Ruska, Mongolska a Číny. Platnost jízdenky od zahájení cesty je tři měsíce. Cestování nejnižšími třídami je na tuto jízdenku pak zdarma.
Na druhou stranu, cestovaní veřejnými dopravními prostředky v Rusku a Asii je natolik levné, že mít nebo nemít OSŽD jízdenku není pro cestu z finančního hlediska rozhodující. Ušetřit pár tisíc je sice příjemné, ale pořád je to jen pár tisíc. Žádné desetitisíce, žádné horentní sumy za letenku.
No, každopádně možnost OSŽD jízdenky byla, tak jsem ji chtěl využít. K tomu jsem musel říct taťkovi, aby mi o ni zažádal. Jednoho večera jsem taťkovi tedy řekl, že hodlám na Bajkal a čekal na odezvu. Přišla vzápětí.
„Na jak dlouho?“
„Tak na měsíc“
„A nechceš už Lukáši zajet od Bajkalu do Mongolska, nebo do Číny?“ Překvapil mě otázkou taťka.
„No, ani ne,“ odpověděl jsem nejdřív. Pak jsem si vzal ale Atlas a začal si říkat, „proč vlastně ne? Mám čas. Tři měsíce prázdnin, tak proč toho nevyužít“
Bylo rozhodnuto.
Příprava na cestu
Když jsem se pro cestu vážně rozhodl a taťka mi zažádal o jízdenku, začal jsem shánět někoho, kdo by jel se mnou. Po internetu jsem rozhodil inzeráty, že na cestu k Bajkalu a dále po Mongolsku a Číně hledám parťáky/čky. Pár lidiček zareagovalo, ale všichni, až na jednoho člověka, skončili na velmi brzském termínu plánované cesty. Vyrazit jsem chtěl na konci května, abych se v září vrátil. Shánět lidi jsem začal ke konci dubna.
Nakonec se mezi těmi kdo se ozvali, našel horolezec Libor, který chtěl v Číně navštívit pár hor, takže jsem se na části cesty, prvních čtrnácti dnech pobytu v Číně domluvil s nim. Na zbytek cesty jsem pak už nikoho nenašel, tak jsem byl sám.
Během května jsem si pak vypracoval seznam věcí a začal se balit. Vypracovaný seznam jsem nyní dohledal, tak přikládám k nakouknutí.
Věci s sebou
– Boty trekové
– Léky (viz.seznam)
– Pojištění
– Peníze
– Baťůžek
– Baterie do foťáku
– Foťák
– Filmy do foťáku
– Kapesní nůž
– Nůžky
– Zubní kartáček
– Zubní pasta
– Mýdlo
– Repelenty
– Průvodce
– 2 x sešit A5
– Tužka
– Ponožky 4 x
– Opalovací krém
– Brýle sluneční
– Vařič + 2 x bomba
– Deštník
– Trenky 4 x
– Tričko s krátkým rukávem 2 x
– Zapalovač 2 x
– Lepidlo sekundové
– Provázek
– Šití
– Lžička malá, velká
– Svetr
– Kalhoty
– Toaletní papír
– Brýle
– Brýle náhradní
– Hadřík na brýle
– Bible
– Slovník angl. – cz
– Mapy
– Fotky domova
– Pohledy HK
– Šátek
– Plavky
– Ručník
– Vložka do spacáku
– Baterie svítící
– Tenké rukavice
– Pasové fotografie (16 x)
– Vitamíny
– Bermundy
– Kšiltovka
– Ešus
– Kapsa na krk
– Spacák
– Karimatka
– Větrovka
– Fix černý tlustý
– Košile 2 x
– Kalkulačka
– Papírové kapesníky 4 x
– Něco na čtení
– Peněženka
– Peněžní pás
– Nepromokavý návlek na baťoh
– Baťoh
– Mýdlo na praní
– Kalhoty mikrovlákno
– Kompas
– Tablety do vody
– Holení
Léky:
– Exoderil – 3 x roztok (30ml)
– Imodium – 4 tablety
– Živočišné uhlí (průjem) – 47 tablet
– Pružné obinadlo 1 x
– Náplasti
– Myco decidin (plísně) – 3/4 lahvičky roztoku
– Lacrisyn (prevence zánětu spojivek) – 1 lahvička (10 ml)
– Ophthalm – Azulen (oči) – 1 x mastička (5g)
– Delagil – (antimalarika) – 32 tablet
– ACC Long – (kašel) – 10 tablet
– Ketazon – (otok, zánět) 2 x mast (40 g)
– Endiaron – (průjem) – 10 tablet
– Flonidan – (alergie) – 20 tablet
– Ataralgin – (bolest, teplota) – 10 tablet
– Canesten – (plísně) – 2,5 masti
– Myfungar – (plísně) – 1 x mast (30 g)
– Infadolan – 2 x mast (60 g)
– Jodisol – 2 x lahvička (7,2 g)
– Supracombin (chřipka) – 26 tablet
– Diclofenac-ratiopharm (bolest) – 17 tablet
– Tavegil – (vyrážka) – 17 tablet
– Paracetamol – 26 tablet
– Valetol (bolest) – 10 tablet
– Framykoin – 2 x mastička (20 g)
– JOX – málo
– Medipyrin – 6 tablet
– Hypermangan
– Obvaz – 1 x
– Jehly 4 x
– Inj. stříkačky 2 x
– Castelany – roztok (50g)
– Kapátko 1 x
To bylo vše co jsem si s sebou vzal a co mi baťoh pobral.
V květnu jsem si pak ještě zařídil víza. V červnu roku 2000 nebylo vízum do Běloruska a Ruska potřeba. Stačilo pouze do Mongolska a Číny. Mongolské i Čínské vízum mi bylo bez problému uděleno na základě OSŽD jízdenky za poplatek pár desítek USD.
Potom už nezbývalo, než počkat na konec května a vyrazit. O tom ale až příště. A s obrázky.
Čtyři páry ponožky na tři měsíce? fíha… :D
Čtyři páry ponožek na tři měsíce určitě ne :-). Jakožto spotřební zboží se nové, obyčejné ponožky, dají bezproblému nakoupit kdekoliv po cestě. Mezi těmito čtyřmi byly ponožky trekingové, a pak jedny teplé.