COBOL (COmmon Business Oriented Language) vznikl v roce 1959. Byl vytvořen za společné snahy firem Burroughs Corporation, IBM, Minneapolis-Honeywell (Honeywell Labs), RCA, Sperry Rand a Sylvania Electric Products ve spolupráci s vládními organizacemi Spojených států, a to US Air Force, David Taylor Model Basin a National Bureau of Standards (nyní NIST).

Popudem k vytvořením nového jazyka byl seminář s názvem „Programování/Tvorba SW“, který se konal ve dnech 28.-29. května roku 1959 na Pensylvánské univerzitě. V rámci semináře se konala schůzka významných počítačových uživatelů a firem, která měla rozhodnout o možnosti a účelnosti vytvoření jazyka, který by byl zaměřen na zpracování dat pro podnikání.

Snaha o vytvoření nového jazyka byla inicializována potřebou jazyka, který umožní vytvoření programu v minimálním časovém úseku a s minimálním úsilím. Zápis programu v jazyce, který je blízký angličtině. Plně zdokumentovaný výsledný program. A navíc snadno portovatelný mezi různými platformami. Zúčastnění se shodli na vhodnosti vytvoření takového jazyka a vytvořili organizaci CODASYL (Conference On Data SYstem Languages), jako dobrovolné sdružení uživatelů a výrobců počítačů, kterou pověřili vytvoření jazyka, jenž by specifikované požadavky splňoval.

Pracovní skupinu nazvanou „Short Range Commitee“ zpočátku tvořilo šest lidí, kteří pracovali velmi rychle. Již 17. prosince 1959 byl výkonnému výboru předložen první návrh jazyka COBOL. Jazyk vycházel z již existujících jazyků a jejich kompilátorů. Byly to jazyky FLOWMATIC, AIMACO A IBM Commercial Translator. Tato první verze se označuje jako COBOL-60.

Následovně pak v letech 1968, 1974, 1985 prošel COBOL standardizací ANSI. A v roce 2002 standardizaci ANSI/ISO. COBOL z roku 2002 již můžeme považovat za objektový.
Zápis cobolovského programu se z historických důvodů zapisuje v 80místných řádcích. Každý řádek se pak rozděluje následovně. Sloupec 1-6 se nazývá číslovací řádek. Sloupec 8-11 oblast A. Sloupec 12-72 oblast B. A poslední část řádku pak oblast pokračovací.

Program je v COBOLU rozdělen do čtyř částí (oddílů), tzv. division. Tím je ve zdrojovém kódu postaráno o přehlednost. Tyto části jsou následující. Identifikační část (IDENTIFICATION DIVISION) obsahuje řadu informací k pojmenování a dokumentování zdrojového programu. Tato část nemá žádný vliv na program. Strojová část (ENVIROMENT DIVISION) popisuje pro program nezbytné hardwarové okolí. Datová část (DATA DIVISION) se používá k popisu datových souborů, které budou v programu zpracovány. Tyto datové soubory obsahují popisy datových vět, konstanty a proměnné. Údaje v této části se nazývají definice a klauzule. Výkonná část (PROCEDURE DIVISION) obsahuje řadu výkonných příkazů, které společně s definovanými datovými soubory tvoří program. Údaje v této části se nazývají příkazy.
Pro bližší seznámení s jazykem se již zde bohužel nedostává místo, a tak přejděme k příkladu Hello world. Tentokrát pouze jednomu, protože i jednodušší úlohy jsou v prostředí COBOLU velmi dlouhé.

Ukázka programu Hello, World!:

000100 IDENTIFICATION DIVISION.
000200 PROGRAM-ID. HELLOWORLD.
000300
000400 ENVIRONMENT DIVISION.
000500 CONFIGURATION SECTION.
000600 SOURCE-COMPUTER. RM-COBOL.
000700 OBJECT-COMPUTER. RM-COBOL.
000800
000900 DATA DIVISION.
001000 FILE SECTION.
001100
101200 PROCEDURE DIVISION.
101300
101400 MAIN-LOGIC SECTION.
101500 DISPLAY "Hello world!"
101600 STOP RUN.

V posledních letech se do jazyka COBOL investovaly a stále investují značné prostředky, a tak se z něj stal naprosto rovnocenný partner mnoha jazyků, a to v GUI, OO i WEB pohledu. Taktéž i jako RAD (Rapid Development Tools) je zcela srovnatelný s jinými jazyky.
Celosvětově představuje COBOL dle různých průzkumů nejméně polovinu ze všech obchodních a finančních aplikací, a to především pokud jde o skutečně velké firmy.

Poznámka pod čarou:

V souvislost s jazykem COBOL by byla škoda nezmínit se o paní Grace Hopper, která svým jazykem FLOW-MATIC ukázala COBOLU cestu. A nejen jemu. Deset let poté, co získala doktorát na Yale University, nastoupila v roce 1943 ve svých 37 letech k americkému námořnictvu. Tam se stala jedním z mála programátorů prvního číslicového počítače MARK 1. Následně pak v mnohém přispěla k vývoji počítačových jazyků. Pokud se zajímáte o historii počítačových jazyků hlouběji, doporučuji se s životopisem a prací této dámy blíže seznámit.

Odkazy:

Portál věnovaný COBOLU

Mnoho informací ze světa COBOLU

Učebnice, příklady COBOLU

COBOL – představení a zdroje

Článek vyšel původně v časopisu LinuxEXPRES. Autor článku Lukáš Faltýnek.

Článek je uveřejněn s GNU FDL licencí (anglicky).