Lukáš Faltýnek a autoři

Neznám natolik rozporuplný jazyk, jakým je v očima programátorů nahlíženo právě na BASIC. Mnozí programátoři ho předem zatracují a zjednodušují. Jiní ho považují za výtečný jazyk, v němž v mžiku udělají mnoho. Další pak většinou z neznalosti nechává chladnými.

Ať tak, či onak, pravdou zůstává, že historie jazyka BASIC je velmi bohatá a jeho kořeny sahají hluboko do minulosti. Konkrétně do roku 1963, v kterém dvojice John Kemeny a Thomas Kurtz navrhli původní verzi jazyka BASIC, kterou vzápětí pod jejich vedením implementoval tým studentů z Dartmouthu na sálovém počítači GE-256.

Cíle návrhu jazyka, které si autoři v počátku stanovili a jimiž se nejrůznější modifikace jazyka vyznačují dodnes, byly především jednoduchost s ohledem na začínající uživatele, obecnost a mnohoúčelovost, interaktivita, rozšiřitelnost vzhledem k potřebám pokročilých uživatelů, naprosté odstínění uživatelů od operačního systému a hardwaru, rychlá odezva pro malé programy a srozumitelné reportování chyb. Jazyk byl částečně založen na jazyku FORTRAN II a ALGOL 6O.

Původní BASIC získal označení podle místa vzniku jako Darmouth BASIC. BASIC nejen že v překladu znamená “základní”, ale jedná se o akronym Beginner’s All-purpose Symbolic Instruction Code, což by se dalo volně přeložit jako “univerzální jazyk symbolických instrukcí pro začátečníky”.

Kompilátor Dartmouth BASICu byl odpočátku poskytován zdarma, a tak se jazyku brzy dostalo širokého rozšíření. S nástupem minipočítačů nasadila BASIC společnost Digital Equipment Corporation do série minipočítačů PDP (Programmed Data Processor) a společnost Data General do minipočítače Data General Nova. V těchto minipočítačích byl jazyk implementován jako interpretr, namísto kompilátoru.

S nástupem mikropočítače Altair 8800 společnosti Micro Instrumentation and Telemetry Systems (MITS) v roce 1975 se BASIC ukázal velmi vhodným jazykem pro méně výkonné počítače. Jeden z prvních BASICů, který se na mikropočítači Altair 8800 objevil, byl Tiny BASIC, původně navržený Li-Chen Wangem. V témže roce pak zakladatelé nově vznikající společnosti Microsoft, Bill Gates a Paul Allen, vytvořili Altair Basic. O něco později pak z Altair BASICu vzešel Microsoft BASIC, který se v miliónech kopií stal velmi úspěšným. Microsoft BASIC se dokonce stal standardním jazykem počítače Apple II.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

6 komentářů

Programovací jazyk Prolog vytvořil Alain Colmerauer a Robert Kowalski v roce 1972. Šlo o úspěšný pokus, jehož předmětem bylo vytvořit jazyk, který dnes uživatelům umožní vyjadřovat se logickým popisem úlohy, namísto aby se zabývali psaním strohých počítačových instrukcí a v programu určovali, co vše a jak se má dělat.

Popularita Prologu z počátku rostla především v komunitě vědců zabývajících se umělou inteligencí. Prolog se využíval a využívá zejména pro tvorbu aplikací typu expertní systémy, inteligentní databáze a přirozený jazyk. Při zvládnutí a pochopení jazyka je vývoj aplikací a prototypů velmi rychlý, protože sémantika jazyka je blízká logické specifikaci programu. Původně byl Prolog navržen pro oblast nečíselného zpracování informací. V současných verzích jsou však již dostupná rozšíření, která číselné zpracování umožňují.

Prolog patří mezi tzv. deklarativní programovací jazyky, ve kterých uživatel popisuje pouze cíl výpočtu. Přesný postup, jakým se k výsledku program dostane, je pak ponechán na systému samotném. Děje se tak odvozením z faktů a pravidel uložených v databázi.

Syntaxe jazyka je velice jednoduchá a snadno použitelná. Prolog je založen na predikátové logice prvního řádu. Omezuje se však pouze na Hornovy klauzule. Základními přístupy, které se při tomto využívají, jsou unifikace, rekurze a backtracking.

Programování v Prologu se v mnohém liší od klasického procedurálního programování a od uživatele požaduje přizpůsobit se novému způsobu myšlení. Základem Prologu je databáze faktů a pravidel, nad kterými je možno klást dotazy formou tvrzení, u kterých Prolog zhodnocuje jejich pravdivost.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Přidat komentář

PHP je relativně mladý skriptovací programovací jazyk, původně navržený pro vytváření dynamických webových stránek. Za jeho vznikem stojí programátor dánsko-kanadského původu Rasmus Lerdorf, který v roce 1994 řešil pro potřeby svých domovských stránek úlohu, jak vhodně získávat záznamy o přístupu čtenářů na svůj online životopis.

Nejprve si Lerdorf ke své stránce napsal jednoduché počítadlo přístupů v jazyce Perl. Bohužel spouštění Perlu nepřiměřeně zatěžovalo server, a tak své skripty přepsal do jazyka C. Na začátku roku 1995 pak skripty Lerdorf zpřístupnil pod názvem PHP 1.0 (Personal Home Page Tools a později Personal Home Page Construction Kit). PHP 1.0 bylo uvolněno jako open source. Uživatelům tím byla dána možnost skripty dále rozvíjet a opravovat v nich chyby. PHP se brzy stalo mezi autory webových stránek velmi populární.

První verze PHP byla velmi jednoduchá. Jednoduchý byl taktéž parser, který rozeznal jen několik speciálních maker a poskytoval pouze několik ve své době běžně užívaných funkcí. V polovině roku 1995 Lerdorf parser přepsal a přejmenoval na PHP/FI 2.0. (Personal Home Page/From Interpreter verze 2.0). Oficiálně bylo PHP/FI 2.0 vydáno až ke konci roku 1997. Do této verze byla přidána podpora SQL dotazů. PHP/FI 2.0 se tak vypořádalo s mnoha požadavky, které byly kladeny na funkčnost webových stránek. Verze PHP/FI 2.0. pracovala pouze na operačním systému Linux (Unix).

V polovině roku 1997 přepsali vývojáři Zeev Suraski a Andi Gutmans z izraelského technologického institutu Technion PHP parser a položili tak základ pro novou verzi PHP. PHP 3.0 bylo oficiálně uvedeno v polovině roku 1998. Verze PHP 3.0 se již blížila stavu PHP, v jakém ho známe dnes a oproti předchozí verzi PHP/FI 2.0 doznala značného rozšíření. Velké změny s sebou přinesly i změnu významu jména PHP (Personal Home Page Construction Kit) na rekurzivní akronym PHP: Hypertext Preprocessor.

Po vydání verze PHP 3.0 začali Surasky a Gutmans jádro PHP znovu přepisovat a v roce 1999 přišli se Zend engine (Zend je složení křestních jmen Zeev a Andi), který se stal základem pro verzi PHP 4.0. V této době Surasky a Gumans založili společnost Zend Technologies, která aktivně převzala vývoj PHP. PHP 4.0 bylo oficiálně představeno v polovině roku 2000.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Jeden komentář

Java (foneticky: džava) je relativně “mladý” objektově orientovaný programovací jazyk, který vyvinula a v současnosti stále vyvíjí společnost Sun Microsystems.

Za člověka, který dal podnět k vytvoření Javy, můžeme považovat spoluzakladatele společnosti Sun Williama Nelsona Joye, více známého pod jménem Bill Joy. V druhé polovině sedmdesátých let Bill Joy toužil vytvořit jazyk, který by kombinoval nejlepší vlastnosti z jazyka C a MESA. Při pokusu o přepis operačního systému UNIX v osmdesátých letech pak poznal, že pro tuto práci není zrovna C++ vhodným jazykem. Potřeboval jazyk, který by mu umožnil napsat kratší a efektivnější program.

V lednu roku 1991 se společně sešli Bill Joy, James Gosling, Mike Sheradin, Patrick Naughton, projektoví vedoucí Sunu, nad projektem Stealth Project (Tajný projekt), který měl za cíl vytvořit systém pro domácí spotřebiče. Vizí projektu bylo umožnit centrální řízení chodu domácích spotřebičů.

Projektu se později dostalo názvu Green Project (Zelený projekt) a týmu, který projekt realizoval, názvu Green Team (Zelený tým). Vedoucím projektu se stal James Gosling, který v minulosti vytvořil Gosling Emacs, první implementaci GNU EMACSu běžící pod systémem UNIX. Green Team nejprve pro dosažení svého cíle používal jazyk C++, který však nebyl shledán plně vyhovujícím.

Gosling tedy jazyk C++ rozšířil a modifikoval. Jeho rozšíření je známé pod názvem C++ ++ –. Bohužel ani toto rozšíření plně nevyhovovalo účelu projektu. Nakonec Gosling začal pracovat na novém platformě nezávislém jazyku, který by plně vyhovoval cílům Zeleného projektu. Gosling jazyk pojmenoval Oak (dub), podle stromu, který rostl pod okny jeho kanceláře. Za přímého předchůdce jazyka Oak lze považovat jazyk C++.

V roce 1992 světu Green Team představil výsledky své práce v podobě prototypu zařízení, které v sobě spojovalo osobní digitální asistent (PDA) a dálkové ovládání. Zařízení se jmenovalo star-seven (*7) a bylo vybaveno procesorem RISC, dotykovým displejem a umožňovalo práci s aplikacemi v jazyce Oak. Bohužel na začátku devadesátých let minulého století neměl nikdo o podobná zařízení zájem, a tak se star-seven nikdy nezačalo sériově vyrábět.

Přestože nová technologie byla v podobě jazyka Oak na světě, nedařilo se pro ni najít vhodné uplatnění. V roce 1994 se do projektu opět aktivně zapojuje Bill Joy a startuje projekt s názvem Liveoak. O něco později přichází Patrick Naughton s myšlenkou vložit podporu Liveoak do webového prohlížeče WebRunner, na kterém společně s Jonathanem Paynem pracoval. První komerční prohlížeč, který Javu podporoval, byl Netscape Navigator 2.0.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Přidat komentář

V první polovině 70. let si lidé z amerického ministerstva národní obrany začali uvědomovat, že vynakládají až příliš mnoho finančních prostředků na vývoj a údržbu softwarového vybavení. Hlavní příčinou vysokých výdajů bylo používání více než 350 různých programovacích jazyků pro nejrůznější projekty. Většina jazyků byla navíc zastaralá či hardwarově závislá.

Východiskem z této situace bylo nalézt, či navrhnout, zcela nový jazyk, kterým by se daly nahradit všechny používané jazyky. V roce 1975 byla k tomuto účelu vytvořena pracovní skupina nazvaná Higher Order Language Working Group (HOLWG). Ta v roce 1977, po pečlivé revizi mnoha existujících jazyků, došla k závěru, že neexistuje jazyk, který by vyhovoval stanoveným specifikacím, a tak je potřeba vytvořit jazyk zcela nový. Vyhovujícím základem pro nový jazyk se ukázaly jazyky Pascal, PL/I a Algol.

K vypracování návrhu nového jazyka byla vyzvána řada institucí. Ze sedmnácti zájemců pak byli vybráni čtyři. Aby mohly být návrhy nezaujatě posouzeny, byly označeny kódy: Red, Green, Blue a Yellow. Za jednotlivými návrhy se skrývaly firmy Intermetrics (Red), CII Honeywell Bull (Green), SofTech (Blue) a SRI International (Yellow).

V dubnu roku 1978 byly zveřejněny konečné specifikace všech čtyř jazyků. Návrhy vycházely z jazyka Pascal. K hlubšímu rozpracování byly vybrány již jen návrhy Red a Green. Práce na návrzích Blue a Yellow byla ukončena. V květnu roku 1979 proběhlo další oponentní řízení, z kterého vítězně vzešel návrh Green, za kterým stál Jean Ichbiah z CII Honeywell Bull. Návrh byl ovlivněn programovacím jazykem LIS, který Ichbiah a jeho skupina vytvořil na začátku sedmdesátých let.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Přidat komentář

Dnes se podíváme na léty prověřený funkcionální jazyk LISP (List processing). Protože ne každému je pojem funkcionální jazyk známý a v dalším dílu se ještě s některými jazyky z této široké skupiny setkáme, pojďme si nejprve pojem funkcionální jazyk trochu přiblížit a správně zařadit.

Obecně se programovací jazyky dělí na imperativní (procedurální) a deklarativní (neprocedurální). Většina jazyků, které jsou v současné době širokou veřejností běžně používány, jsou jazyky imperativní. V principu je základem těchto jazyků algoritmus. Tedy postup vyjádřený přesnou posloupností příkazů, jak se má daná úloha vyřešit. V minulých dílech popisované jazyky byly imperativní.

U deklarativních jazyků je řešená úloha popisována prostřednictvím funkcí, nebo logických výrazů. Podle toho, pomocí čeho je daná úloha popsána, dělíme deklarativní jazyky dále na jazyky funkcionální (LISP, Haskell, Scheme, …), které k popisu úlohy využívají funkcí a relační (Prolog), které k popisu úlohy využívají logických výrazů. Nyní však již přejděme k samotnému LISPu.

Duchovním otcem jazyka LISP je John McCarthy, který ho v roce 1958 ve svých 31 letech navrhl při svém působení na MIT (Massachusetts Institute of Technology). Počátečním záměrem nebyla snaha vytvořit nový programovací jazyk, ale pouze rozšířit v té době velmi populární jazyk FORTRAN o zpracovaní seznamů (List processing). V roce 1960 pak byl LISP představen široké odborné veřejnosti článkem “Recursive Functions of Symbolic Expressions and Their Computation by Machine, Part I” (druhá část nebyla nikdy publikována) v časopise “Communications of the ACM”.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Přidat komentář

Neprocedurální standardizovaný jazyk SQL (Structured Query Language, česky strukturovaný dotazovací jazyk) je určen pro práci s daty v relačních databázích. Jeho vznik se datuje do roku 1974, kdy světlo světa spatřil jazyk Sequel (Structured English Query Language, česky Anglický strukturovaný dotazovací jazyk), který byl použit v Systému R společnosti IBM.

Samotnému vývoji a nasazení jazyka Sequel, později SQL, předcházel článek “A Relational Model of Data for Large Shared Data Banks” anglického vědce Edgara F. Codda. Článek byl otisknut v létě roku 1970 v magazínu Association for Computing Machinery (ACM) a jeho předmětem byl popis a návrh datového relačního modelu. Codd v článku nastínil způsob, jak využít relační kalkul a algebru při manipulaci s daty.

Návrh byl koncipován tak, aby ho byli schopni využívat i méně technicky zdatní uživatelé. Prostředkem k tomuto cíli bylo použití srozumitelných příkazů, které vycházely z běžné angličtiny. Návrh jazyka byl jakkoliv nezávislý na použitém hardwaru a na způsobu fyzického uložení dat. Koncept předpokládal ukládání do tabulek a přístup k datům prostřednictvím neprocedurálního jazyka.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Přidat komentář

Funkcionální programovací jazyk Logo je dialektem známého jazyka Lisp. Byl navržen a primárně se používá pro výuku programování. Mezi jeho hlavními rysy patří interaktivita, modularita, rozšiřitelnost a flexibilita datových typů.

Zrod jazyka nalezneme v polovině šedesátých let, kdy se matematik Seymor Papert přesunul z Janovské univerzity na Massachusettskou technickou univerzitu (MIT). Tam pracoval v týmu Bolt, Beranek, Newman (BBN Technologies), který vedl Wallace Feurzeig. V roce 1967 pak společně vytvořili první verzi Loga. Během sedmdesátých let se Logo rozvíjelo na MIT a několika málo dalších výzkumných týmech např. v Edinburgu nebo Tasmanii.

Většího rozšíření se Logo dočkalo s nástupem osobních počítačů na konci sedmdesátých let. MIT Logo Group vyvinula verzi Loga pro počítače Apple II a Texas Instruments TI 99/4.V roce 1980 byla založena společnost Logo Computer Systems, Inc. (LCSI), která v dalším vývoji Loga sehrála klíčovou roli. Předsedou LCSI se stal duchovní otec Loga Seymour Papert.

Velmi významnou událostí pro rozšíření Loga byla publikace knihy Seymoura Paperta - Mindstorm, která dokázala oslovit a pro Logo nadchnout tisíce učitelů z celého světa. Logo se tak stalo v osmdesátých letech velmi populárním. Nové verze Loga byly implementovány více než v deseti jazycích na mnoho tehdejších počítačů. Nejrozšířenější bylo Logo pro MSX počítače, které bylo populární v Evropě, Jižní Americe a Japonsku. Atari Logo a Commodore Logo pak bylo populární v Severní Americe.

V devadesátých letech začal v USA a Kanadě zájem mnoha učitelů o Logo upadat. Příčinou byl především nedostatek nových inovací, a to především v kontrastu s nově vznikajícími výukovými systémy pro Windows a Macintosh. Naštěstí jiných částí světa se tato ztráta zájmu netýkala.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

2 komentářů

V následujících řádcích bych vám chtěl představit vývojovém prostředí Gambas, jehož nativním jazykem je Basic, který je svou syntaxí částečně podobný Visual Basicu verze 6.0 od společnosti Microsoft.

Pokud ve Visual Basicu umíte programovat, poskytne vám Gambas plnohodnotný RAD (Rapid Aplication Development) nástroj, jehož zvládnutí zabere minimum času. A jestliže programovat začínáte a nosíte v hlavě aplikaci, kterou byste rádi rychle realizovali pod Linuxem, je pro vás zvládnutí Gambasu nejsnadnější a nejrychlejší cestou, jak svou aplikaci vytvořit.

Pokud používáte jiné jazyky, nebo vás programování nechává chladným, můžete si přečtením tohoto článku alespoň rozšířit obzory.

“GAMBAS také znamená BASIC” dala by se přeložit zkratka, z níž akronym GAMBAS (Gambas Also Mean BASic) vychází. A s níž před téměř třemi lety (vývoj však začal už v roce 1999) spustil svůj, pro Linux jistě významný, avšak zatím ne plně doceněný, projekt, dnes třicetiletý Francouz Benoît Minisini. A protože se projekt právě teď dostal do již dlouho očekávané verze 1.0, nastal čas se s ním blíže seznámit.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Přidat komentář

COBOL (COmmon Business Oriented Language) vznikl v roce 1959. Byl vytvořen za společné snahy firem Burroughs Corporation, IBM, Minneapolis-Honeywell (Honeywell Labs), RCA, Sperry Rand a Sylvania Electric Products ve spolupráci s vládními organizacemi Spojených států, a to US Air Force, David Taylor Model Basin a National Bureau of Standards (nyní NIST).

Popudem k vytvořením nového jazyka byl seminář s názvem “Programování/Tvorba SW”, který se konal ve dnech 28.-29. května roku 1959 na Pensylvánské univerzitě. V rámci semináře se konala schůzka významných počítačových uživatelů a firem, která měla rozhodnout o možnosti a účelnosti vytvoření jazyka, který by byl zaměřen na zpracování dat pro podnikání.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

2 komentářů