Lukáš Faltýnek a autoři

“Když Vás někdo pozve na Tahiti… aspoň o tom přemýšlejte,” přečetla jsem si před časem jednu z rad v v jedné nejmenované příručce. Ta rada mne rozesmála. Už jsem viděla… jak mne někdo zve na Tahiti…

Uplynul nějaký čas a toho pozvání se mi skutečně dostalo. Nebylo to sice na Tahiti (pro ty z vás, kteří jste na tom se zeměpisem podobně slabě jako já, dodávám, že je to fakt z ruky) a pozvání to bylo spíše nepřímé… ale inspirována radou autorky Rebeccy Hallové - o věci jsem přemýšlela. A co je důležité - od myšlenek jsem přešla k činům…

No nebudu Vás napínat, šlo o let horkovzdušným balonem. “Splňte si svůj sen”, je jeden z reklamních sloganů společnosti - a já jsem na něj slyšela. Balon pro mne byl vždycky symbolem dobrodružné romantiky a připadal mi úžasný. Z obrázků, na kterých balon je namalovaný, dýchá kus nostalgie a krásy. A vždycky když se (jednou za čas) objevil nad naším městem, byla to pro mne událost. Ale že bych i já měla letět?!

Ta možnost pronikla do mého vědomí vlastně až s upozorněním výše zmíněného známého na velký reklamní nápis poblíž loučky, ze které se startuje, kde jsme se ocitli vlastně náhodou. “Určitě je to krásný, ale radši zůstanu na zemi…”, byla moje okamžitá reakce. “Třeba by se ti to líbilo,” nenechal se odbýt ten “pokušitel”. Jenže já jsem věděla sví… V poslední době mi nedělali dobře ani pouťové atrakce, na které jsem s dcerkou obvykle musela. A balon létá vysoko…

Jak vlastně vysoko létá? Začala jsem o tom číst na internetu. Pak mi zavolala kamarádka z mých školních let, sešly jsme se a vyprávěla mi, jak si k výročí svatby daly s manželem dárek - vyhlídkový let letadlem… Byla nadšená. V myšlence na let balonem, která mi stále vrtala hlavou, mne jednoznačně podpořila.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Jeden komentář

Odpovědí hádanky z minula je lom Amerika, v Českém krasu. Nedaleko je Kalštejn, Berounka a krásné lesy.

Jelikož jsou hádanky pro některé z vás příliž snadné, dnes tomu možná bude naopak. Jak se jmenuje kopec na obrázku? V jakých horách ho můžeme vidět?

2 komentářů

Dle statistik webu nás pravidelně navštěvují čtenáři z celého světa. Vzhledem k tomu, že je tento blog psán v češtině, předpokládám, že se jedná o naše krajany, kteří z různých důvodů žijí mimou svou domovinu.

Nejvíce zahraničních přístupů je ze Slovenska:-), následuje Německo, USA, Anglie, Švýcarsko. Exotičtějších zemí je to Urugvay, Argentina, Japonsko. (Viz. Mapa přístupů)

Proto dnešním fotem, Prahy - matky měst zdravím všechny čtenáře:-)

4 komentářů

Na základě předchozího příspěvku Letní Inlajnování. Pojďte si zabruslit. Trasa Nymburk - Poděbrady a zpět. Máte zájem? Přidejte se, hledá se termín. a výběru termínu v něm, vidím jako nejvhodnější sobotu 5.7. 2008. Tímto bych ji označil za datum konání. Snad nám vyjde počasí a nebude pršet.

Co se týká hodiny, viděl bych to něco po desáté v Nymburce. Můžeme se sejít na vlakovém nádraží, nebo znalí Nymburka mohou navrhnout vhodnější místo.

Dostupnost vlakem je následující:

Praha Masarykovo nádraží - Nymburk

Z Prahy Masarykova nádraží 9:05 v Nymburce 9:54

Hradec Králové - Nymburk

Z Hradce Králové 9:08 v Nymburce 10:01

Autem to je po silnici kdykoliv. Autobusem moc nejezdím, tak nevím. Případní zájemci o autobus si budou muset najít sami. Já jedu vlakem.

Další návrhy a vůbec vše k termínu, dopravě, místě srazu zanechte v komentářích. Doufám, že se nás pár sejde a sobotu na kolečkách si užijeme.

6 komentářů

Já,

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Jeden komentář

„Přijď k nám v sobotu večer, přijedou lidi z Plzně, na kolaudačku našeho nového pronájmu.“ Hlásí mi kolegyně.
Usměju se, vím, že lidi z Plzně jsou pěkný pařmeni a že to asi bude maso. Přesto přikývnu.

Motto celého večera bylo: „ V Praze je draze.“
Tudíš plzeňští rodáci si přivezli Pražskou vodku až z Plzně. Přivezli si i vína, piva a rum.

„Pujdem do klubu, tak dělejte pijte.“ Zní pokyny.
„Dáváme si rum s kolou, když upiju třetinu mého přídělu, šťouchne mi někdo do skleničky:
„Dělej, co děláš, nejsme tady na borůvkách!“ A ukazuje mi, že jeho sklenička s „Cuba libre“ je již prázdná.

Zůstávám pozadu, v bytě je asi 12 veselých lidí, pokřikují na sebe, hlavním tématem je kdo čeho kolik už měl a hlavně kolik toho ještě má, v batohu například.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

5 komentářů

Cestou ze školky se Lucinka zastavila a volá:”Maminko, ptáček.” Seděl u kraje chodníku a lákal zvědavce k nakouknutí. Přiznám se, že mě v tu chvíli šrotovalo v hlavě, mám ptáčka nechat, kde je, protože třeba čeká na svou ptačí maminku, nebo snad po ranní bouřce vypadl z hnízda? Kolem procházely rodiče, kteří zavedli své potomky do školky a někteří se zastavili, politovali chudáčka ptáčka, našli se ale i tací, kteří pronesli nahlas svůj názor:” no co, ptáka sežere kočka.” Když si všimli vyděšené Lucinky, poopravili svoji věštbu,” ne neboj, nesežere ho kočka.”

Nedalo mi to, abych ptáčka zblízka neprohlédla, nejsem ornitoložka, jediné zkušenosti s poněkud jinými ptáky mám jako bývalá urologická sestra. Na to, abych poznala, že chudáček ptáček má zraněnou nožičku postačil pouhý zrak, i když poněkud korigovaný 4dioptriemi. Vzpomněla jsem si, že existuje Záchranná stanice v Jaroměři, protože jsem zrovna neměla mobil u sebe, vzala jsem ptáčka do dlaní a doma položila do vystlané krabice.

Sehnat číslo na Záchrannou stanici se mi podařilo přes Zlaté stránky, kde jsem našla veterinární pohotovost, zdejší personál mi pak nadiktoval číslo mobilu na šéfa stanice. Protože jsem neměla, jak dopravit ptáčka na stanici, nevlastním řidičský průkaz,( jinak by museli zřídit speciální stanici, pro všechny, kdo by se se mnou potkali ), domluvili jsme se na předání v Hradci Králové, kam chodím na kurz francouzštiny. Ptáček zvládl cestu autobusem v krabici s přiklopeným víkem, kde byla dostatečná mezera na proudění vzduchu, troškou vody v mističce. Děti měly pozorováním o zábavu postaráno.

Předání ptáčka do rukou odborníka, který mi sdělil, že se jedná o pěnkavu, na internetu jsem se dočetla, že se nejedná o chráněný druh pěvce. Dále jsem se při předání dozvěděla, že tento druh vydrží bez potravy den, že pokud by nebyl zraněný, stačilo by jej dát na vyšší větev, aby nebyl tak blízko predátorům, protože měl zraněnou nožičku, uškrcenou vlascem nebo něčím podobným, do čeho se zamotal, byla jsem ráda, že je pěnkava v dobrých rukou. Škoda, že kvůli zraněné nožičce zřejmě nebude moci pěnkava schopná návratu do volné přírody. Doufám, že se s dětmi již tento víkend vydáme na výlet do Jaroměře. http://jarojaromer.cz/

4 komentářů

Díky příspěvku Mužné hry aneb fotbal podle Švankmajera jsem včera objevil starší, leč stále výborný a aktuální snímek na fotbalové téma. Snímek se mi líbil natolik, že bych se o něj s vámi rád podělil.

Snímek má na CSFD hodnocení 82% a trvá 17 minut.

Přidat komentář

Řešením hádanky z minula je Poledník - 37 m vysoká rozhledna kousek nad Prášilským jezerem. Býval to vojenský prostor, dnes zůstala pouze ta rozhledna.

Jak zmiňoval jeden ze čtenářů, cesta od Prášil nahoru je záhul, naopak, cesta od Modravy je příjemnější.

Dnešní fotohádankou je lom, často navštěvován trampy, vandráky i obyčejnými lidmi:-) Vstup dolů je ovšem zakázán, stejně tak i koupání v něm. Což neznamená, že se tam nikdo nekoupe!

4 komentářů

Půjde jistě o účelovou reportáž, kde hluk bude pouze vedlejším problémem, na který je ale možno ukázat a akci zakázat.

Nyní je téměř jedna hodina ráno, obdobný hluk z nedaleké monstr akce doléhá k uším desetitisíců nedobrovolných posluchačů a nikdo si nestěžuje. A pokud stěžuje, je mu to však víte k čemu ;-).

7 komentářů