Krušné časy cizinců u nás
Nedávno mi zazvonil telefon, volala jedná dávná bývalá kolegyně, která pracuje na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Kdysi jsem ji požádala o radu v oblasti problematiky cizinců a teď se na mě hezky diskriminačně vyřádila, jako správná úřednice:
„Hele, to neděláte dobře, že tu pomáháte hledat práci cizincům, vždyť je spousta Čechů co nemaj práci. Víš jak nám stoupaj náklady na nezaměstnanost? Ať si jdou domů….
Vláda to vůbec nepodporuje a pokud vy budete pokračovat, tak vás systematicky oddělá…“
Já:“ Kdo mě oddělá?“
„Nová vláda, už dnes nikdo nesnáší cizince, teď o to víc, dělají bordel a navíc berou práci, ty to nechápeš? Přestaňte s tím….
Už na mě skoro řvala. Na to že jsme spolu nemluvily dva roky do mě začala dost hodně šít a nechtěla nic slyšet. V jednu chvíli jsem přemýšlela, jestli třeba není pod vlivem, protože mi strašně nadávala. Jako zaměstnanci státní správy se mi vůbec nepodařilo jí vysvětlit, že já vůbec nic neovlivním a že nechápu proč mi volá. Že by za to dostala nějaké body od socanů? (Nedával bych práci lidem z jiných kultur)


