Ač tomu ještě před několika lety málokdo věřil, tvrzení kdo není na internetu, jako by v mnoha ohledech nebyl, se pomalu začíná stávat skutečností. Internet dneška již není pouze statickým médiem, kterým jednotlivec, firma komunikuje svá sdělení k většině a většina tyto informace pasivně konzumuje stejným způsobem, jako by četla noviny, knihu, nabídkový katalog, nebo informační nástěnku. Dnes internet aktivně zasahuje do života lidí a rozšiřuje jejich dimenzi bytí o nový virtuální rozměr.
Často se lze také v souvislosti s internetem setkat s termínem komunikační dálnice. Nemyslím si, že je to ve všech ohledech výstižný termín. Dálnice je něco, kde věci, informace, lidé velmi rychle proudí, nevšímají si jeden druhého a jdou pouze za svým cílem. Raději bych použil termín ulice. A to jako místo, kde se lidé ve volném čase procházejí, zastavují se na kus řeči, sdílí se, radí si a vzájemně vyměňují informace. Takový je tedy web dneška. Ulicí. Webem druhé generace. Webem 2.0.
Web 2.0.
Termín Web 2.0. dle dostupných zdrojů použil jako první v roce 2004 Tim O`Reilly, zakladatel stejnojmenného nakladatelství O´Reilly Media. Konkrétně pojmem Web 2.0.označil a charakterizoval druhou generaci internetových služeb, která uživatelům umožňuje spoluvytvářet a sdílet informace novým způsobem.
Mezi internetové služby, na které se označení Web 2.0. vztahovalo a vztahuje a z nichž se o některých ještě v článku zmíním jmenujme Flickr, Wikipedii, Napster a Bittorent. Mezi technologie a nástroje v jejichž kontextu se o Webu 2.0. mluví pak jmenujme Ajax, Tagy, RSS, blogy, wiki a sociální síť.
Nástroje pro tvorbu Webu 2.0
Aby mohl být web Webem 2.0. je potřeba zajistit jistou interaktivitu mezi on-line stránkou a uživatelem. V raných dobách internetu uživatel klikal a čekal. Dnes se právě díky technologii Ajax a rychlému internetovému připojení nemusí ani jedno.
Ajax dal tvůrcům internetových stránek nástroj, s kterým dokáží zabezpečit asynchronní přenos dat a bez potřeby znovu načtení stránky, snížení počtu kliknutí, komunikovat s databází. Rychlé připojení k internetu pak uživatele zbaví zdlouhavého čekání a uživatel se na webu cítí, jako by pracoval v prostředí svého počítače. Úsilí dnešních webových vývojářů se ostatně stále častěji orientuje tímto směrem. Snahou je přenést mnoho klasických stolních aplikací. Ve spojení s tímto se dnes stále více hovoří o webové kanceláři. Příkladem budiž společnost Google a její webový textový editor a tabulkový kalkulátor.
Tagy, neboli česky řečeno štítky, jsou jednoduchá slova, kterými uživatelé označují obsah dat, která na stránku vkládají, nebo která si dle svého kategorizují. Takovými daty mohou být například fotografie, písničky, záložky, či nejrůznější další informace. Tagy označená data jsou pak zpřístupněna veřejnosti. Takto označená data se jim pak dle zadaných slov, jako kritéria vyhledávání, budou nabízet.
Pro názornost a praktické vysvětlení tagů si vezměme například fotografii hor z webu Flickr, o kterém se ještě zmíníme. Uživatel který foto na server vložil k němu přidal tagy Krkonoše, dovolená, hory,Čechy, turistika. Uživatelům, kterým jsou pak fotografie zpřístupněny, mohou být nabídnuty k prohlédnutí po zadání slova Krkonoše, dovolená a pod. Velmi užitečné na způsobu tagů je to, že uživatelům dána možnost nahlížet na data z různých pohledů.
Další práci s tagy má na starosti samotný web. Ten shromažďuje a počítá výskyt jednotlivých tagů. V závislosti na četnosti jednotlivých tagů je pak nabízí uživatelům a to s různou velikostí fontu. Tagy, které jsou na webu použity nejvíce mají větší velikost, než tagy, s nižším výskytem.
V souvislosti s tagování, neboli označováním obsahu uživateli se v angličtině můžete setkat ještě s termínem folksonomy. Pojmem folksonomy je významově myšlen jako protiklad k taxonomy. Taxonomy je klasické třídění dat odborníky. Například zatřídění knih v knihovnách.
Pokračovát dále ve čtení příspěvku »
