Již nějaký čas existuje v časopisu LinuxEXPRES velmi zajímavá rubrika Proč používá Linux. V ní se uživatelé Linuxu v krátkých mini zpovědích zamýšlí nad tím, proč právě oni používají operační systém Linux. Zpovědi jsou to mnohdy zajímavé, uváděné argumenty, proč právě Linux a ne jiný operační systém, přesvědčivé. Uvažujete-li o používání Linuxu, tuto rubriku vám velmi doporučuji.

Pokud již Linux používáte a rádi byste do rubriky LinuxEXPRESu přidali i ten svůj linuxový příběh, máte možnost. Pokud to stihnete do 10.6.2008 máte dokonce šanci vyhrát knihu Mandriva Linux 2008.1 CZ. Jak se píše v Vyhrajte nový Mandriva Linux 2008.1, jsou v soutěži celkem knihy dvě.

Já svou Linuxovou zpověď ještě nedodal. V brzkých dnech to ale napravím. Samozřejmě mimo soutěž. Při svém štěstí bych s jistotou vyhrál a někoho tak o knihu s výbornou distribucí Mandriva připravil :-).

4 komentářů

Moc hezké video, které jak doufám potěší každého hráče. Osobně jsem většinu z her hrál a mnohé dohrál. Úžasné je také sledovat, kam se hry od velmi jednoduchého Pongu dostaly.

Jinak co si vzpomínám, Pong jsem hrál až někdy kolem roku 1982 ;-). O něco později pak v maringotkách Space Invaders, Pac Mana, Froggera a Centipede. Pitfala, Pole Position, Donkey Kong a další pak na Atari. Další hry pak na PC a konzolích. No prostě paráda. Teď když je čas mučím PSP, o kterém mám v plánu zas něco napsat.

Update: Chybějící hry v prvním videu:

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

3 komentářů

Ač se dnes, v době kdy Linux celosvětově používá pouze pár procent počítačových uživatelů, může zdát nadpis přehnaný, není tomu tak. Dle informací uveřejněných v příspěvku A Million Motherboards a Month is a Good Start a v příspěvku Všechny základní desky Asus s Linuxem aneb je vymalováno?, který mě na předchozí příspěvek dovedl, bude se linuxová minidistribuce Splashtop natvrdo pálit do základních desek pro Asus.

Každý kdo si takovou základní desku zakoupí, bude mít hned po zapnutí počítače dostupný internetový prohlížeč Firefox 2.0 a Skype. Více video z Youtube:

Pro začátek se má výroba základních desek s Linuxem pohybovat v množství více než jednoho miliónu kusů za měsíc. Předpokládám-li, že se do budoucna k nápadu pálení Linuxu do základních desek přidají i další společnosti, máme se skutečně na co těšit.

A co na to uživatelé? Myslím, že budou víc než spokojeni. K čemu hloupá černá obrazovka, která vás uvítá, když v počítači nemáte operační systém, nebo vám odchází pevný disk? Dnes k ničemu. Lépe funkční aplikace ;-).

Do budoucna osobně předpokládám, že webový prohlížeč Firefox a Skype rozšíří další užitečné aplikace.

Více informací o linuxové minidistribuci Splashtop naleznete na domovských stránkách: http://www.splashtop.com/.

8 komentářů

Minulý týden jsem velmi levně koupil starší, leč plně funkční, notebook IBM ThinkPad R32. Jak už to tak u starších počítačů bývá, chyběl nainstalovaný operační systém. Jediné co po něm zbylo, je ze zadu nalepená legalizační samolepka, opravňující používat Windows XP Professional. Jenže kde ho vzít a nekrást?

Každý kdo si myslí, že na počítač s legalizační samolepkou je možné nainstalovat jakékoliv Windows XP pak jen opsat produkční klíč se hrubě mýlí. Bohužel to nefunguje a tak je v tomto případě staršího počítače s samolepkou kontaktovat jeho prodejce, v mém případě by to bylo IBM, nebo možná už Lenovo ;-), a systém si do počítače vyžádat. U stolního počítače IBM, pro který takto CD u IBM žádal kamarád, vyšla cena médií se staronovým systémem na 500,- Kč. Jiné společnosti mohou CD poskytovat i za vyšší cenu.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

18 komentářů

Neznám natolik rozporuplný jazyk, jakým je v očima programátorů nahlíženo právě na BASIC. Mnozí programátoři ho předem zatracují a zjednodušují. Jiní ho považují za výtečný jazyk, v němž v mžiku udělají mnoho. Další pak většinou z neznalosti nechává chladnými.

Ať tak, či onak, pravdou zůstává, že historie jazyka BASIC je velmi bohatá a jeho kořeny sahají hluboko do minulosti. Konkrétně do roku 1963, v kterém dvojice John Kemeny a Thomas Kurtz navrhli původní verzi jazyka BASIC, kterou vzápětí pod jejich vedením implementoval tým studentů z Dartmouthu na sálovém počítači GE-256.

Cíle návrhu jazyka, které si autoři v počátku stanovili a jimiž se nejrůznější modifikace jazyka vyznačují dodnes, byly především jednoduchost s ohledem na začínající uživatele, obecnost a mnohoúčelovost, interaktivita, rozšiřitelnost vzhledem k potřebám pokročilých uživatelů, naprosté odstínění uživatelů od operačního systému a hardwaru, rychlá odezva pro malé programy a srozumitelné reportování chyb. Jazyk byl částečně založen na jazyku FORTRAN II a ALGOL 6O.

Původní BASIC získal označení podle místa vzniku jako Darmouth BASIC. BASIC nejen že v překladu znamená “základní”, ale jedná se o akronym Beginner’s All-purpose Symbolic Instruction Code, což by se dalo volně přeložit jako “univerzální jazyk symbolických instrukcí pro začátečníky”.

Kompilátor Dartmouth BASICu byl odpočátku poskytován zdarma, a tak se jazyku brzy dostalo širokého rozšíření. S nástupem minipočítačů nasadila BASIC společnost Digital Equipment Corporation do série minipočítačů PDP (Programmed Data Processor) a společnost Data General do minipočítače Data General Nova. V těchto minipočítačích byl jazyk implementován jako interpretr, namísto kompilátoru.

S nástupem mikropočítače Altair 8800 společnosti Micro Instrumentation and Telemetry Systems (MITS) v roce 1975 se BASIC ukázal velmi vhodným jazykem pro méně výkonné počítače. Jeden z prvních BASICů, který se na mikropočítači Altair 8800 objevil, byl Tiny BASIC, původně navržený Li-Chen Wangem. V témže roce pak zakladatelé nově vznikající společnosti Microsoft, Bill Gates a Paul Allen, vytvořili Altair Basic. O něco později pak z Altair BASICu vzešel Microsoft BASIC, který se v miliónech kopií stal velmi úspěšným. Microsoft BASIC se dokonce stal standardním jazykem počítače Apple II.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

6 komentářů

Je tomu již nějaký ten čas, co bylo oficiálně oznámeno, že linuxový časopis Linux+ končí. Ač jsem jako linuxový fanda Linux+ nikdy nekupoval, věřím, že své stále čtenáře měl a tak mi jeho náhlý odchod přišel trochu líto.

Naštěstí, kde nejsou prostředky na papír, nastupuje web s mnohdy neméně kvalitními tituly. V případě linuxových časopisů je takovým titulem právě LinuxEXPRES, který měl ještě v minulém roce taktéž papírovou podobu. (LinuxEXPRES nekončí, webový LinuxEXPRES jede dál)
)

Aktivity webového LinuxEXPRESu jsou bohaté. Mimo produkce původních článků zaměřených na začínající linuxové uživatele, dodává linuxově zaměřené články pro server Živě.cz.

Další aktivity LinuxEXPRESu pak shrnuje jeho šéfredaktor Vlastimil Ott následovně:

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Jeden komentář

Dnes se mi pod ruku dostal několikadílný archív s koncovkou .crc následovaný dále soubory s koncovkou .001, 002, 003.

Příklad:

Archiv.crc
Archiv.001
Archiv.002
Archiv.003

Protože jsem archív potřeboval spojit do jednoho souboru a s ním dál pracovat, zapátral jsem na interenetu, čím to provést. Celkem se nabídly dvě možnosti. Placeným souborovým manažerem Total Commander, nebo zdarma poskytovanou jednoúčelovou aplikací HJ Split. Vybral jsem si HJ Split.

HJ Split

Domovskou stránku aplikace HJ Split naleznete na adrese: http://www.freebyte.com/hjsplit/. Ačkoliv je aplikace multiplatformní tj. dostupná nativně i pro Linux, rozhodl jsem se pro jednoduchost (pro Linux je potřeba nainstalovat další knihovnu Kylix) použít verzi pro Windows a spouštět ji pod Wine. Vše šlape jak po másle.

Po spuštění HJ Split vás uvítá do zelené vyvedená obrazovka s šesti tlačítky:

Split

Volba Split vám umožní jednoduše rozdělit jeden soubor na n malých.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

10 komentářů

V komentářích k příspěvku Dva roky prázdnin - retro vzpomínka mi před chvílí čtenář Apollohany vložil výborný retro odkaz z Ruského seriálu Elektronek, která jsem jako malý s rozpaky několikrát sledoval. Abych řekl pravdu, byl jsem tenkrát malý, něco mi na seriálu nesedělo, ale přesto jsem se díval.

Dnes si už sice nevzpomenu na přesný děj Elektronka, ale nějaké záběry a scény v hlavě stále mám. Vzpomínáte si na elektronka vy? Jaké pocity ve vás zanechal?

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

3 komentářů

V sobotu mi dal Štáva tip na bezva program pro vzdálenou plochu TeamViewer, jehož obsluha je velmi jednoduchá a pro domácí použití je zdarma. Protože občas svým rodičům počítače spravuji, napadlo mě, že pokud je TeamViewer tak jednoduchý, jak mi Standa líčí, stojí za to ho vyzkoušet. Jednu kopii TeamVieweru (TeamViewer (full version)) jsem tedy nainstaloval a spustil mámě na počítač s OS Windows XP. Druhou pak na počítači u sebe, kde mám OS Mandriva. U sebe jsem TeamViewer jsem spouštěl pod Wine.

Po spuštění instalačního souboru a odsouhlasení licenčních podmínek mi byla položena otázka, zdali chci program instalovat, nebo ne? Na obou počítačích jsem zvolil spuštění programu bez instalace.

V druhém kroku jsem pak do políčka Create Session vyplnil číslo, které jsem obdržel na počítači mamky. Následně jsem pak byl ještě vyzván k zadání hesla.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

4 komentářů

Za dob, kdy ještě nebyla Kouzelná školka, Studio 7, Studio Kamarád, Magion, Vega, ale my starší :-), jsme byli mladší, vysílala černobílá televize, černobílý pořad pro děti Rozmarýnek. Jako dítě jsem se na něj moc těšil. Měl jsem rád Štěpánku Haničincovou a Čertíka Bertíka. Nyní jsem rád, že si je mohu díky Youtube připomenout.

Znělka Rozmarýnku

(zdroj: Youtube.com)

Čertík Bertík

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

2 komentářů