Archív pro Komunikace

Psychologické aspekty komunikace na internetu - komplet - pdf ke stažení

Tímto příspěvkem se dnes naposledy vracím ke své diplomové prácí na téma Psychologické aspekty komunikace na internetu a pro všechny, kteří projevili, nebo projeví zájem o přečtení celé práce v původním znění i s praktickou částí – výzkumem, ji nyní dávám ke stažení v .pdf formátu.

Snad vám některým bude nápomocna.

Kompletní práce (teoretická + praktická část) - PDF ke stažení:

PDF: Psychologické aspekty komunikace na internetu

Teoretická část práce umístěná na blogu (html):

Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl I.
Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl II.
Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl III.
Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl IV.
Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl V.

Plugoo, online chat na váš blog

Dnes jsem díky Standovi (www.stavnaty.net) dozvěděl o nové službě Plugoo, díky které je možno dostat instant messengera (kecálka) až na blog, takže pro nikoho z návštěvníků takového blogu by neměl být problém rychle se v reálném čase spojit s jeho autorem.

Nebyl bych to snad ani já, kdyby mě tato služba nezaujala, hned bych ji nevyužil a na blog si ji neumístil. Jak můžete vidět, jsem to já a online kecálek je umístěn v pravé liště hned pod kategoriemi. V budoucnu zřejmě jeho polohu změním. Zatím mě však žádná vhodnější nenapadá.

Kecálek u mě vypadá takto:

plugoo

V případě, že jsem online, indikátor vlevo nahoře svítí zeleně, není problém mi napsat. Zpráva se píše do políčka, v které je na obrázku nápis Your message. Při psaní taktéž doporučuji vyplnit políčko pro přezdívku, či jméno, které je na obrázku označeno nápisem Your nickname.

Pro přesun kecálka do samostatného okna, klikněte do pravého horního rohu. Více o kecálkovi v samostatném okně v příspěvku Plugoo v samostatném okně.

Postup jak si Plugoo zprovozníte na vlastním blogu

Zprovoznění služby Plugoo na vlastním blogu, či webu není nijak složité. Takže jak na to?

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl V.

Tak a je tu poslední díl mé teoretické částí diplomové práce na téma Psychologické aspekty komunikace na internetu. Práce má ještě část praktickou, v níž se formou dotazníku zkoumaly některé věci ohledně komunikace a důvěry uřživatelů v komunikaci na internetu. Protože zpracovaní, hlavně tabulky a grafy, této části je pro blog trochu náročnější, zatím ji sem dávat nebudu.

V případě většího zájmu ji sem ale umístím.

Předchozí díly diplomové práce naleznete zde:

Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl I.
Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl II.
Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl III.
Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl IV.

6 Anonymita a internet

6.1 Úvod

Při komunikaci hraje znalost těch, s nimiž komunikujeme klíčovou roli. Je nezbytností pro vzájemné porozumění a hodnotnou komunikaci. V odtělesněném prostředí internetu, v němž komunikace probíhá, se však ti, s nimiž komunikujeme, zdají a mnohdy také jsou nejednoznační. Mnoho základních osobnostních rysů a sociálních rolí, které jsou obvykle patrné v reálném světě, na internetu chybí.

Protože se komunikace na internetu ve většině případů soustředí více na informace, nežli materiálno, jak je tomu v reálném světě, není jednoduché určit s kým komunikujeme…

6.2 Míra anonymity

Ve své bakalářské práci David Šmahel (2000, s.25) provedl dělení míry anonymity na dvě části – na anonymitu objektivní a subjektivní. Podle jeho slov: „Anonymita objektivní znamená, jaká je opravdu reálná možnost identifikace identity odesílatele, jakou máme šanci, že budeme-li pátrat po jeho skutečném jménu, příjmení apod. a budeme úspěšní. Anonymita subjektivní naproti tomu znamená, co si my sami myslíme o anonymitě odesílatele, zda ho osobně známe, či zda si myslíme, že ho známe apod.“

U těchto dvou anonymit pak identifikoval vždy po třech kategoriích.

U anonymity objektivní to jsou tyto kategorie: žádná anonymita, nerozhodná anonymita a zcela anonymní.

U anonymity subjektivní rozeznává tyto kategorie: zcela anonymní, středně anonymní, a neanonymní.

Já jsem bez vztahu k předcházející práci a na základě svých poznatků identifikoval tyto kategorie anonymit:

- Žádná anonymita
- Pseudoanonymita
- Skutečná anonymita

Nyní je postupně popíši:

6.2.1 Žádná anonymita

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Kecálci v Linuxu

Maily dnes nefrčí

Maily dnes nefrčí a na jejich místo se bezpochyby derou kecálci, neboli správně řečeno instant messenger klienti, zkráceně IM. Programy, které zajišťují komunikaci mezi dvěma a více lidmi v reálném čase. Pro ty co stále nevědí o čem je řeč, uvedu jednoduchý příklad.

Představte si jednoduchou aplikaci - kecálka, v které máte seznam všech svých rodinných příslušníku, přátel, spolupracovníků a vůbec všech lidí, z kterými si máte co říct. Lidi z tohoto seznamu si pak rozdělte na dvě skupiny. Lidé z první skupiny mají právě kecálka zapnutého, jejich jména v seznamu jsou žlutá. Lidé z druhé skupiny mají kecálka vypnutého, jejich jména v seznamu jsou šedá. První skupině lidí máte tedy možnost zaslat zprávu s vědomím, že si ji hned přečtou a budou reagovat, což znamená, že vám hned i odpoví. O druhé skupině, lidí s šedými jmény víte, že právě není v prostředí kecálka přítomná, a tak ji alespoň zanecháte vzkaz, který se přečtou a odpoví později.

Někteří z dnešních kecálků mimo přenosu textových zpráv umožňují i přenos souborů, hlasu a videa, tak své přátele můžete dokonce vidět a slyšet. Společnost Google dokonce svého kecálka integrovala do prostředí své mailové schránky. Takže si namísto mailování kolikrát raději se svým protějškem bez problémů pokecáte.

Trocha z historie

S vědomím, že historie většinou není nic moc zábavná a daleko lepší je žít současností, budu stručný. Poprvé se systém, který umožňoval zasílání krátkých textových zpráv objevil na počátku 70. let minulého století v privátní síti PLATO. Okruh uživatelů tohoto systému byl však velmi omezen. V 80-90 letech doznal značného rozšíření UNIX/Linuxovový program Talk. Jediné, co mu do správného kecálka chybělo byla prezenční listina, tedy seznam, který vám ukazuje, který z uživatelů je a není přihlášen. Po Talku přišel Zephyr, který rovněž jako Talk měl zázemí v UNIXu, ale na rozdíl od Talku již svým uživatelům dával informaci o tom, který z vašich protějšků je právě přihlášen. O dobové dokonalosti Zephyru svědčí fakt, že je některými univerzitami v USA používán dodnes.

Revoluci v komunikaci způsobila Izraelská firma Mirabilis, která ke konci roku 1996 představila komunikační systém ICQ. Systém uměl jednoduše spravovat seznam uživatelů, podávat informace o tom, kdo je právě přihlášen a zasílat uživatelům zprávy. Po představení a velkém úspěchu ICQ se v různých místech světa začali objevovat další kecálci. AOL Instant Messenger – AIM, Yahoo! Messenger, MSN Messenger, Skype nebo třeba Google Talk. Každý však s jiným komunikačním protokolem.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl IV.

Předchozí díly:

Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl I.
Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl II.
Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl III.

5 Jednotlivá komunikační prostředí

5.1 Prostředí elektronické pošty

Předmětem prostředí elektronické pošty je samotná zpráva. Tato zpráva má určitou strukturu, jejíž všechny prvky však nejsou povinné. Tato struktura má následující tvar:

Příklad struktury zprávy elektronické pošty:

Hlavička

Od: Petr.Nekvasil@email.cz
Odesláno: 31. října 2001 10:56
Komu: Jan Rozladil
Předmět: Re: spatny barvy

Tělo zprávy (citovaný text)

> Nejak sem pokladal za samozrejmy, ze mas slusnej monitor (nikoliv nejakej
> vyblitej) a umis ho nastavit, stejne jako hru a grafickou kartu. Pak jsou barvy
> IMO v poradku a odpovidaji realite (v realu jsou i zelenejsi i mene zeleny
> lesy) tak jak muze barevnost RGB proti barevnosti RL (Real life ;) poskytnout

Tělo zprávy (náš vlastní text)

Jo, mas pravdu. Mam repas. Ale barvy mu dou slusne. Zkusim se kouknout do setupu, nebo na kartu. Treba s tim pohnu.

Podpis

Petr Nekvasil domu (Petr.Nekvasil@email.cz)

Struktura emailové zprávy popsaná výše se skládá z hlavičky zprávy, těla zprávy a podpisu zprávy.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl III.

Předchozí díly:

Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl I.
Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl II.

4 Prostředky a prostředí komunikace na internetu

4.1 Úvod

Prostředků a prostředí, jimiž a v nichž můžeme na internetu komunikovat, je mnoho. Každý jeden prostředek a prostředí má své specifické vlastnosti, které ho více, či méně odlišují od ostatních prostředků a prostředí. Důsledkem těchto specifických vlastností je, že není možno obecně popsat všechny psychologické rysy komunikace na internetu, aniž bychom se nezmínili v jakých prostředích se tyto rysy vyskytují a pro která prostředí platí.

Proto, abychom si mohli tyto psychologické rysy dávat do kontextu s příslušným prostředím, či prostředkem, provedl jsem rozdělení prostředků a prostředí dle různých kritérií na jednotlivé kategorie. Dělení je předmětem této kapitoly. Jednotlivá prostředí komunikace budou probrána samostatně v následující kapitole – Jednotlivá komunikační prostředí.

4.2 Prostředky komunikace

Prostředky nám umožňují komunikaci v jednotlivých prostředích. Protože nás nezajímá, jak je činnost jednotlivých prostředků technicky zabezpečena, budeme se zajímat pouze jejich specifiky, které mají přímý dopad na komunikaci.

obr1aSchématické rozdělení jednotlivých prostředků komunikacea

obr1aSchématické rozdělení jednotlivých prostředků komunikaceb

Obrázek 2 – Schématické rozdělení jednotlivých prostředků komunikace

Na obrázku 2 vidíme schématické rozdělení jednotlivých prostředků komunikace. Základní dělení je na aktivní a pasivní prostředky. Aktivní prostředky pak dále dělíme na prostředky s off-line přenosem a prostředky s on-line přenosem. U pasivních rozeznáváme jen off-line přenos. Aktivním off-line prostředkem je elektronická pošta. Aktivními on-line prostředky jsou textový přenos, audio přenos a audio-video přenos. U pasivních prostředků rozeznáváme pouze off-line přenos. Takovým prostředkem pak jsou domovské stránky (angl. homepage), nebo nástěnky (board).

Jednotlivé kategorie si nyní vysvětlíme blíže.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Mých nej z lamer.cz

V příspěvku Nejsou okna jako okna jsem zmínil informaci o zařazení mého rozhovoru s Vlastou na server lamer.cz .

lamer

Protože jak jsem v minulých dnech zjistil, že mnozí z návštěvníku webu o tomto výborném serveru nevědí, rád bych ho v tomto příspěvku přiblížil.

Začnu slovíčkem lamer. Výraz lamer v počítačovém slangu označuje člověka pro kterého není práce s počítačem procházkou růžovým sadem. Lamer s počítačem zápasí, do diskuzí klade triviální otázky, nebo svým projevem dokáže rozesmát ostatní.

Z historického hlediska pochází výraz lamer (angl. lame = chromý) ze skejťáckého prostředí, kde mistři kolečkového prkna označovali jedince, kteří dokázali způsobit těžká zranění sobě i ostatním.

V našich českých podmínkách se výraz lamer místy ztotožňuje s lamou, jako hloupým zvířetem.

Lama

Server lamer.cz shromažďuje vtipné, nebo jinak zajímavé útržky elektornické komunikace, kterou lidé mezi sebou vedou prostřednictvím instant messengerů, či jiných velmi podobných komunikačních kanálů. K dnešnímu dni je na serveru lamer.cz umístěno několik tisíc záznamů těchto vtipných hovorů. Ke každému takovému záznamu mohou čtenáři jednoduše zahlasovat a dát tak najevo jestli se líbí, nebo nelíbí.

V následujících řádcích jsem vybral několik mých oblíbených hlášek ze serveru lamer.cz.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl II.

3 Základní psychologické aspekty komunikace v kyberprostoru

3.1 Obecné schéma komunikačního aktu v kyberprostoru

Obecné schéma komunikačního aktu v kyberprostoru je důležité pro pochopení konverzace mezi dvěma osobami, které jsou fyzicky zakotveny v reálném světě, ale jejich komunikace se odehrává právě v kyberprostoru.

Pro vysvětlení toho, jak komunikační akt v kyberprostoru probíhá, vycházím z Plaňavova schématu (1996), který znázorňuje komunikační akt v reálném světě. Z původního komunikačního schématu zachovávám složky týkající se komunikace v reálném světě. Schéma pak dále rozšiřuji o složku kyberprostoru a doplňuji o další prvky. Celé schéma znázorňuje obrázek 1.

Obecné schéma komunikace
Obrázek 1 – obecné schéma komunikačního aktu v kyberprostoru

Legenda k obrázku:

OA – osobnostní proměnné osoby A

ZA – záměr osoby A

TA –transformátor osoby A jeho záměru na sdělení

TAS – virtuálně transformovaná osoba A a její sdělení

TBS – virtuálně transformovaná osoba B, k níž sdělení směřuje

KP – komunikační prostředí kyberprostoru

RV – rušivé vlivy

TB – transformátor, jímž osoba B přijímá a chápe sdělení

ÚB – účinek na osobu B

OB – osobnostní proměnné osoby B

RP – reakce osoby B poté co byla vystavena zprávě osoby A

ZV – zpětná vazba, ta část reakce osoby B, která se vrací osobě A


3.1.1 Průběh komunikace

Naší komunikace v kyberprostoru, jak je patrno z výše uvedeného schématu, se účastní dvě osoby. Osoba A (OA) a osoba B (OB). Fyzicky se nevidí. Komunikují spolu prostřednictvím počítače (TA, TB). Respektive osoba A nekomunikuje přímo s osobou B, ale s jeho virtuální transformací (TBS), která se od skutečné osoby B může dost lišit. To samé platí i obráceně. Osoba B nepřijímá sdělení od fyzické osoby A, ale od jeho virtuální transformace (TAS). Pro lepší pochopení si celý komunikační akt popíšeme podrobněji.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Psychologické aspekty komunikace na internetu - Díl I.

Následující text, avizovaný nadpisem vznikal během let 2001 - 2002, jako součást mé diplomové práce. Nebojte se, jedná se o celkem lehce stravitelné dílko.

Protože si myslím, že ani dnes, neztratil obsah práce mnoho ze své aktuálnosti, rozhodl jsem se ho nyní formou seriálu, jeden díl týdně, zveřejnit.

Najednou si celý text přečte málokdo. Po malých dávkách to už půjde snáz :-). Dost už ale slov. Můžete se s chutí pustit do čtení.

Diplomka - přebal

1 Úvod

Ač se ještě před několika lety zdálo, že komunikace přes internet je vyhrazena jen úzkému okruhu vyvolených, dnes se tato možnost nabízí i široké veřejnosti. Pro mnoho lidí se dokonce stává nezbytností, ať už v jejich profesním, či osobním životě. Ti, kteří dnes ještě internet nevyužívají, či o jeho užívání ani neuvažují, v brzké budoucnosti se bez něho neobejdou. Zaměstnavatelé, školy, přátelé je k tomu nasměrují.

Přestože je důležitost komunikace na internetu zřejmá, nezdá se, že by se jí samotné dostávalo velké pozornosti. Ano, pozornost se dostává internetu, uživatelé vědí, jak se k němu připojit, jak spustit elektronickou poštu, chat, začít komunikaci, skončit komunikaci, ale mnoho, především nových uživatelů, už netuší, jak správně komunikovat.

Plně si neuvědomují a neznají psychologické aspekty této komunikace. Nevědí, jak správně interpretovat chování a sdělení osoby, s kterou komunikují. Nevědí, jak je vnímá osoba, s níž komunikují. Nevědí, jak pohlížet na možnost anonymity a snadné změny identity, kterou internet nabízí. Nevědí, nakolik jsou osoby, s kterými komunikují, věrohodné. Neznají, co uživatele internetu k jeho užívání motivuje, jaká je jejich motivace k zasílání příspěvků…

Otázek v každém současném i budoucím uživateli internetu dřímá mnoho. Bohužel prací, které se touto tématikou zabývají, je v současnosti v České republice neúměrně málo. Proto jsem se rozhodl ve své diplomové práci této problematice věnovat. Shrnout a utřídit současné poznatky, zkategorizovat jednotlivá komunikační prostředí, a na závěr provést výzkum, který by byl pro tuto tematiku přínosem.

Jsem si vědom značné rozsáhlosti této problematiky, a proto bych upozornil, že tato práce nebude a nemá být úplným shrnutím a přehledem všech dosavadních poznatků, ale pouze těch, o nichž se domnívám, že pro čtenáře mohou být největším přínosem.

2 Reálný svět, kyberprostor a internet

2.1 Úvod

Abychom mohli pojednat o komunikaci na internetu, je důležité nejprve provést správné začlenění. Říci si o tom, k jakému prostředí se váže a v čem je toto prostředí jiné než prostředí reálného světa, v němž den co den komunikujeme a které nám je vlastní.

Komunikací v reálném světě, s níž v následujícím textu budeme internetovou komunikaci porovnávat, myslíme komunikaci ve světě skutečně existujícím, ve světě, na nějž jsme zvyklí a v němž komunikujeme tradičními prostředky.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »