Pražská muzejní noc v africkém rytmu

Bylo to dilema, vydat se do Prahy na pražskou muzejní noc, či nikoli?

Mnoho lidí mě odrazovalo, ať měli vlastní špatnou zkušenost z předešlých ročníků, nebo to jen někde slyšeli. Počasí moc nenahrávalo tomu, že by pražáci vyrazili na vodu, na chatu atd mimo hlavní město.

Uvidím, zkusím to….

PÅ™ed sedmou jsem se Å¡el podívát na Václavák, k Národnímu muzeu, jestli budou schody plné, nikam se nervu a jdu jinam, říkal jsem si. Bylo za pÄ›t sedm a pÅ™ed muzeem byli lidi, ale tak 50 kousků. Byli jsme docela spořádaný dav, žadná tlačenice a nervy. V prostorách muzea jsem proÅ¡el náhodnÄ› výstavu o historii porodnictví, kde bylo málo lidí, promítali tam totiž porod a také porod pomocí cisaÅ™ského Å™ezu, což nedokoukal snad nikdo. Pak jsem Å¡el na výstavu Republika, ta byla pÄ›kná, ale ty prostory už byly užší, ménÄ› místa na průchody, ménÄ› místa na dýchání, nebyl prostor k čtení popisků. Tam by se tedy vyplatilo jít i jindy. Republika zobrazovala jednotlivé oblasti, povídání a tatíčkovi Masarykovi, obecná Å¡kola, obchod, hospoda, dÄ›lnická sednice, sednice stÅ™ední třídy, oblečení, uniformy,….moc pÄ›kných dokumentů.

Mezi sednou a osmou se nahrnulo do muzea hodně lidí, to už se nedalo být skoro nikde. Možná tak u otevřených oken:-)

Huráá jsem venku, řekl jsem si a Václavák se mi náhle zdál úplně prázdný.

Teď nÄ›co menšího, Galerie Langhans, to jsou fotky, není to daleko a lidi to neznaj. I tam mÄ› pÅ™ekvapil zájem lidí, spíše mládež a umÄ›lci, zkrátka takoví ulítlí lidi na první pohled. Ke zhlédnutí byla aktuální výstava – Olaf Breuning.

Už by to chtÄ›lo jen nÄ›jakou tečku na závÄ›r, je to unavující. Náprstkovo muzeum byla ta nejlepší volba a celá akce tam byla asi nejlépe pÅ™ipravena – myslím tak aby se zatraktivnila pro diváky. Expozice byla sice vevnitÅ™ – indiánská výstava, ale i venku. Muzeum má pÄ›knou zahradu a nádvoří, kde si mohli pražáci koupit klobásky, kuskus, vínko, pivko, polehávat posedávat po zahradÄ› a dokonce si zatancovat. Vystupovala africká hudební skupina Barakaba – bubenicko taneční skupina. To byl rachot a lákadlo. PÄ›t černouÅ¡ků ze Senegalu, PobÅ™eží slonoviny, Konga a jeÅ¡tÄ› asi od nÄ›kud zatancovalo, zazpívalo a hlavnÄ› zabubnovalo a to nÄ›kolikrát. Vyzvalo i publikum k tanci a publika bylo více než dost. I zde bylo vidÄ›t, že se jednalo o jiné návÅ¡tÄ›vníky, než v prvnÄ› zmiňovaném muzeu. Generace tÅ™icátníků s dÄ›tmi v šátku, v kočárku, na zádech nebo jeÅ¡tÄ› v pupku. První Å™adu publika tvoÅ™ily dÄ›ti, ve vetÅ¡inÄ› případů silnÄ› hyperaktivní.

Musím říci, že mÄ› nejvíce zaujal Náprstkáč, i když taky mÄ› tam dokázali naÅ¡tvat a to pozitivní diskriminací. BÄ›hem dvou hodin, co jsem tam byl v kotli, se organizátoÅ™i dvakrát snažili prorazit cestu vozíčkářům, aby taky nÄ›co vidÄ›li, že? Což chválím. Spolu s vozíčkáři se ale chtÄ›lo protlačit deset lidí, co prý k jednomu vozíčkáři patří, jojo, to jsem mockrát nevidÄ›l, že by jeden vozejk tlačilo deset lidí, ale pÅ™ece jen jsou chvíle, kdy se vyplatí znát nÄ›jakého vozíčkáře a nalepit se na nÄ›j. Navíc se tam rvali hlava nehlava, dítÄ› nedítÄ›, tÄ›hotná žena netÄ›hotná. “ Nevídíte že je na vozíku?“ Duc, tu tÄ›hotná se chytá za bÅ™icho, tam dítÄ› vykÅ™ikne, páč mu nÄ›kdo dupl na nohu. Jo tak jsem si uvÄ›domil, co je to pojem pozitivní diskriminace.

Bylo zde plno dětí, proč? Nemaj hlídání? Nemaj peníze a tohle je zábava zadarmo? Nevím, možná to byla taková předprázdninová premiéra, brzo děti budou křepčit u ohňů do půlnoci.

LetoÅ¡ní noc se podle zpráv účastnilo pouze 170 000 lidí, loni 200 000, otevÅ™eno bylo 55 objektů. Proč letos ménÄ›? Protože hodnÄ› alternativců bylo na United Islands of Prague – což ale nebylo zadarmo?! :-)

You can skip to the end and leave a response. Pinging is currently not allowed.

2 komentáře k “Pražská muzejní noc v africkém rytmu”

  1. Ja.rek napsal:

    No, podle BonusHunters.cz – United Islands – Hudební objevy v souostroví Praha – zadarmo si myslim, ze spojene ostrovy zadarmo byly, az na nektere kluby, kde bylo regulacni vstupne.

  2. Lenka H. napsal:

    Náprstkovo muzeum patří v Praze mezi mý nejolíbenější. Ale chce si to vyhradit nějakej čas, aby si to člověk v klidu prošel.

Napište prosím komentář

You must be logged in to post a comment.