Archív pro Leden, 2008

A připomínám, mimo bijáků existují i divadla

Ano, je to přesně tak, jak říká nadpis. Mimo bijáků existují i divadla. Takové ty budovy plné úžasných lidiček - herců, kteří, a to teda jako že fakt jo, před vámi vystřihnou jakýkoliv příběh, že budete čubrnět. Je mi jasný, že teď spousta z vás čtenářů kroutí hlavou, jako že fakt ne a na Hollywood žádný divadlo a herci nemají, ale já vám říkám, že mají.

Divadlo je prostě kumšt. Žádné oblbování diváků miliónovými triky, deseti tisíci zkažených nikdy nepoužitých záběrů, dubléry a hvězdičkami s protekcí. Divadlo je pouze čistá práce se značným množstvím herecké invence, která se odehrává v reálném čase před očima reálných diváků.

divadlo

Ne, stále nevěříte? Ale ano, budete muset, dnes jsem totiž na jednom takovém představení byl, a tak vím, o čem píšu. Pět herců toho během dvou hodin zahrálo víc, než tisícihlavý dav umělých komparzistů v americkém velkofilmu. Ano, těchto pět divadelních herců, pobavilo a k zamyšlení přivedlo zúčastněné diváky lépe, než jakýkoliv americký film z poslední doby.

A navíc, na kvalitní divadlo se na rozdíl od úlisných kousků stříbrného plátna nepodíváte ani z počítače. Všem kdo divadlo navštěvují, nebo o něm jen slyšeli je totiž nad slunce jasné, že kouzlo divadelního představení je pouze v tom pomíjivém okamžiku současnosti, kdy jej herci hrají. Kdykoliv později ze záznamu to již není ono a pokud jsou mezi vámi tací, co znají divadlo pouze ze záznamu, vězte, že vůbec nevíte, co to divadlo vlastně je.

Divadlo je život, divadlo je to co bylo před filmem a to co bude i po filmu. Divadlo se nedělá pro peníze jak je tomu u filmu. Divadlo se dělá s lásky k umění a pro diváka. Divadlo se dělá kvůli vám a tak pokud dostanete někdy nápad, zajít do kina. Zkuste si vzpomenout a zajděte raději do divadla. Myslím, že budete mile překvapeni.

Výborný vtip o blondýnách

Před chvílí mi do mailové schránky spadnul výborný vtip o blondýnách. Nebo alespoň mě se líbí, tak bych se rád o něj s vámi podělil a tím vám zpříjemnil středeční podvečer ;-). Autora vtipu neznám, ale pokud by se mi přihlásil, byl bych rád.

Blondýna sedí doma naštvaná, že je bez peněz a přemýšlí, jak by k penězům přišla. Vtom ji napadne únos dítěte. Hned běží před školu, kde si vyhlídla prvního hezkého kluka a spěchá s ním domů. Doma usedne ke stolu a píše anonym:

Milá maminko dnes jsem ti unesla syna a chceš li ho ještě vidět tak dej do igelitky 1 000 000,-Kč a nech mi je zítra v 16.00 v centru u kašny.

Blondýna zalepila obálku, předala ji klukovi a poslala ho s ní domů.

Na druhý den běží ke kašně a tam igelitka s milionem a dopisem.

V tom stálo:

“Milion Vám posílám jako výkupné, ale můžu Vám říct, že my blondýny bychom si takové sviňárny dělat neměly!”

(autor neznámý)

Fejeton – malá lekce z českého jazyka a literatury

Tento příspěvek jsem napsala, protože si myslím, že je potřeba vám něco vysvětlit a to, co je fejeton. Už dříve jsem si všimla, že si buďto nevšímáte kategorii - žánrů, v jakých jsou naše příspěvky zařazeny, a nebo nevíte, co si pod daným žánrem představit. Pak článku a ději v něm popisovaném přikládáte trošku jiný význam, než ve skutečnosti má.

O fejetonu

Slovo fejeton vzniklo z francouzského feuilleton, což znamená lístek, nebo taky poznámka pod čarou.

V dnešní době se v tisku objevují i dílka s označením fejeton, ale zdaleka nesplňují to, co má fejeton splňovat. Jak se v tom pak mají děti a studenti vyznat, když se před psaním domácího úkolu inspirují fejetonem nefejetonem?

Abych se mohla pokusit vysvětlit co je fejeton, musím zabrousit nejříve trochu jinam.

Žurnalistika se rozděluje na dva žánry: zpravodajství a publicistika.

Zpravodajství – autor informace vyhledává, zpracovává a předává lidem. Zpravodajství tedy je objektivní, rychlé, vyvážené. Autor čtenáři nesděluje svůj názor na věc. Např. Neprotěžuje ani jednu stranu sporu, nesděluje čtenářům, jak by situaci řešil on. Zpravodajstvím by měly být zprávy v televizi, novinách, dnes i na internetu.

Publicistika – autor k informacím, či událostem dodává svůj názor a někdy se i snaží ovlivnit názor čtenáře - přesvědčit ho o své pravdě. Publicistické žánry: esej, reportáž, recenze, komentář, rozhovor, fejeton, sloupek a další.

Fejeton je krátký literárně publicistický žánr. Je psán s humorem, ironií, sarkasmem, nadsázkou a musí být zakončen pointou.

Autor může polemizovat o dané problematice, snaží se čtenáře získat na svou stranu.Takto napsaný fejeton se nazývá polemický.

Autor se i může ptát na názory čtenářů, vyzývá je k zamyšlení, ptá se na jejic názor. Tento fejeton se nazývá beseda.

Nejčastěji užívaný fejeton je satirický, je plný nadsázky, vtipu i ostrých slov. Bojuje proti lidské hlouposti, pověrám i nevěrám:-), míří do svědomí čtenářů.

Fejeton se vždy týká jednoho tématu, jedné myšlenky. Cílem fejetonu je čtenáře pobavit a dovést k zamyšlení.

Zde publikujeme mnoho příspěvků jako fejetony. Fejeton je subjektivní žánr. Subjektivní se ale nerovná pravdivý. To mi objasnila lektora tvůrčího psaní - Markéta Dočekalová.

Je-li text subjektivní, znamená to, že je na věci a problémy nahlíženo očima autora, jeho viděním a cítěním a vše je filtrováno přes jeho duši a životní zkušenosti. To je subjektivní text. A takový text může být naprosto pravdivý, ale také nemusí, čili to s pravdivostí nebo-li objektivností textu nemá vůbec nic společného.

Často místo zamyšlení nad pointou, nebo „co tím autor chtěl říci“ čtenáři přemýšlí nad tím, co ten LuFa, Dena, Marcela nebo já jsme asi za člověka, jak můžem toto říci, z onoho si dělat legraci a ono zlehčovat. Opravdu, fejetony musí být subjektivní, mohou být i pravdivé - tedy z autorova života, ale nemusí. A často nejsou, to by pak čtenáři o autorech věděli moc. To je asi to co jsem vám dnes chtěla říci.

Za sebe přiznám, že plno věcí jsem někde slyšela – v restauraci, ve vlaku, od dětí. Málo z nich jsem osobně prožila. Inspirace je všude, stačí jen ji sebrat a dát na klávesnici.

Zaručené správný fejeton (zkontrolován lektorkou):

Rodičák

Na záletech

Ztracená láska

V té době byly počítače velké jako tělocvična a právě v té době jsem se poprvé vážně zamiloval. Po 5 letech od války a skoro 7 letech války, pokud budeme brát za počátek třicátý osmý rok. Ten rok jsme hodili přes palubu Československo. Ono, co se taky dalo dělat. Opilcům a bláznům se neodporuje.

***

Ona se jmenovala Margarita a byla imigrantka ze Španělska. Nádherná, vášnivá jako horká letní noc.

Jednoho dne se to muselo stát, přišel jsem o ni. Jen jsem to zatím vůbec nevěděl. Byl to dlouhý vztah, ve kterém se ani jeden z nás nemusel omezovat. Vždy udělala vše, co jsem chtěl a naopak, pokud jsem ji mohl v něčem vyhovět, udělal jsem to.

Ten den byl nádherný pátek, přišel jsem k ní a vůbec jsem si neuvědomoval, že se dnes vidíme naposled. V tak krásný den by to opravdu nikdo nečekal.

Pak jsem byl z nenadání odvolán, ztratil jsem ji z očí. Vrátil jsem se až o čtyři dny později. Ona nikde, hned mi to došlo, někdo ji musel ukrást, unést… Ale proč? Měla snad v sobě něco, o čem jsem nevěděl? Byla snad někomu nepohodlná? Bude chtít někdo výkupné? A jestli ano, kolik?

***

Mnoho otázek a žádné kloudné odpovědi. Musel jsem si sednout, abych se nezhroutil. Byla to pro mě velká ztráta. Ten den jsem již nebyl k ničemu, jen jsem seděl, kouřil a přemýšlel, komu to mohlo prospět. Komu? Museli to udělat oni, ano ONI. Zvedám telefon a vytáčím číslo, které jsem si kdysi vryl do paměti právě pro takový případ. Nikdy mě však nenapadlo, že ho opravdu využiji.

Na druhé straně to zapraská a ozve se hlas. Slyším jej jako z velké dálky. Diktuji co se stalo, některé věci musím opakovat vícekrát. Osoba na druhé straně si vše pečlivě zapisuje. ‚Ztracená láska.’ „Jasně, hned k Vám někoho pošleme. Jen, jste si opravdu jist tím, co se ztratilo?” „Ano, jsem.” Opravdu , během chvíle tu byli. „Tak nám popište, jak vypadala.” Vše jsem jim popsal, koukali na mě celkem nechápavě. Pak se mě ještě zeptali na její původ. Odpověděl jsem podle pravdy, je z kontinentu…. Poslední jejich otázka zněla nějak v tom smyslu, jestli jsem si opravdu jist tím, co se ztratilo. Znovu odpovídám ano. Už jen nevěřícně kroutím hlavou a vzdychám „Ztratila se páska, ztratila se páska, páska.Co je na tom tak zvláštního? Páska se zálohou všech šifer používaných nacisty.”

V tu chvíli se na mě jeden podíval a řekl „Ahá, my tady přijeli hledat ztracenou lásku. Pane majore, víte, už jsme si mysleli, že jste se zbláznil. To je jiná…”

***

Zapálil jsem si další modrou galuisku a šel si zavolat. Volám Margaritě, ale na druhé straně to stále nikdo nezvedá………


Další skvělé povídky naleznete v kategorii povídky.

Plugoo v češtině

A je to tady, výborný webový kecálek Plugoo v češtině. Jak se říká, když se chce, všechno jde. Na samém počátku roku 2008 jsem se v příspěvku Plugoo - překlad do češtiny, zmínil o právě probíhajícím překladu, do kterého jsem se zapojil. Před pár dny pak byla první verze překladu zveřejněna na domovských stránkách Plugoo. Nyní už jen zbývá dopřeložit FAQ, který je pro teď stále v angličtině a poté udělat konečnou revizi celého překladu.

Plugoo česky

Jak jsem z přispěvatelských stránek a nedávných změn zjistil, překladu se krom mě účastnil Standa, Jarda a Martidlo. Tímto všem doposud zúčastněným děkuji. Snad se brzy zvládne i FAQ a revize překladu.

Česky mluvícím uživatelům pak přeji snadnější užívání Plugoo. Případně chyby a nedostatky překladu pak můžete hlásit zde v komentářích.

Související odkazy:

Plugoo, online chat na váš blog

Plugoo v samostatném okně

Levná DVD na aktuální týden (14. - 20. ledna 2008)

(Aktualizovaný přehled všech příspěvků s tématikou levných DVD umístěných na těchto stránkách naleznete v příspěvku: Levná DVD - Seznam všech příspěvků s touto tématikou)

Když se mnoho měsíců zpět objevila na stáncích první super levná DVD, jeden by řekl, jak rychle přišla, tak rychle odejdou. Naštěstí nestalo se tak a týden co týden na trh přichází nová DVD. Některé tituly jsou výtečné, snad by se až dalo napsat povinné ;-), jiné zas za moc nestojí. Rozhodně si ale každý vybere.

Protože levná DVD sleduji celkem pravidelně, občas si i nějaké domů pořídím, rozhodl jsem se výsledky svého sledování dávat takto formou příspěvku a to vždy na aktuální týden. Myslím, že tak to bude užitečné všem, kdo se po levných DVD také dívají.

Před tím, než se pustím do prvního souhrnu levných DVD na období 14. - 20. ledna 2008, bych vás rád ještě upozornil, že seznam mnou hodnocených DVD nemusí být úplný a některá DVD mohou chybět. Na druhou stranu pak zde některá uváděná DVD nemusí ani vyjít. I přes toto si ale myslím, že přehled bude užitečný a dostatečně aktuální.

U mě pro tento týden vyhrává Vůně ženy. A co u vás?

Levná DVD na aktuální týden (14. - 20. ledna 2008)

Návrat sedmé roty (1975) - 14.1. 2008. - AHA!

Neméně úspěšné pokračování výborné komedie z druhé světové války - Sedmá rota, kterou jsem jako malý miloval. Tři zcela obyčejní Francouzi Chaudard, Pithivier a Tassin, nejsou žádní velcí hrdinové, spíš naopak, raději žijí v ústraní a do ničeho by se nejraději nemotali. Osud v jejich případě však tomu chce jinak. Zažijí spolu spoustu dobrodružství a vykonají mnoho hrdinských činů.

Pokud se rádi bavíte a Návrat sedmé roty ještě nemáte, rozhodně ji ke koupi doporučuji.

Odkaz na CSFD: Návrat sedmé roty (1975)

Špinavá dohoda (1986) - 15.1.2008 - Blesk

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Čím proslula Jizerská padesátka?

Tento víkend se v Bedřichově konal 41.ročník Jizerské padesátky. Málo se ví, jak tento běžecký závod vlastně vznikl. První ročník sloužil jako testovací závod horolezců TJ Lokomotiva Liberec, účastnilo se ho 52 závodníků.

Bed

V současnosti se jedná o proslulý závod, jak pro profesionály, tak amatéry. Trať i závodníci jsou zahlceni v reklamách sponzorů, závod je i silně medializován. Málokdo ale ví co byl ten historicky největší zlom, který proslavil Jizerskou padesátku. Jakým způsobem vzrostl počet závodníků z 52 na několik tisíc? (Letošního závodu se účastnilo přes 4000 závodníků a zhruba stejný počet diváků.) Jizerský Bedřichov tedy dostává zabrat.

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

Pozvánka do duše Pražské Češky

Byla to Praha, kdo byl mým nejsmyslnějším milencem. To její doteky mě utvořily.
(Pražská Češka?)

Mirka Langerová, aneb Pražská Česka ve znamení vodnáře a ohnivého kohouta. „Tajemná“ osoba a především blog, na který se každé dopoledne den co den vracím a s potěšením do sebe nasávám každou řádku nově zveřejněného zápisku.

Mimo věcnou rovinou a mnohdy zajímavým životním postřehem, či popsaným hlubokým osobním zážitkem v sobě Mirčiny příspěvky skrývají značné množství úžasných básnických obrazů. A vlastně jsou to právě i tyto básnické obrazy, kvůli kterým se na každý nový příspěvek těším a které tak celý blog vyčleňují s tisíců „klasických“ blogů a posouvají ho kamsi k hranicím beletrie.

Čtení Mirčiných příspěvků není jednoduché a jistě to chce i nějaký čas, než se člověk začte a všechny zajímavé, nevšedně podané myšlenky si pustí k tělu. Pokud tak učiní, bude se jen těžko od blogu Pražské Češky odpoutávat a stejně jako já, Klárka a mnoho dalších bude den co den blog Pražské Češky navštěvovat a těšit se z nových příspěvků.

Tímto nedělním příspěvkem bych vás tedy rád do duše, světa Pražské Češky pozval. Mirka mi snad promine, že to takto dělám za ní.

Odkazy:

Blog Pražské Češky

Pražská Češka na Písmákovi

Krabičková závislost

Máme s Denou kamaráda, jak jinak “ajťáka”. Takoví jsou nejlepší, umí poradit s věcmi, s kterými si nevíme rady.

Nedávno se mě Dena ptala: “Hele, jak on to dělá, kdykoli se připojím je on - line, přitom pracuje, má rodinu, jak to může všechno stíhat?”
“No a to ještě nevíš, jak strašně moc hraje hry.”
“Někdy je prej mastí celou noc…” Dodávám.
“Já bych ho přizabila, mít ho doma.” Kroutí hlavou Dena.
“Já taky.” Utvrzuji ji.

Když jsme se všichni tři setkali v hospodě, Dena to nevydržela a zeptala se ho:
“Hele, jak ty to děláš, jak to všechno stíháš, práci, počítač, rodinu….. nenadává Ti manželka, že furt sedíš u PC, já bych teda nadávala….”

Ajťák se jen pousměje a začně vyprávět, u PC sedí hlavně po večerech a manželka na něho stejně nemá čas, protože žehlí a uklízí. Vyplyne z toho, že má doma all inclusive service a jsou spokojení. Prý všichni.

“Tak víš co, příště pošli do hospody s námi manželku a my ji to vysvětlíme, jak si udělat doma pořádek.” Navrhuje rázně Dena.

“Tojo, to určitě, a uděláte mi rozbroje v rodině, ani náhodou….” Chytře konstatuje ajťák.

************

Tento týden nešla jeho krabička připojit na síť, takže byl bez spojení se světem.

“Ty si vůbec neumíš představit jaký to je? Co já teď mám dělat, já nemůžu dělat vůbec nic.” Stěžoval si.

“Tak se můžeš věnovat rodině, číst si…..” říkám, ale neposlouchá mě.

“Ty se mi směješ, jen počkej, až se to stane tobě, taky z toho budeš špatná, to je strašný, co já mám dělat….” Slyším opět.

************

Je sobota po obědě a ajťák je jak jinak, připojen.

“Byl jsem celý dopoledne s dětmi, ještě musím doma něco dělat, na pc jsem jen chvíli.” Hlásí.

“Manželka mi nadává, že mám jít od počítače.” Stěžuje si.

Z chvíle je asi 30 minut. Občas ho odháním i já, aby nebyla manželka naštvaná i na mě, ale nedá se.

Najednou mi ale napíše:
“Už musím jít, už tady na mě křičí úplně všichni….” A je v tu ránu off-line.

Tak a teď jsem zvědavá, kdy se zase připojí, jestli na něj nepřilítl nějaký váleček na nudle…..

Tématický související odkaz:

Nový typ člověka – Ajťák

“Ajťák” a vánoce

LinkedIn - síť profesních kontaktů

Možná vám to taky přišlo, e-mail v angličtině, který se na první pohled podobá spamu. Tak jste to smazali. Na druhý pohled vás zarazí, že tam je jméno vašeho kamaráda, kolegy, nadřízeného, spolužáka. Pak se buď příležitostně zeptáte jeho, nebo se snažíte tím prokousat sami.

Pozvánka může vypadat například takto:

Lukas,

Because you’re a person with whom I’d like to stay in touch and up to
date, I’m inviting you to join my professional network on LinkedIn.

LinkedIn not only helps me stay current with the relationships that
matter most to me, it also gives me access to new business
opportunities available only through my network.

It only takes a minute to sign up and join my network.

- Petra

Nebo:

Klára,
I’d like to add you to my professional network on LinkedIn.

-Lukas

Follow this link to join Lukas Faltynek on LinkedIn:
https://www.linkedin.com/xxxxxxxxxxxxx

Nebo je možno napsat zvací text sám, tedy v češtině.

Co to tedy je?

Jedná se o vytváření síťě profesních kontaktů. Obvykle to začíná tak, jak jsem popsala výše. Někdo vám pošle pozvání k připojení se do síťě kontaktů. Vyplníte údaje o sobě, jméno, univerzita. Můžete i vyplnit své předchozí profese a zaměstnání a dokonce vložit fotku. Následně můžete vyhledat současné i bývalé kolegy, kteří jsou připojeni. Stejně jako přes firmu, můžete i přes univerzitu vyhledat i vaše spolužáky.

Pozvánku můžete poslat i ostatním lidem, na které znáte e - mail.

Proč se lidé připojují?

  • K hledání kontaktů - kde pracují spolužáci, bývalí kolegové, kde pracovali vaši současní kolegové,…
  • K hledání nové práce - zaměstnavatel si vás může najít sám, nebo si vy najdete jeho
  • K hledání (přetahování) zaměstnanců - specialistů
  • Diskuze k odborným tématům - výměna zkušeností pomocí dotazů a odpovědí

    LinkedIn má v současné době už přes 14 milionů uživatelů. Na podobném principu funguje více “sociálních sítí”, bývá zmiňován Orkut nebo MySpace.

    Pokud máte osobní zkušenost jak s LinkedIn tak něčím podobným, obohaťte nás v diskuzi. Díky.