Za chvíli tu máme Štědrý den, tak vám všem čtenářům přeji za všechny autory blogu jeho krásné prožití. Taktéž hezké prožití následujících svátků a úspěšný vstup do blížícího se roku 2008.
Mimo hezkých článků na blogu vám přeji hlavně pevné zdraví. Pokud bude, vše ostatní pak přijde samo.
Lukáš, Klárka, Dena, Štěpán F., Tlampač.
Aktuální informace k projektu humanitání organizace ADRA, o kterém jsem psala v článku Má to smysl – česká pomoc v Keni můžete sice najít na www.kena.websnadno.cz, ale já vás ráda budu průběžně informovat:-)
Od 9.7.2007 do 18.12.2007 bylo obdrženo 443 DMS a jelikož tuším, že díky patří i některým z vás, přikládám PFko od Aleše Bárty.
V roce 2008 by se ve zdravotnickém zařízení Itibo měla vystavět zubní ambulance. Dále se plánuje vytvoření mobilního zdravotnického týmu a navázání spolupráce se studenty medicíny a středních zdravotnických škol (Více info).
Již od mala si Vánoce tak trochu spojuji se sledováním filmů. Letos tomu nebude jinak. Pár nádherných filmů se mi doma nashromáždilo. Dalších pár se třeba objeví pod stromečkem :-). Takže co čas dovolí a bude chuť budu se dívat a dívat a dívat ;-).
No a aby zhlédnuté filmky jen tak nezapadly, rozhodl jsem se pro každý jeden viděný snímek zde napsat jeho název a pár větami ho ohodnotit. Třeba tak ke zhlédnutí inspiruji ostatní. Příspěvek budu do Nového roku aktualizovat, tak aby se zde objevily všechny filmy.
Vy ostatní se můžete o svých zhlédnutých filmech vyjádřit v komentářích.
Zhlédnuté filmy Vánoce 2007 – bude aktualizováno
Mr. Brooks (Mr. Brooks – 2007)
Pan Brooks je schizofrenik, který si vcelku dobře se svým druhým já rozumí. Jako obchodník a majitel obrovské společnosti má vše naplánováno do nejmenšího detailu a tak není divu, že ho obchodní komora zvolí mužem roku.
Po všech útrapách (Davídek a Gabča v nemocnici :-() jsme zas celá rodinka doma. Rozhodně ne zdraví. Dáda má ještě nějaký čas nařízen klid. Lucinka, potom co ji byla ve čtvrtek lékařem objevena angína, také. Ve čtvrtek pak na kontrolu.
Štědrý den ale oslavíme všichni pospolu a to je fajn. Díky tedy všem co nám drželi a drží palce při rychlém uzdravování.
Ježíšek má před Vánoci hodně odpovědnou práci. Musí přečíst všechna přání, vyhodnotit zda je intenzita zlobení v souladu s požadovanými dárky, ty pak musí obstarat ve správném množství, velikosti, barvě. Když vše sežene, většinou se mu uleví, oddechne si, dárky schová a dále sleduje střídavé zlobení a dobré skutky dětí. Balení dárků nechává až na poslední chvíli, což mu už nejednou připravilo starost navíc.
Většina oken paneláků už je tmavá, v jednom patře se svítí.
V obýváku je spousta papírů, mašlí, jmenovek a mezi tím mamka. Je předštědrovečerní noc, poslední šance, kdy zabalit dárky, které „vyzvedla“ od Ježíška, ten už neměl čas ani sílu dárky zabalit. Mamka vypadá poněkud znaveně, ale každý dárek balí se vzpomínkou na toho, komu ho už zítra Ježíšek přinese. Často se i pousměje, její dcerka už spí, věří tomu, co jí bylo řečeno: “Tomu, kdo je celý rok hodný, Ježíšek zítra večer přinese dárky, o které si napsal.“
Náhle se pootevřou dveře dětského pokojíčku, malá ospalá holčička, s vlásky přes oči, si to šine přes chodbu přímo k obýváku. Mamka je úplně tuhá a v němém úžasu jen kouká, co bude následovat. Holčička ovšem přímo před vstupem do obýváku zahne k toaletě. Při otevírání dveří se podívá do obýváku, oči mamky a dcerky se setkají, pro holčičku je to patrně neobvyklý pohled, ale rozespalost a potřeba, proč vstala z vyhřátého pelíšku ji táhne dál na záchod.
Předevčírem jsem byl s Lucinkou kupovat vánoční stromek. Co mám zkušenost, téměř nejvyšší čas na to, aby si člověk, nějaký hezky stavěný vybral.
Minulý rok jsem bral stromek den před Štědrým večer a řeknu vám, tvary byly víc než divné. Prostě nehezké. O tvaru a době nákupu se zde ale zmiňovat nechci. Spíše by mě zajímalo, jakému stromku dáváte přednost. Přírodnímu, nebo umělému?
Co se týká mého mládí, po mnoho let jsme doma měli nádherný umělý stromek. Ne skutečně to nebyla žádná záchodová štětka. Mnoho lidí si náš umělý stromek dokonce s přírodním pletlo.
U ženy měli naopak vždy stromek přírodní. První vánoce, které jsme spolu s ženou ve společné domácnosti slavili, jsem ještě umělý stromek prosadil. Pak už pro zachování míru, ne. Od té doby máme tedy vždy Vánoční stromek přírodní.
Je třetí adventní neděle roku 2007, sníh nikde, slunce v peřinách a my přesto vyrážíme z Libochovic na zříceninu hradu Hazmburk – na výlet. Před námi je tedy cesta sice jen cca 4 km ale hrad leží na kopci, který se mi zdá nemalý. Zatím vidíme jen dvě věže, jednu menší, druhou větší. Cesta vede po silnici, po poli a mezi sady, kterými je kopec posetý. Nikde ani živáčka, celou dobu, tedy vlastně živáčka jo, sem tam vidíme srnčí zrcátka.
„Myslíš, že nahoře někdo bude?“ Ptám se.
„No měl by být, je tam vstupný.“ Dostane se mi odpovědi.
„Kdo by tam co dělal, takhle sám, vždyt je taky možný že tam za celý den nikdo nepřijde.“ Divím se nahlas.
Pokračovát dále ve čtení příspěvku »
Poslední dny, co jsem s Lucinkou doma, nám z věže hraje Dáda Patrasová. Album Vánoce s Dádou. Každý den to přehrajeme minimálně 20 x. Nic moc :-(. Luci je ale šťastná a já si zvykám. Některé písničky si už pomalu s Luci začínám notovat :-). A jedna písnička – Ježíšku můj, se mi dokonce zalíbila natolik, že vám zde přepíši její text.
Ježíšku můj
Dagmar Patrasová
Každý večer prý se modlit mám,
maminka mi často říkala.
Za tatínka, za maminku, za brášku,
za lidi dobré vůle, prosím já.
Ježíšku můj, pojď ke mně blíž
a já ti povím, co ty stejně dávno víš.
Ježíšku můj, otevři skrýš,
ať všechna zvířátka před mrazem uchráníš.
Každý večer prý se modlit mám,
modlím se už takhle od mala.
Za maminku, za tatínka, za brášku,
za lidi dobré vůle, prosím dál.
Ježíšku můj, jak poznat mám
v,tom velkém světě, kdo je přítel a kdo ne.
Ježíšku můj, jen ty to víš,
tak kdy už dospělý svět jednou prohlédne.
Lásku máš pro všechny, upřímně jí rozdáváš,
vždyť stačí jenom chtít.
Ježíšku můj, pojď ke mně blíž,
ty všechna zvířátka a lidi ochráníš.
ty všechna zvířátka a lidi ochráníš.
A co vy, posloucháte v tomto prosincovém čase Vánoční písničky?
K této úvaze mě dovedl nedávný článek Bourův Peprnet porušil dohodu se státem, může přijít o miliony uveřejnění internetovým deníkem idnes.cz.
Kdo jste kdy o zpackaný webový projekt Peprnetu zavadil, jistě mi dáte za pravdu, že větší hrůzu na internetu těžko pohledat. Holt, televizní hvězdička a internetový nevím kdo, Slávek Boura, který za Peprnetem stojí, velmi těžce něco nezvládl. Zvlášť když na to něco z kapes daňových poplatníků, tedy i vašich kapes, vyfasoval více než pět miliónů korun.
Velmi rád na špatné věci zapomínám a tak jsem byl rád, že jsem o Peprnetu od léta neslyšel. Předevčírem na mě ale bohužel Peprnet vykoukl ze stránek idnes.cz a mě to nedá, abych k němu pár svých pocitů nenapsal.
Co mě na Peprnetu štve především, není jeho ubohé grafické provedení, minimální čtenářská základna a nepřehledné ovládání, ale je to právě a pouze oněch víc jak pět miliónů, které lidově řečeno jen tak vylétly komínem. Dobře, ať si kdo chce svoje miliony vyhazuje komínem. Ale naše miliony? Za ty, ať se raději něco prospěšného udělá. Při nejhorším i třeba kvalitní webový projekt. Ne však matlanina v podobě Peprnetu.
Vánoční blahopřání (složeno pro Vlaďku)
Štěpán Faltýnek
29.11.2004
Co že patří k vánocům?
Úsměv, dobrá nálada?
Jo, možná tak za mlada,
dnes mě točí celý dům.
Hlavou se mi honí směle:
Zas nestihnu uklidit.
Že se to má ošidit?
Jděte mi s tím do pr…. .
