Lukáš Faltýnek a autoři

Jak už jsem zmiňovala v příspěvku (Reportáž z Letní novinářské školy - za rok se můžete zúčastnit i vy),mám pocit, že znalost naší krásné češtiny upadá.

Přiznám se, že i já leckdy nevím, a to mám pocit, že jsem ve třídě byla vždy nejlepší češtinářka, tedy po paní učitelce. No byla jsem, ale to jsme třikrát týdně dokola opakovali, vysvětlovali, psali diktáty, doplňovali y a i. Dnes už mě ani na chyby nemá kdo upozornit.
Nedávno mi napsal jeden docela vysoce postaveny pán vzkaz a měl tam 2 hrubky. Jenže on když tu správnou češtinu neumí nikdo, tak ani nikdo nepozná, že tam jsou….

Několik měsíců jsem měla na starosti firemní web, téměř kdykoli jsem se chystala publikovat novou aktualitu, něco se mi nezdálo, musela jsem hledat, ptát se, prostě se ujistit, zda to je dobře, protože by to byla stašná ostuda - z mého pohledu.

Tehdy jsem si vzpomněla na radu z jedné z přednášek v Lidovkách a sice pod filozofickou fakultou existuje Ústav pro jazyk český, pod nímž funguje (Jazyková poradna) Je možno tam zaslat dotaz e - mailem, nebo zavolat. Zkusila jsem to několikrát a můžu doporučit. Pokud spěcháte, je lepší tam zavolat.

Další alternativou jsou (www.pravidla.cz) myslím, že taky dobré, i když zrovna na stránkách zmiňované poradny je napsáno, že správnost nezaručují.

Poslední tip - když jsem opravdu v nouzi, bez internetu, sáhnu na jakýkoli slovník (ČJ/NJ) a slovo si najdu ve slovníku, když ho nenajdu v jedné verzi, zkusím to v té druhé - ta pak bývá správná. Minulý týden jsem tak při kontrole domácího úkolu žákyně 5.třídy základní školy učinila dvakrát. Ale za to jsme to měly dobře!!!

Všimli jste si taky těch gramatických i stylistických chyb, co jsou kolem nás?!? Nebo už je nevidíte?

17 komentářů

Update: Tak voda v tomto pokusu hořet nemůže. Čtenář Lutix zaslal ve svém komentáři odpověď. Díky. Video je přiloženo níže.

Může voda hořet? Jak je vidět na následujícím hezky zpracovaném videu může. Prázdných baterek máme doma od nejrůznějších hraček dost, tak co nevidět vyzkouším. Třeba ve sklenici od okurek ;-)

Pro ty co nevládnou angličtinou popis pokusu:

K pokusu potřebujete skleničku, či cokoliv skleničce podobného. Baterie, zřejmě mohou být i prázdné a sirky. Pokud vše toto máte připraveno, do skleničky napusťte vodu. Do vody na 30-40 minut ponořte baterie. Poté je vyndejte a vodu zapalte.

Odpověď na pokus:

Pokračovát dále ve čtení příspěvku »

9 komentářů

Po delším rozmýšlení jsem dnes zde na blogu nahradil stránku o mne stránkou autoři. Z počátku jsem si nebyl jistý, nakolik je tento krok k povaze blogu vhodný. Vždyť jsem původně zamýšlel blog jen jako archiv svých článků, které publikuji v jiných mediích a něco rodinných fotografií pro své nejbližší, abych je nemusel každému kdo o ně z příbuzenstva stojí posílat mailem. Jak šel ale čas, zjistil jsem, že více než jen shromažďovat starší příspěvky, mě více baví psát nové věci a to o životě, cestování, zábavě … prostě obyčejných, a při tom zajímavých věcí. Vždyť víte, co zde čtete ;-).

Postupem času se ze svými kvalitními příspěvky přidala Klárka a i když jsem dopředu netušil, jaký to bude mít efek, ukázalo se, že pozitivní a více kvalitních autorů blogu a čtenářům určitě neškodí. Spíše naopak, jedině prospěje.

V návaznosti na počet a pravidelnost publikovaných příspěvků je možno pozorovat zvyšující se počet jak stálých tak i nových čtenářů. Tento fakt je velmi potěšující a motivující k dalšímu psaní čtivých, či jinak zajímavých příspěvků. Lépe se píše s vědomím, že si váš příspěvek někdo přečte.

Tento fakt a dosavadní spolupráce a konzultace s Klárkou mě přivedl k myšlence, otevřít tento blog i dalším kvalitním autorům, kteří by z jakéhokoliv důvodu, třeba neexistence vlastního blogu, měli o publikování svého příspěvku zájem. Přestože v autorech jsem nyní uveden pouze já a Klárka, celkem zde již publikovali čtyři autoři.

Máte-li tedy o čem psát a psát chcete, určitě se mi ozvěte. Příspěvky by se měli týkat především všedního života, volného času, zajímavých tipů na různé věci, cestování, internetu, počítačů, zábavy, názorů ….. . Velmi vítány jsou taktéž povídky, fejetony, nebo poezie. Podmínkou všech příspěvků je pouze poutavost a určitá informační hodnota.

Z podstaty tohoto blogu, který je v současné době nevýdělečný, nenachází se na něm ani žádná komerční reklama, nemohou být ani příspěvky honorovány. Jediné, co se dá zaručit jsou inteligentní čtenáři.

Dalších nápadů, jak vylepšit tento blog je mnoho. Líbí-li se vám tento blog, máte-li zájem jakkoliv v jeho tvorbě pomoci určitě se také ozvěte. V současné době by mohl nejvíce grafik :-).

Tolik asi k nově provedené změně týkající se autorů vše. Další pozitivní změny budou v brzské době následovat.

Jakékoliv podněty a nápady k tomuto příspěvku a k dalšímu směřování blogu jsou vítány v komentářích. Děkuji.

Přidat komentář

Dle informací uvedených v článku Google Lights Out San Francisco, se dnes (20.října 2007) všem uživatelům, kteří na www.google.com přistupují z Amerického San Francisca, zobrazí místo v klasicé bílé barvě, v černé. Společnost Google tímto symbolickým gestem reaguje na akci, Lights Out San Francisco (vypněte světla v San Franciscu) konanou 20.října 2007, která je pořádána s úmyslem demonstrovat nutnost šetření energií.

Organizátoři acke Lights Out San Francisco vyzvali obyvatele San Francisca aby si doma namontovali jednu fluorescentní žárovku a ostatní světla v době od 20:00 do 21:00 místního času vypnuli. Tímto krokem by se mělo ušetřit více než 15% veškeré energie spotřebované za běžné sobotní noci.

Kromě samotné podpory akce Lights Out San Francisco si je společnost Google vědoma, že stránky, v černé barvě spotřebovávají oproti stránkám mnohem méně energie. Toto je dáno faktem, že monitor na zobrazení bíle stránky spotřebuje daleko více energie, než na zobrazení černé stránky. Více se o tomto můžete dočíst v příspěvku Is black the new green?

Pokud vás informace o výhodnosti použití černého pozadí, vzhledem k úsporám energie zaujaly, můžete pro vyhledávání používat stránky http://www.blackle.cz/, http://www.blackles.eu/, nebo http://www.blackle.com/.

Já osobně beru tento fakt na vědomí a stránky http://www.blackle.com/ zkusím pro vyhledávání používat.

11 komentářů

Nedávno jsem po několika letech zavítala do Broumova (www.broumov.net), města na konci světa, tedy na konci toho světa českého. Broumov je známý pro blízká skalní města, ale do povědomí návštěvníků se už dostal i Broumovský klášter.

Letos v květnu pro veřejnost zpřístupnila Agentura pro rozvoj Broumovska klášterní zahradu. Vstup do zahrady je volný, zdarma.

Moje průvodkyně, místní rodačka a patriotka mi tu novinu ihned po příjezdu hlásila a moje první kroky po letech v Broumově vedly právě sem. Představila jsem si malou zahradu, upravenou, se záhony růží, možná fontánkou….

Zahrada je obrovská, rozsáhlá, obehnána kamenou zdí. V malém domku je možno zhlednout plány zahrady, pořádají se tam i výstavy. Zahrada je plná stromů, například jabloní. Každý návštevník si může vzít jablko, které je připraveno v košíku u východu. Jelikož bylo sobotní dopoledne, byly jsme tam takřka samy.

„Tady jsme lezly jako malí, přes zeď a běhali tady v těch prostorách. Ukazuje v zadní části zahrady.
„A co to tu bylo?“ Ptám se a zbytky stavby mi nic nepřipomínají.
„ Nevím, asi něco pro zvířata, pamatuji si, že tam bylo seno a sláma.“ Odpovídá Petra.

„Letos v létě, v zahradě byla pořádána divadelní i hudební představení, v rohu zahrady je i ohniště. U tohoto ohniště se při nočních prohlídkách prohání čerti,“ hlásí Petra.

Klášter čas od času pořádá noční prohlídky, lístky bývají vždy měsíc dopředu vyprodány. A jak to probíhalo, zeptala jsem se Petry:

„Noční prohlídka byla super. V zahradě chodila bílá paní (starostka osobně), bezhlavý rytíř a jezinka, pod stromem seděl Hejkal a až úplně vzadu (tam, co jsem Ti ukazovala, že jsme lezli do toho rozbitýho baráku) hořel oheň a kolem něj seděli čerti! Klidně sis mohla sednout mezi ně a ohřát se, bylo to fakt úžasný.

Prohlídka kláštera samotnýho byla zajímavá, hlavně ta atmosféra, když tam po těch chodbách chodíš potmě, to bylo takový zvláštní, výklad nebyl jako ve dne, průvodci se zaměřovali spíš na pověsti a různý příběhy okolo kláštera a Broumovska, bylo to hezký. V knihovně nám průvodce říkal, že nejcennější knihou, která se kdy v klášteře vyskytovala, byla Ďábelská bible, ta, co je kolem ní teď tolik humbuku. Kdysi ji opat daroval nějakýmu panovníkovi a tomu ji potom čórnuli Švédové a už nám ji nevrátili.

V noci bylo otevřený taky druhý patro, kde jsou mnišský cely, teď úplně prázdný. Za totáče tam všude byly svazky StB (klášter fungoval jako archiv StB), teď je tam sice uklizeno, ale pusto, což je docela škoda. A dost velká část kláštera pořád není otevřená, vůbec netuším, co tam může bejt. Byli jsme i ve sklepě, kde jsou uložený vamberecký mumie a ještě o patro níž, kde začínají chodby, který prej vedou až do Police nad Metují, do kláštera. Nikdo je neprozkoumává, aby ho to nezavalilo. Ale pověstí kolem nich je spousta.“

Zahrada mi přijde jako vhodné místo pro odpočinek, relaxaci, zastavení se a přemýšlení. Jen tak se posadit pod možná staletý dub, zadívat se na panorama kláštera, nastavit tvář slunci a poslouchat ticho…

5 komentářů

Tak mi to zas jednou Linux pořádně spočítal. Na dotaz, df - h, což je linuxový příkaz, který vám podá přehled o volném místě na pevném disku, se mi na 3. řádku, ve 3. sloupci Used, který udává obsazený prostor, vrátila hodnota -5,1 G. To znamená, ze místo, aby se mi nějaký obsazený diskový prostor přičetl, tak se mi odečetl.

V konečném důsledku se mi tedy fyzický 13 G diskový oddíl rozšířil na 18 G. Přibylo mi 5 G.

Co chybu výpisu zapříčinilu netuším. Faktem je, že i do takového výborného systému, jakým je linux se občas chybička prostě vloudí. Nikdo nejsme dokonalý, což znamená, že ani Linux není.

Netušíte někdo, v čem by chybný výpis mohl vězet? Po restartu systému udává příkaz df -h správné informace.

3 komentářů

Dnes ráno mi přišla mailem docela milá početní hádanka. Zadání je jednoduché (autora hádanky neznám):

V autobusu je 7 děvčat, každé děvče má 7 tašek. V každé tašce je 7 velkých koček, každá velká kočka má 7 koťat. Všechny kočky mají 4 nohy.

Otázka : kolik nohou je v autobusu celkem?

Počet nohou můžete zanechat v komentáři. Správnost výsledku vám potvrdím.

33 komentářů

Není a nikdy nebylo žádným tajemstvím, že lze pod Linuxem celkem bez obtíží, především díky projektu Wine, spustit mnoho programů nativně určených pro operační systém Windows. Ač tvrdím, že je pro Linux programů dostatek, vyjimka potvrzje pravidlo a i já si sem tam nějaký ten program určený pod Windows v Linuxu pustím.

Jedním takovým programem, který jsem si nedávno začal pro Linuxem pouštět je velmi šikovné stahovadlo Rapget. Rapget slouží pro hromadné stahování ze služeb Rapidshare a dalších úschoven souborů, bez toho, abyste si nějak zvlášť museli hlídat dobu, kdy můžete stahovat a další.

Programek Rapget jednoduše nakrmíte adresami požadovaných souborů, spustíte stahování a děláte si vše ostatní, co na počítači dělat chcete a Ra

Mimo Rapidshare můžete Rapget použít například na populární úschovny megaupload.com a sendspace.com. Výčet všech služeb naleznete na domácích stránkách Rapgetu.

Ovladání Rapgetu je velmi intuitivní, takže ho zde nebudu popisovat. Myslím, že za zmíňku stojí pouze existence logovacího souboru, který je vytvářen do adresáře odkud Rapget spouštíte. Pokud se vám bude zdát, že se velmi dlouho nic neděje, koukněte se do logovacího souboru a možná zjistíte jak si s funkčností stojíte.

Velmi dobré je také hlídat si nové verze Rapgetu. Občas se stane, že na úschovně souborů dojde ke změnám a Rapget přestane fungovat. Pak je vydána nová verze Rapgetu, která tyto změny akceptuje a Rapget začne opět bezvadně stahovat.

Odkazy:

Domovská stránka Rapgetu:http://www.rapget.com/en/

Domovská stránka Wine: http://www.winehq.org/

16 komentářů

A proč to vlastně píšu? Protože jsem na to sám úplně zapomněl, ale je spousta lidí, kteří mi to od půlnoci připomínají. Je to milé, když si někdo vzpomene. Budu si muset na svátky těch ostatních dávat větší pozor.

Někdy svátek zaregistruji, vzpomenu si na všechny toho jména co znám a popřeji jim. Někdy však nějaký jmenný svátek úplně přehlednu a tak lidem, kterým bych jinak moc popřát chtěl, nepopřeji. Někdy je to škoda a pak mě to zpětně mrzí.

Asi tedy svátky, když už ne narozeni, začnu více sledovat. Aby se těch přehlédnutí u blízkých lidí stávalo co nejméně.

Jak vy jste na tom se svátky. Sledujete je? Přejete druhým? Nebo vás něco svátky, jména v kalendáři nechávají chladnými?

10 komentářů

Právě nyní jsem narazil na článek Elektro Okay: Neopisujte ceny, nebo vám zhasneme, jehož obsah mě docela šokoval. V podstatě se v něm píše, že v provozovnách Okay je striktně zakázáno opisovat ceny.

Přestože s opisováním cen problém nemám, nic moc hromadně nenakupuji, tento přístup k zákazníkovi mi od kohokoliv hrubě nesedí. Protože jednu prodejnu Okay mám dá se říct přes ulici, rozmýšlím, zdali se tam odpoledne na nějaké to zkušební opsání cen nezaskočím.

Myslíte, že je to dobrý nápad, jít zmapovat tuto nesmyslnou praktiku a potvrdit, či vyvrátit informace, o kterých se v článku na idnes.cz píše?

9 komentářů